Na Zemi se v úterý kolem osmé ranní vrátila čínská lunární sonda Čchang-e 6. V rámci téměř osmitýdenní mise přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku. Bezpečně přistála ve vnitřním Mongolsku.
Čínská sonda se vrátila z odvrácené strany Měsíce se vzácnými vzorky
Na Zemi sonda přinesla asi dva kilogramy vzorků z Měsíce. Vědci to považují za potenciálně průlomové, protože mohou poskytnout odpovědi na některé otázky týkající se vzniku planet. Horniny pocházejí z kráteru, který vznikl před asi čtyřmi miliardami let.
2 minuty
Čínská měsíční sonda Chang'e-6 přistála zpět na Zemi
Čína je jedinou zemí, jejíž sonda přistála na odvrácené straně Měsíce, a to už podruhé, poprvé to bylo v roce 2019. Jde o o technicky náročný proces, jelikož modul musí urazit větší vzdálenost a poté přistát v obtížném terénu, kde je množství kráterů a málo rovného povrchu. Čchang-e 6 přistála u jižního pólu Měsíce.
Čínská lunární sonda Čchang-e 6 po přistání
Odvrácená strana Měsíce vědce fascinovala od chvíle, kdy sovětská sonda Luna 3 v roce 1959 pořídila její vůbec první fotografie. Na rozdíl od té části, kterou lze pozorovat ze Země, se na odvrácené straně nenacházejí „moře“ vychladlé lávy. Místo toho je posetá nespočtem různě starých kráterů všech velikostí, uvádí na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
„Je to zlatý důl, truhla s pokladem,“ popsal výzkumník James Head z Brownovy univerzity, který s čínskými a evropskými vědci spolupracoval na analýze vzorků, které dříve přivezla sonda Čchang-e 5.
Čínská lunární sonda Čchang-e 6 na místě přistání
Měsíc je na rozdíl od Země vychladlým tělesem, a nemá proto žádnou formou deskové tektoniky, která na Zemi „zakryla“ doklady o prvních několika miliardách let vývoje planety. „(Měsíc) je de facto zmrzlým obrazem toho, jak vypadala naše sluneční soustava v rané fázi vývoje,“ dodal Head.
Peking plánuje vyslat astronauty na Měsíc do roku 2030 a na jižním pólu, kde se pravděpodobně nachází voda v podobě ledu, postavit výzkumnou základnu. Podobný záměr mají i Spojené státy, podotýká stanice CNN. Čínský vůdce Si Ťin-pching označil za „věčný sen“, aby se Čína stala velmocí v průzkumu vesmíru.
