Rzeczpospolita

Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to v neděli napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Sedm unijních států bude v pátek řešit, jakým způsobem čelit hrozbě ruských dronových útoků. Jednání se zúčastní i Polsko, do jehož vzdušného prostoru Rusové před dvěma týdny pronikli. Stále přitom není jasné například to, co přesně poničilo budovu na východě země.

Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto bezpilotním letounům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden, uvedl na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje. Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany.

Ruský vesmírný program silně postihly sankce přijaté po agresi země proti Ukrajině, ale upadat začal již mnohem dříve. Vůdci Vladimiru Putinovi to však nepřekáží v přípravách ambiciózních plánů ve vesmíru, píše polský list Rzeczpospolita.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Německá vláda zestátní dceřinou společnost ruské plynárenské společnosti Gazprom. Podle kabinetu jí hrozí insolvence, což ohrožuje i bezpečnost dodávek energií v zemi. V pondělí podobný krok oznámila také polská vláda, která převezme polská aktiva ruské společnosti.

Polsko chce od Česka získat zpět 368 hektarů půdy, píše polský deník Rzeczpospolita. Spor o pozemky se táhne již od padesátých let. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle listu bere záležitost vážně a doufá, že se věc vyřeší do konce vlády Petra Fialy (ODS).

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Summit Severoatlantické aliance se nesl ve znamení sporů členských států, skončil ale smírem. V komentářích k úterní a středeční vrcholné schůzce to píší evropská média. Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyšla francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi provokace s „mozkovou smrtí“ aliance, neboť po ní americký prezident Donald Trump „objevil svou lásku k NATO“. Rakouský Der Standard kritizuje, že se lídři soustředili na věci nepodstatné a pominuli důležité otázky.