Problém pro ruský vesmírný program: Kazachstán si zřejmě chce vzít zpět kosmodrom Bajkonur

Kazachstán uvažuje o zrušení smlouvy o dlouhodobém pronájmu kosmodromu Bajkonur Rusku. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na zdroje v kazašské vládě. Dohodu, uzavřenou v polovině 90. let minulého století, chce prý Kazachstán zrušit postupně, v současné době vláda podle Interfaxu zvažuje výhody a nevýhody.

„Zrušení ruského nájmu je skutečně na pořadu dne, pozorně to analyzují kazašské státní orgány,“ řekl agentuře Marat Nurgožin, který je ve vládě spoluodpovědný za obranný a kosmický průmysl.

Výpověď smlouvy podle něj Kazachstán „ústně“ projednával i s vedením ruské kosmické agentury Roskosmos. Rusko má startovací plochy v Bajkonuru pronajaty do roku 2050.

Pronajaté město

V jihokazašské stepi si Rusko pronajalo nejen kosmodrom, ale i město Bajkonur, kde žije kolem 80 tisíc lidí. Za pronájem podle dostupných údajů platí ročně devět miliard rublů (3,2 miliardy korun).

Vedení města dekretem společně jmenují prezidenti Ruska a Kazachstánu, město ale fakticky řídí ruské správní úřady. Kazachstán v Bajkonuru udržuje prezidentského zmocněnce a styčného policejního důstojníka, kteří koordinují postup ruských a kazašských úřadů.

Rusko postupně starty kosmických raket z Bajkonuru přesouvá do nově budovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na Dálném východě. Těžiště kosmických startů se k roku 2030 má přesunout právě do Vostočného a rovněž na polární kosmodrom Pleseck.

Roskosmos počítal s tím, že z Bajkonuru budou po tomto datu startovat jen automatické sondy. Kazachstán údajně plánuje, že z Bajkonuru vytvoří mezinárodní kosmické centrum fungující na komerčním základě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 13 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 19 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 20 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 21 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...