Polsko začátkem příštího týdne znovu zavede dvousetmetrové nárazníkové pásmo na hranicích s Běloruskem, oznámil premiér Donald Tusk. V posledních týdnech stoupl počet migrantů, které se z Běloruska nelegálně pokoušejí překročit bělorusko-polskou hranici, a také počet násilných incidentů. V úterý někdo skrze hraniční plot bodl polského vojáka, který je nyní v ohrožení života. Polsko a ostatní země EU sousedící s Běloruskem obviňují Minsk, že už několik let lidi z krizových oblastí do Běloruska přiváží záměrně a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti Západu.
„Bylo nám doporučeno, abychom v této oblasti urychleně obnovili dvousetmetrové nárazníkové pásmo tam, kde to je možné... jsme připraveni přijmout takové rozhodnutí na začátku příštího týdne,“ uvedl Tusk na návštěvě příhraniční oblasti. Dodal také, že hlídkující mají plné právo použít ve službě veškeré dostupné metody. „Naším úkolem je zajistit vám právní bezpečí,“ řekl jim premiér.
Jen v Podleském vojvodství stráží nepřetržitě hraniční bariéru kolem dvou tisíc pohraničníků a deset tisíc vojáků, uvedl přímo z místa u hranice zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Hlídky střeží hranice už čtvrtým rokem, od chvíle, kdy tam běloruský a ruský režim cíleně přesměrovaly migrační tok.
Nárazníkové pásmo, které bránilo v přístupu k hranici veřejnosti i humanitárním pracovníkům, zavedla původně v roce 2021 předchozí polská vláda vedená stranou Právo a spravedlnost (PiS). Krok tehdy kritizovaly neziskové organizace, podle nichž opatření bránilo snahám pomoci migrantům, včetně žen a dětí, kteří uvázli na hranici.
I dnes se u hranice pohybují aktivisté. Tvrdí, že zvláště v teplých měsících je mezi migranty i řada nezletilých nebo rodin s dětmi, kterým je údajně odpíráno právo na azyl.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz předeslal, že Varšava je také připravena zvýšit počet vojáků na hranici ze současných 5500. Neupřesnil ale o kolik. Ochranu hranice podle jeho dřívějšího vyjádření Polsko posílí také výstavbou bunkrů a zákopů.
„Migranti se do Běloruska a Ruska dostávají legálně. Dostávají běloruská a ruská víza. Jsou pak přivezeni na hranici, tam si je převezmou pašeráci lidí,“ řekl Michal Bura z polské pohraniční stráže. Hlavní část těch, kteří jsou agresivní, jsou lidé s ruským vízem, kteří jsou k tomu nabádáni a byli pro to zrekrutováni, řekl k tomu polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski.
Na běloruské straně hranice zachytil štáb ČT stavební ruch, podle pohraničníků tamní tajné služby budují nové cesty, aby migranty mohli převážet na slabě střežená místa, vybavují je praky, žebříky nebo hevery k roztažení ocelové konstrukce. „Pracujeme na posílení hranice, takové překročení už bude nemožné,“ reagoval na to Bura.
Migrační krize na hranici začala před třemi lety
Polská hranice s Běloruskem je neklidná od doby, kdy přes ni v roce 2021 začali proudit migranti poté, co Minsk, blízký ruský spojenec, otevřel na Blízkém východě cestovní kanceláře nabízející novou neoficiální cestu do západní Evropy. Tento krok byl podle Evropské unie podniknut, aby vyvolal migrační krizi.
Po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy ještě zhoršily, Varšava zvýšila výdaje na obranu a obvinila Minsk a Moskvu z pokusů o destabilizaci Polska. Již za předchozí vlády byl na polsko-běloruské hranici postaven plot dlouhý 180 kilometrů a vysoký 5,5 metru s cílem ochránit zemi před nelegální migrací. Plot doplňuje systém kamer a senzorů.
Pokusy překonat tuto bariéru ale neustávají, jen v dubnu jich bylo více než 5300, což je značný nárůst oproti březnu, kdy jich bylo přibližně 3400, dodala Wirtualna Polska.
