Gazeta Wyborcza

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize, rozhlasu i státní tiskové agentury. Jmenoval též nové správní rady, které povolaly nové vedení těchto médií. Zpravodajský televizní kanál TVP Info přerušil vysílání. Nové vedení televize TVP ve středu večer odvysílalo oznámení, že hlavní zpravodajskou relaci obnoví ve čtvrtek. Předchozí vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) používaly veřejnoprávní média jako nástroje své propagandy, připomněla agentura AP. Poslanci nyní opoziční PiS se shromáždili v sídle televizní stanice TVP, aby „bránili svobodu médií a demokracii“. Večer pak zorganizovali protest před sídlem televize.

Úderem půlnoci z pátku na sobotu končí v Polsku možnost vést kampaň před nedělními volbami. Ta letošní byla podle expertů dosud nejvyhrocenější, kromě témat bezpečnosti či migrace vynikala také vzájemnými ostrými výpady kandidátů. Poláci v neděli rozhodnou, zda zůstane u moci vládnoucí strana Právo a spravedlnost a její spojenci, nebo je po osmi letech vystřídá opozice v čele s Občanskou koalicí.

V Polsku odsoudili na osm měsíců obecně prospěšných prací aktivistku Justynu Wydrzyńskou za to, že poskytla jiné ženě tablety, které vyvolávají potrat. Na svém webu o tom informuje list Gazeta Wyborcza. Jde podle něj o první případ, kdy je v Evropě souzena aktivistka za pomoc při umělém přerušení těhotenství. Odůvodnění verdiktu bylo podle listu utajeno, Wydrzyńská se odvolá.

Ve věku 46 let náhle zemřel český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr. Oznámilo to ministerstvo zahraničí. Dürr byl od listopadu na nemocenské a ze zdravotních důvodů se tehdy vrátil z Varšavy do České republiky. Kondolence vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i řada polských politiků v čele s premiérem Mateuszem Morawieckým.

Polští policisté budou moci od 1. ledna vyměřit na místě řidiči pokutu až šest tisíc zlotých (asi necelých třiatřicet tisíc korun), a to za kumulované prohřešky proti pravidlům. V nejhorších případech bude moci soud vyměřit pokutu až 30 tisíc zlotých (zhruba 162 tisíc Kč), tedy šestkrát více než dosud. Na změnu upozorňuje polský list Gazeta Wyborcza. Pokuty budou platit i chodci.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Noc na středu byla na hraničním přechodu Kuźnica-Bruzhi klidná, uvedla polská policie. Na běloruské straně se někteří migranti vrátili do předchozího tábora a jiní táboří u terminálu, sdělil polský policejní mluvčí Tomasz Krupa. Podle tamního ministra obrany se nicméně menší skupiny migrantů pokoušely hranici překonat. Gazeta Wyborcza také informovala, že polští příslušníci bezpečnostních složek napadli tři novináře včetně českého fotoreportéra. Cvičení na hranici, tentokrát s Ruskem, zahájilo i Estonsko.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti. Důvodem je přítomnost českého premiéra Andreje Babiše, napsal zpravodajský portál wPolityce.pl. Mluvčí polské vlády Piotr Müller potvrdil, že zrušení premiérovy cesty do Budapešti souvisí se sporem s Čechy o důl Turów. Babiš novinářům před odletem z Maďarska řekl, že se mu nechce věřit, že by kvůli tomu Morawiecki nedorazil. Polská vláda je podle polského tisku blízko k tomu, aby rozhovory s českou vládou přerušila, a polští vyjednávači zvažují zrušení páteční cesty do Prahy k dalšímu kolu jednání o dolu Turów.

Nový blok polské elektrárny Turów, který stál více než čtyři miliardy zlotých (více než 22 miliard korun) musel být už po měsíci odstaven. Má poruchu, protože není přizpůsobený uhlí z dolu u elektrárny. Teď se ukazuje, že chyby se staly jak při projektování, tak při spouštění zařízení, píše polský list Gazeta Wyborcza. O pokračování těžby hnědého uhlí v Dolu Turów vedou spor Polsko a Česko.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí, jako jsou Facebook a Twitter, mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Řada Polek a Poláků vyšla do ulic na třetí blokádu Varšavy. Protestovali tak proti říjnovému rozhodnutí ústavního soudu významně omezujícímu právo ženy na přerušení těhotenství. Policie podle webu liberálního listu Gazeta Wyborcza byla připravena a krátce po zahájení akce kolem čtvrté hodiny odpoledne zadržela první demonstranty.

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

Dva členy Koordinační rady, kterou vytvořila běloruská opozice s cílem uspořádání nových voleb v zemi, zadrželi v Minsku příslušníci speciálních policejních zásahových sil OMON. Informoval o tom server Tut.by. Podle mluvčí minských úřadů byli zadrženi v rámci správního řízení. Vyšetřovatelé si také předvolali k výslechu spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, nositelku Nobelovy ceny za literaturu, která je rovněž členkou předsednictva rady. Opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská doufá v brzké zahájení dialogu s úřady.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński ostře kritizoval média v cizím vlastnictví. Udělal to v prvním rozhovoru po vítězství Andrzeje Dudy, kterého PiS podporovala, v prezidentských volbách. Vlivu médií zčásti přičetl slabou podporu prezidenta mezi mladými voliči a prohlásil, že „by měla být polská“. Jako „naprosto nepravdivou“ pak odmítl Dudovu hanlivou přezdívku „propiska“, naznačující, že hlava státu podepíše vše, co jí Kaczyński předloží.

Nezávislý publicista a televizní moderátor Szymon Hołownia, který v nedělním prvním kole polských prezidentských voleb skončil na třetím místě, ve druhém kole přímo nikoho nepodpoří. Řekl ale, že bude volit proti současné hlavě státu Andrzeji Dudovi. Právě hlasy Hołowniových voličů by mohly být ve druhém kole, které se uskuteční 12. července, klíčové.

Evropská komise (EK) ve středu zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu umožňujícímu trestat soudce stavějící se proti kontroverzní justiční reformě. Oznámila to její místopředsedkyně Věra Jourová, podle níž zákon omezuje nezávislost polských soudců a je v rozporu s právem Evropské unie. Brusel dal polské vládě dva měsíce na reakci.