Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.
Sikorski pro ČT: Rusko je destruktivní element a je třeba ho brát vážně
Sikorski v pondělí oznámil, že Varšava omezí možnosti pohybu ruských diplomatů na svém území kvůli zapojení Moskvy do hybridní války vůči Evropské unii. „Česko mě inspirovalo,“ poznamenal. Chystá se přesvědčovat i další členské země, polský krok podle něj nemůže být posledním. „Rusko, které chce zničit EU a Schengen, mimo jiné útoky na polsko-běloruskou hranici, nesmí čerpat z výhod Schengenu,“ zdůraznil v rozhovoru.
Právě dění na hranici s Běloruskem je podle Sikorského potřeba věnovat pozornost. Kromě nevinných žen a dětí část migrantů tvoří agresivní lidé s ruskými vízy, tvrdí ministr. „Tito lidé byli pozváni, rekrutováni a cíleně posláni z Afriky do Ruska a následně Běloruska. Jejich úkolem je útočit na unijní hranici, ovlivňovat tak naši politiku a posilovat krajní pravici, zejména v evropských volbách,“ míní.
Sikorski: Rusko straší a je třeba to brát vážně
Varšava se proto chystá hranici s Běloruskem a také ruským Kaliningradem posílit. „My jsme se v posledních pěti stech letech naučili, že když nás Rusko straší, tak je to věrohodné. Po tom, co Rusko udělalo v Gruzii a pak na Ukrajině, musíme tyto hrozby brát vážně. Proto jsme se rozhodli ukázat Rusku, že pokud přijde, bude to mít nejméně tak složité jako na Ukrajině,“ řekl ČT šéf polské diplomacie.
Jak přesně by posílená hranice měla v budoucnu vypadat, nepřiblížil, poukázal ale na to, že neúspěšná ukrajinská protiofenziva i řada ruských ofenziv ukázaly, že opevnění fungují. „Pomáhají obráncům a zvyšují ztráty agresora,“ konstatoval.
Vliv Moskvy v samotném Polsku nyní vyšetřuje komise, která, jak věří Sikorski, by mohla být inspirací i pro další evropské země. „Rusko má utajené nepřátelské vlivy – ve Francii a Španělsku financovalo volební kampaň, napomohlo brexitu během referenda – musíme s těmito vlivy bojovat, mají totiž i jiné formy, například žhářství. (…) Snaží se našim občanům zamotat hlavy, a to nejen politicky. Rusové podporovali celé antivakcinační hnutí. Nelze vyloučit, že řadu lidí přesvědčili, aby se neočkovali. A kvůli nim pak ty osoby zemřely. Rusko uvnitř Evropské unie působí jako destruktivní element,“ shrnul.
Z V4 je 2 + 2, míní Sikorski
Česko a Polsko si doslovně rozumí v přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině, věří Sikorski. „Už jsme to spojenectví dokonce otestovali. Polsko je jedním z větších přispěvatelů do české muniční iniciativy,“ řekl s tím, že Varšava už Kyjevu zaslala 44 zásilek pomoci a chystá pětačtyřicátou, která představuje „opravdu zbytky ze skladů“.
Vzájemné vztahy Sikorski ocenil i s přihlédnutím k názorovým neshodám ve Visegrádské skupině. Polský ministr její současnou podobu nazval „dva plus dva“, přičemž Polsko a Česko mají jeden pohled na ruskou agresi a Slovensko s Maďarskem druhý. Sikorski je přesvědčen, že by V4 měla pokračovat v práci na tématech, v nichž se shoduje, „což bohužel nejsou ty klíčové věci“.
Ministr také vyjádřil lítost nad tím, že v posledních letech česko-polské vztahy narušil spor kolem těžby v Dole Turów. Praha podala proti Varšavě žalobu k Soudnímu dvoru EU v únoru 2021 s tím, že rozšíření a prodloužení těžby hnědého uhlí porušuje unijní právo. Soud následně nařídil, aby Polsko těžbu zastavilo, jenže Varšava rozhodnutí ignorovala.
V úterý Soudní dvůr EU potvrdil, že Polsko musí za nelegální těžbu zaplatit, a konstatoval, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Varšavě uložil, strhla z polských splátek z evropských fondů.
Sikorski míní, že Turów se měl vyřešit jako sousedský spor vybudováním vodovodu, který by celou věc uzavřel. „Je to bohužel část ceny, kterou Polsko platí za vládu populistů,“ poznamenal.
Na závěr vyslovil naději, že Česko vyslyší volání Varšavy po vypořádání teritoriálního dluhu. „Máte nám dát tři sta hektarů,“ podotkl Sikorski. Dotyčný spor o 368 hektarů půdy se táhne už od padesátých let minulého století a předchozí polská vláda Práva a spravedlnosti signalizovala, že záležitost bere vážně.