Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.
Francouzská média den po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu hovoří o nevídaném úspěchu mladého volebního lídra nacionalistického Národního sdružení Jordana Bardelly. Více pozornosti však věnují tomu, co následovalo bezprostředně poté, totiž oznámení Emmanuela Macrona o rozpuštění Národního shromáždění a vyhlášení nových parlamentních voleb. Francouzský tisk se v komentářích k Macronovu rozhodnutí předhání v pojmenováních jako „krok do neznáma“, „pokerový tah“ či „extrémní riziko“.
„Volba historii psát, raději než ji trpět,“ cituje deník Le Parisien ze závěru Macronova projevu a dodává, že prezidentovo rozhodnutí je v historii páté francouzské republiky „extrémně vzácné“. „Tahle sázka ve stylu ‚všechno, nebo nic‘ může Francii přinést krajně pravicového premiéra za méně než měsíc,“ napsal Le Monde.
Scholz by měl z prohry vyvodit důsledky, naznačují němečtí novináři
Podle deníku Die Welt Macron však vypsáním nových voleb ukázal svou velikost, která naopak kancléři Scholzovi chybí. „Jeden reaguje (na porážku) rychle a vkládá budoucnost země do rukou voličů. A ten druhý?“ ptá se Die Welt s poznámkou, že k velkým politikům patří ochota vyvodit z událostí patřičné důsledky.
„Takový volební večer SPD zažila zřídka, předběhla ji dokonce AfD. Scholz si přesto vesele fotil selfíčka, zatímco první poslanci hovoří o otázce důvěry,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung. Okomentoval tak nejen porážku sociálních demokratů, ale také to, že Scholz se ve volebním štábu SPD podle novinářů choval, jako by se nic nedělo.
Německý magazín Focus je přesvědčen, že v zemi musí následovat změna, protože požadavky, aby Scholz jednal, jsou stále hlasitější. „Ve Francii už Macron přistoupil k činům. Po špatných výsledcích své strany oznámil nové volby,“ připomněl Focus.
O „potupné porážce“ stran Emmanuela Macrona a Olafa Scholze píše britský deník The Times.
Podle slovenského listu Sme přinesly víkendové volby debakl oběma lídrům. „Doba německé kancléřky Angely Merkelové je pryč a spolupráce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze už dříve pokulhávala. Víkendové eurovolby ovšem přinesly oběma lídrům volební debakl a mohou ohrozit i jejich domácí pozici,“ poznamenal list.
Americká média upozorňují, že se neúspěch stran Scholze a Macrona může promítnout do americké politiky. „Jejich problémy mají ozvěnu na druhé straně Atlantiku, kde (americký) prezident (Joe) Biden svádí tvrdý souboj s trumpistickým hnutím, které se explicitně staví do pozice spojence protiimigračních, ‚anti-woke‘ stran evropské krajní pravice,“ napsal The Washington Post.
Oslabení Scholze a Macrona by mohlo vést k posílení Tuska, píšou polská média
Polský deník Rzeczpospolita předpokládá, že po volbách posílí pozice premiéra Donalda Tuska, jehož proevropská strana, která je nejsilnějším členem polské vládní koalice, zvítězila. „Slábnoucí Olaf Scholz a Emmanuel Macron, pro kterého volby byly pokořením, v Tuskovi budou muset vidět hráče těžké váhy,“ napsal deník.
Dodal, že záležet bude na výsledcích předčasných parlamentních voleb ve Francii, které Macron vyhlásil v reakci na volební debakl své strany. V Paříži po nich může vzniknout euroskeptická vláda, což není ohrožením jen pro EU, ale i pro Výmarský trojúhelník, tedy platformu pro posílenou spolupráci mezi Francií, Německem a Polskem.
Trojúhelník se může změnit v bipolární uskupení a Berlín a Varšava budou muset stavět širší evropskou koalici. „A nemusí to být podle diktátu samotného Scholze. Stejně tak to může být pod diktátem nového hráče těžké váhy. Polského premiéra Donalda Tuska,“ uvedla Rzeczpospolita a Tuska nazvala „kladivem na populismus“.
