Slavnostní start první rakety z nového ruského kosmodromu Vostočnyj byl odložen. Nosná raketa Sojuz 2.1 měla původně odstartovat ve středu ráno krátce po čtvrté hodině středoevropského letního času. Dlouho očekávaný okamžik, kvůli kterému na kosmodrom dorazil i prezident Vladimir Putin, byl ale těsně před začátkem odpočítávání zrušen. Agentura Roskosmos důvod odkladu startu neoznámila, problém prý ale zná a pracuje na jeho vyřešení. Ruský prezident žádá vyvození důsledků.
Mělo to být první nakročení k velkolepému návratu Ruska do vesmíru. Gigantický projekt kosmodromu Vostočnyj má z ruské státní kasy vysát 300 až 400 miliard rublů, z toho 120 miliard spolkne jen komplex spojený s vypouštěním raket.
Zřejmě největší stavební dílo v zemi a budoucí pýchu ruské vědy si vzal Vladimir Putin za svou srdeční záležitost. V současné situaci má areál na Dálném východě mimořádný význam - politický, ekonomický i vojenský.
Problém známe, pracujeme na něm…
O to víc musela zabolet potíž hned při slavnostním uvedení do provozu. „Automatika zastavila start asi minutu a půl před zapálením motorů, v průběhu začátku tlakování nádrží,“ popsal ve vysílání České televize kritický okamžik ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
Podle šéfa Roskosmosu Igora Komarova odklad startu nezpůsobila porucha nově vybudované infrastruktury kosmodromu, problém prý nevyvolal ani „lidský faktor“. Komarov se omezil na konstatování, že „selhaly automatické systémy“. Rampa, nosná raketa ani družice nejsou poškozeny.
Podle anonymního zdroje, kterého citovala agentura TASS, způsobila odklad porucha řídicích systémů nosné rakety Sojuz. S odkazem na analýzu telemetrických údajů zdroj uvedl, že byla odhalena „porucha v jednom z přístrojů systému řízení, který odpovídá za spuštění a vypnutí motorů, oddělení jednotlivých stupňů a určení směru letu“.
Putin hodlá na kosmodromu zůstat, dokud se nevyjasní další postup. Agentura RIA Novosti spekuluje, že start může být odložen na neurčito. Palivo z nosné rakety nicméně odčerpáno zatím nebylo a Sojuz stále stojí na odpalovací rampě.
Doma zatím zústávají i obyvatelé nedalekého městečka Čagojan, nad kterým Sojuz podle propočtů poletí. Až ke stratu skutečně dojde, většina z nich bude pro jistotu evakuována. Řada místních by ale byla raději, kdyby ke stavbě areálu ani nedošlo.
Sojuz 2.1 vynese tři menší družice: Lomonosov, Aist-2D a SamSat-218. S dalším startem se podle šéfa kosmické agentury Roskosmos Igora Komarova počítá až v roce 2017 a s plným provozem o rok později.
Klenot ruské kosmonautiky? K dokonalosti má (zatím) daleko
Vostočnyj se má stát nejmodernějším vesmírným střediskem světa a zachránit zašlou slávu ruského programu potýkajícího se v posledních letech s řadou selhání, částečně způsobených šlendriánem ve výrobě, částečně osekaným rozpočtem.
Hlavním benefitem kosmodromu vznikajícího osm tisíc kilometrů východně od Moskvy ale bude nezávislý přístup Rusů do vesmíru. Šedesát let starý Bajkonur, který Rusko ke svým letům používá, se po rozpadu Sovětského svazu stal součástí Kazachstánu a Moskva musí za jeho roční pronájem platit 115 milionů dolarů. Kazašská strana se navíc snaží poplatky ještě vyšroubovat.
Převedení celého provozu do Vostočného ale ještě nějaký čas potrvá. Moskva má Bajkonur pronajatý do roku 2050 a není reálné, že by jej opustila o mnoho dřív. „Oproti původnímu záměru toho na Vostočném chybí stále hodně. Hotova je jedna jediná rampa pro rakety Sojuz. Dalších pět, možná i deset, let potrvá, než bude kosmodrom dobudován do takového stavu, kdy by měl posloužit nové silnější nosné raketě a vypouštění lidí,“ upozorňuje Jan Kolář.
Stovky kilometrů silnic a tratí, letiště a okresní město
Plány jsou přitom velkolepé: v areálu mají vzniknout dvě odpalovací rampy, závod na výrobu paliva, obří letiště a přistávací a vzletové dráhy jak pro civilní, tak i vojenské využití. Propojí je 115 kilometrů silnic a 125 kilometrů železničních tratí. Kromě toho centrum přitáhne špičkové odborníky i nejvyspělejší technologie. Pro 25 tisíc lidí, kteří tu najdou práci, vznikne dokonce hvězdné městečko.
S obřím projektem jdou už od počátku ruku v ruce obří problémy: s dodávkami materiálu, zpožďováním termínů, stávkami dělníků kvůli nevyplaceným mzdám i rozkrádáním materiálu ve velkém. V kapsách podvodníků údajně skončilo sedm miliard rublů. Stavbaři si stěžovali na nepořádek na staveništi a váznoucí financování, agentura Roskosmos zase reklamovala nevalnou úroveň odvedené práce.
Putin musel už jednou souhlasit s odložením prvního startu. Mělo k němu dojít loni v prosinci, nakonec byl stanoven na letošní duben. Ani to ale nezabránilo, aby se slavná událost zkomplikovala. Za neúspěchy v raketovém průmyslu podle ruského prezidenta může „lajdáctví“. „Chci slyšet a vidět analýzu chyb. A nepochybně bude nutné vyvodit závěry,“ dodal.
První kosmonauti? Nejdřív v roce 2023
Podle ředitele Roskosmosu Komarova by z Vostočného měly létat komerční lety s nosnými raketami Sojuz v roce 2018. Původně se počítalo, že ještě letos vynese nová raketa Angara-A5 angolský telekomunikační sputnik Angosat-1, ale podle dobře informovaného zdroje agentury RIA Novosti se tak nestane ani na začátku příštího roku, protože raketa nebude hotová.
Ministr spojů Nikolaj Nikiforov se nechal slyšet, že starty spojových družic z Vostočného budou asi možné až od roku 2020 s novými silnými raketami Angara. Do té doby bude nutné používat stávající nosiče Proton, jež startují pouze z Bajkonuru.
Pokud jde o starty s posádkou z Vostočného, list Rossijskaja gazeta citoval premiéra Dmitrije Medvěděva, který řekl, že „do roku 2023 by tam měla být hotová infrastruktura, která umožní vypouštět kosmické lodi v rámci programu pilotovaných letů“. Zda je termín reálný, nebo jde jen o přání shora, ukáže čas.
