Polsko chce od Česka získat zpět 368 hektarů půdy, píše polský deník Rzeczpospolita. Spor o pozemky se táhne již od padesátých let. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle listu bere záležitost vážně a doufá, že se věc vyřeší do konce vlády Petra Fialy (ODS).
Polsko chce vrátit 368 hektarů pozemků z letitého sporu s Českem, píše Rzeczpospolita
Polský premiér Mateusz Morawiecki už v březnu 2021 připomněl tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi dluh na hranicích. Odpověď však byla „obecná a vyhýbavá“, píše polský deník. Nyní se do věci vložil poslanec PiS Jarosław Krajewski, který v dopise polskému ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra připomněl český dluh z roku 1958.
Tehdy se na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem upravovaly hranice. ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru. Předmětem sporu je rozdíl v neprospěch Polska, tedy 368,44 hektaru.
„S politováním musím konstatovat, že Česká republika do dnešního dne nevyrovnala Polské republice tento neoprávněný územní přebytek,“ napsal Krajewski v dopise.
Rzeczpospolita uvádí, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl. Češi ale od něj ustoupili. Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.
Vhodná doba nebude nikdy
Polský deník zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v Česku převzala konzervativní vláda Petra Fialy, s níž se už podařilo vyjednat mimo jiné dohodu o těžbě v Dole Turów.
Europoslanec z lidovecké frakce a bývalý starosta polského Těšína Jan Olbrycht kritizoval PiS za to, že si na řešení sporu zvolila nevhodnou dobu. „Aniž bych zpochybňoval, kdo má pravdu a co si zasloužíme, domnívám se, že v době, v níž se Evropa a svět ocitly v důsledku války Ruska s Ukrajinou, není dobré řešit kontroverzní otázky se svými sousedy,“ zdůraznil politik.
Krajewski na to opáčil, že vhodná doba pro uplatnění nároků nebude nikdy a Polsko nemůže na transfer „čekat dalších dvě stě let“.
Dlouhodobé nároky
Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.
Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o osmdesát kilometrů. S tím bylo spojeno pětaosmdesát větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.
V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.
„Polská strana bude důsledně usilovat o to, aby tato otázka byla předmětem dalších jednání s českou stranou za účelem odsouhlasení soupisu pozemků a následného vyjednání mezinárodní smlouvy, která by tvořila právní základ pro převod pozemků na Polskou republiku,“ uvedl podle polského listu náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk.
Náměstek zdůraznil, že české úřady polský nárok nezpochybňují, a proto je „nepochopitelný nedostatek konkrétních kroků z české strany“. Wawrzyk však upozornil, že kritické hlasy se ozývají z řad českých poslanců, a polské ministerstvo zahraničí proto počítá s pomocí polského Sejmu.