AfD „slízla smetanu“
Die Welt upozornil také na úspěch pravicových populistů. Netýká se však jen Francie a Německa, ale celého kontinentu. List se pozastavil nad tím, že AfD v Německu dokázala uspět i přes absurdní problémy svých vedoucích kandidátů. „AfD by nyní mohla pravděpodobně postavit jako vedoucího kandidáta i kostru v uniformě wehrmachtu a stále by dosáhla zisků,“ napsal deník s odkazem na aféry jedničky kandidátky AfD Maximiliana Kraha a dvojky Petra Bystroně.
Německým konzervativcům radost z úspěchu podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung kazí právě volební zisky AfD, která skončila druhá. „V pěti východních spolkových zemích je dokonce před unií (CDU/CSU),“ připomněl deník. Bulvární Bild, který je nejprodávanějším německým deníkem, vidí ve výsledcích eurovoleb jasnou změnu. „Evropa je v odbočovacím pruhu doprava! Pravicoví populisté v nedělních eurovolbách ve velkém slízli smetanu,“ uvedl list.
Polská liberální Gazeta Wyborcza upozornila na dobrý výsledek „protievropské, nacionalistické, xenofobní a často protiukrajinské a proruské Konfederace“. „Z Polska pojede do Štrasburku a Bruselu silná skupina lidí, kteří chtějí rozbíjet EU zevnitř. Mnozí z nich, také v Právu a spravedlnosti, sní o vystoupení Polska z EU nebo přinejmenším o takovém oslabení unijních institucí, aby jejich existence neměla pro společenství větší význam,“ napsala Gazeta Wyborcza. „A slabá EU sužovaná vnitřními konflikty je snem (ruského vůdce Vladimira) Putina a ekonomicky agresivní Číny,“ upozornil deník.
„Hvězdou volební noci“ byla podle AP Le Penová
Vzestupu krajní pravice si všímá i americký tisk. „Evropská unie, dlouho vyzdvihovaná jako post-národní bašta liberálních hodnot, je nejen příznivým prostředím pro iliberální nacionalismus, ale potenciálně také ohniskem nové éry pravicové politiky na Západě,“ podotkl v komentáři list The Washington Post. Podle The New York Times zase volby ukázaly, že příklon ke krajní pravici v Evropě stále nedosáhl vrcholu.
Názorová sekce deníku The Wall Street Journal naopak ve své analýze uvádí, že nálepka krajní pravice se často používá zavádějícím způsobem. „Strany na pravici, které vyhrály, to udělaly tak, že se v mnoha otázkách posunuly ke středu,“ píše se v komentáři, který jako „hvězdu“ na této straně zmiňuje Le Penovou a její nacionalistické Národní sdružení. Podle AP byla Le Penová „nepochybně hvězdou pozoruhodné volební noci“.
Slovenský Denník N napsal, že ve srovnání s 90. lety počet křesel krajní pravice v Evropském parlamentu vzrostl čtyřnásobně. „Před pěti lety se psalo o zelené vlně. Mladí voliči přišli k urnám během voleb do Evropského parlamentu v rekordních číslech a volili zelené strany. Tehdy se mladí obávali klimatické krize. Dnes se mnozí bojí toto, že v Evropě bude válka, a věří, že tvrdá ruka je ochrání. A tu nabízí krajní pravice,“ dodal. Podle něj se voliči zřejmě více než globálního oteplování bojí právě případné války v Evropě, dále ekonomické nestability a migrantů.
Podle Sme však úspěch euroskeptických a krajně pravicových stran zřejmě zásadně nenaruší dosavadní rozložení sil v Bruselu. „Jak ovšem ukázal příklad Francie, eurovolby mohou mít mnohem větší dopad na jednotlivé politiky a vývoj na národní úrovni,“ dodal list Sme.
Aby posílená krajní pravice v europarlamentu skutečně zasáhla do unijní politiky, bude se muset sjednotit, což vzhledem k rozdílným postojům jednotlivých stran například k ruské agresi na Ukrajině nemusí být jednoduché, podotkla britská veřejnoprávní BBC. Stanice varuje před „neužitečným nálepkováním“ při odhadování, jak velkou či malou moc budou nacionalistické strany mít.
„Někteří krajně pravicoví nacionalisté se stávají více středovými, aby přilákali větší počet voličů, a více středopravých politiků si zase osvojuje jazyk krajní pravice pro témata jako migrace a životní prostředí, aby si udrželi podporovatele,“ píše BBC.
