Ruský vesmírný program silně postihly sankce přijaté po agresi země proti Ukrajině, ale upadat začal již mnohem dříve. Vůdci Vladimiru Putinovi to však nepřekáží v přípravách ambiciózních plánů ve vesmíru, píše polský list Rzeczpospolita.
Rzeczpospolita: Poslední ránu vesmírné moci Ruska zasadil Musk
Píše se rok 2006 a z Hvězdného městečka u Moskvy, kde se připravují kosmonauti, volá Putin na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde hovoří s Pavlem Vinogradovem a Američanem Jeffreyem Williamsem. „Jsem mimořádně potěšen, že zástupci dvou největších vesmírných velmocí společně pracují na jedné stanici,“ říká ruský vládce a na oplátku slyší neobvyklý návrh: „Plavil jste se na ponorce, letěl ve strategickém bombardéru, ale na vesmírné stanici jste ještě nebyl,“ říká Vinogradov a zve Putina na oběžnou dráhu. Putin tehdy odpověděl, že poletí rád, „ale jen na dovolenou“.
Od těch dob se vše změnilo. Válka na Ukrajině způsobila téměř úplné přerušení spolupráce se Západem a místo Ruska ve vesmíru zaujala Čína. Vesmírný průmysl, který býval ruskou pýchou, je bez zakázek, náhradních dílů, nových technologií a peněz čím dál blíž úplnému rozkladu. A to býval pro Rusy – kromě jaderných zbraní – základním symbolem postavení jejich státu jako světové velmoci.
Putin slibuje, ale Rusko ztrácí přepravu a zaostává v raketách
Vážné problémy ruského vesmírného průmyslu, který se střídavým štěstím zkoušel převzít dědictví po bývalém Sovětském svazu, začaly dávno před útokem na Ukrajinu. Do Rusů se zakousla především firma Elona Muska SpaceX, která raketami Falcon 9 vytvořila konkurenci ruským sojuzům. Ale opakovaně použitelné falcony jsou s to vynést náklad na oběžnou dráhu mnohem laciněji.
Zoufalí Rusové dokonce obviňovali Muska z dumpingu. Jeho vesmírná firma rekordně zvýšila počet letů a loni obstarala přepravu zhruba osmdesáti procent všech nákladů ve světě na oběžnou dráhu. Čína obstarala deset procent a zbytek světa dohromady, tedy hlavně Rusko, Indie či Japonsko, zbývající desetinu. „Až spustíme odvážný program Starship SpaceX, číslo přesáhne 99 procent,“ přislíbil Musk ještě zvýšit podíl své firmy na přepravě nákladů na orbitu.
Jinak vypadá podíl Rusů z hlediska vypuštěných nosných raket, ale i zde je pro ně situace dramatická. Loni Rusové vypustili jen devatenáct raket, zatímco Američané poslali do vesmíru 110 raket a Čína 66. Svědčí to o vytlačování Ruska na okraj. Americké výdaje na vesmírný program předloni dosáhly 62 miliard dolarů, což je pětkrát více než u Číny, která má pozici světové dvojky. To je pro Rusy nedosažitelná suma.
To ovšem Putinovi nebrání ve slibech vybudovat v letech 2027 až 2033 novou vesmírnou stanici či vybízet vládu k nalezení zdrojů pro plán postavení vesmírné lodě s jaderným pohonem.
Kreml vinu za své nezdary svaluje na sankce. Zástupce šéfa vesmírné agentury Roskosmos Andrej Jelčaninov odhadl ztráty způsobené přerušením vztahů se Západem na 180 miliard rublů (asi 45 miliard korun). Citelné bylo především zrušení startu rakety Sojuz s nákladem družic OneWeb z Francouzské Guyany.
Naděje v Africe
Roskosmos plánuje nahradit ztracené příjmy bližší spoluprací s asijskými, africkými a blízkovýchodními státy. „Pokud jde o opětovné dosažení úrovně vývozu před sankcemi, vytyčili jsme si takový úkol. Je to ale vzdálená meta, vzhledem k velké konkurenci na nových trzích. Perspektivy jsou ale dobré,“ řekl Jelčaninov ruské státní agentuře Interfax. Jde jen o zbožná přání, protože ve světě roste konkurence a soupeři mají levnější nabídky.
Rusové přišli nejen o komerční zakázky, ale i o vědeckou spolupráci, například při misi na Mars společně plánované s Evropskou vesmírnou agenturou ESA.
Jediným místem, kde Západ musí dál spolupracovat s Ruskem, je ISS. Ale i to je jen otázka času. Američané už nemusejí využívat ruské rakety pro přepravu astronautů, protože mají Muskovy lodě Crew Dragon. Pracují také na plánech vlastních vesmírných stanic.
Ruský vesmírný průmysl, který se stále opírá o staré, leč osvědčené sojuzy či protony, trpí nedostatkem investic. K tomu se přidal nedostatek součástek kvůli sankcím. V důsledku se Rusové potýkají s technickými problémy a haváriemi, jako byl loňský nepovedený návrat na Měsíc, kde se při přistávání roztříštila sonda Luna 25.
Nové projekty se rodí v bolestech. Příkladem může být program raket nové generace Angara. Během deseti let byly vypuštěny jen čtyři tyto rakety, které se potýkají s ustavičnými závadami. A to měla být opakovaně použitelná raketa modulového uspořádání, a tedy levnější v provozu.
Konkurence má radost
Rusové mají také problémy s kosmodromy. Nová raketa byla vypuštěna z kosmodromu Vostočnyj. Jeho stavba stála miliardy dolarů, ale zpozdily ji technické potíže i korupční skandály. Rusové ale tuto investici museli podniknout, protože mají ustavičné potíže s kosmodromem Bajkonur v Kazachstánu, kterému musí za využívání platit. Ale infrastrukturu loni dokonce zabavil exekutor kvůli dluhům a ekologickým škodám, které způsobily starty raket.
Slabost Ruska využívají noví soupeři. Čína, využívající technické pomoci Ruska, vybudovala vlastní vesmírný průmysl s raketami Dlouhý pochod a vytváří vlastní konstrukce s opakovaným použitím. Hrozbou se staly i další země, jako je Indie a Japonsko, které už samy dopravují družice na oběžnou dráhu.
Čína nahradila Rusko v postavení druhého hráče ve vesmíru a chystá se vyslat lidskou posádku na Měsíc do konce desetiletí. Ještě dřív tam mohou být Američané s misí Artemis. Tomuto závodu mohou Rusové už jen přihlížet, uzavřela Rzeczpospolita.
