Noc na středu byla na hraničním přechodu Kuźnica-Bruzhi klidná, uvedla polská policie. Na běloruské straně se někteří migranti vrátili do předchozího tábora a jiní táboří u terminálu, sdělil polský policejní mluvčí Tomasz Krupa. Podle tamního ministra obrany se nicméně menší skupiny migrantů pokoušely hranici překonat. Gazeta Wyborcza také informovala, že polští příslušníci bezpečnostních složek napadli tři novináře včetně českého fotoreportéra. Cvičení na hranici, tentokrát s Ruskem, zahájilo i Estonsko.
Poklidnou noc hlásí podle agentury TASS rovněž běloruská pohraniční stráž. „Nedošlo k žádným incidentům, vše je v klidu,“ citovala jednoho z pohraničníků.
Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak ve středu ale prohlásil, že celkově uplynulá noc na hranicích zas až tak klidná nebyla. „Ani noc bohužel nebyla pokojná. Intenzita byla nižší než v Kuźnici, ale způsob útoku na polské hranice je stejný. To, co se stalo v Kuźnici, přitáhlo pozornost veřejnosti, zatímco menší skupiny migrantů se pokoušely prorazit hranici na jiných úsecích, a to i v noci,“ řekl Blaszczak Polskému rádiu.
Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože v polském pohraničním pásmu platí výjimečný stav a novináři, ochránci lidských práv či humanitární pracovníci tam nemají přístup. Média jsou z polské strany odkázána na informace úřadů. V Bělorusku se novináři potýkají s přísnými omezeními a nezávislých médií v autoritářské zemi zůstalo poskrovnu.
Vypjatá situace se v úterý vyostřila
Už tak vypjatá situace na hranicích se v úterý vyostřila. Někteří migranti na běloruské straně hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica podle polského ministerstva obrany a pohraniční stráže zaútočili kamením na polskou ostrahu hranic. Podle mluvčí pohraniční stráže útočila asi stovka lidí. Poláci proti nim použili vodní dělo a slzný plyn.
Úřady později uvedly, že zranění utrpělo devět členů polských bezpečnostních složek; o případných zraněných na druhé straně nejsou informace. Varšava obvinila běloruské úřady, že daly lidem pokoušejícím se překročit hranici dýmovnice a jiné předměty použitelné pro útok.
Napadení novinářů
Polský list Gazeta Wyborcza ve středu také informoval, že skupina lidí v uniformách polské armády napadla v úterý poblíž hranice Polska a Běloruska tři fotoreportéry, mezi nimiž byl i český fotograf Martin Divíšek.
Polské sdružení novinářů Press Club Polska uvedlo, že k incidentu s fotoreportéry došlo v úterý kolem 16:00 u obce Wiejki nedaleko města Michalowo – mimo zónu, na kterou se vztahuje výjimečný stav. Kromě Divíška, který pracuje pro zpravodajskou agenturu European Pressphoto Agency (EPA), byli mezi napadenými Maciej Nabrdalik, jenž pracuje pro The New York Times, a Maciej Moskwa, spoluzakladatel dokumentárního kolektivu Testigo.
Podle Press Club Polska napadení před pořízením fotografií dokumentujících přítomnost polské armády u obce Wiejki přistoupili k bráně, představili se stráži jako novináři a upozornili, že budou zvenku fotografovat.
„Po fotografování nasedli do auta, aby se vydali zpět do Michalowa. Cestu jim ale zablokovali lidé v uniformách polské armády, kteří vytáhli fotoreportéry z auta, přitom jimi škubali a používali vulgarismy. Novináři si museli svléct bundy, byli spoutáni a drženi takto přes hodinu do příjezdu policie. Lidé v uniformách jim přitom prohledávali auto a kontrolovali také obsah paměťových karet ve fotoaparátech, přestože byli informováni, že by tak mohli porušit novinářské tajemství. Jednání lidí v uniformě se vyznačovalo mimořádnou agresivitou,“ sdělil Press Club Polska.
Mluvčí policie v Podlaském vojvodství Tomasz Krupa listu Gazeta Wyborcza potvrdil, že k incidentu došlo. Podrobnosti nesdělil, připustil nicméně, že lidé, kteří napadli a spoutali novináře, byli vojáci jedné z jednotek nasazených poblíž místa události.
Divíšek ve středu ČTK řekl, že na základě dohody se zaměstnavatelem se k incidentu nebude vyjadřovat. Polský fotograf Moskwa v telefonátu s ČTK uvedl, že on i jeho kolegové jsou úterními dramatickými událostmi šokovaní. „Jsme v pořádku, ale šokovalo nás to. Snažíme se teď z toho vzpamatovat,“ dodal.
Polské ministerstvo obrany v reakci na zprávu odmítlo, že by vojáci na fotoreportéry zaútočili, zásah byl podle nich oprávněný. Fotoreportéři „byli maskovaní a neměli žádné vnější označení, které by ukazovalo, že jsou novináři“. Neoznačené bylo i vozidlo, kterým reportéři přijeli, zdůvodnilo ministerstvo.
Evropská unie viní režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že láká migranty, především ze zemí Blízkého východu, do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruští představitelé podobná obvinění odmítají.
Na hranici mezi Běloruskem a Polskem a také na bělorusko-litevské hraniční linii táboří v mrazivých podmínkách tisíce migrantů, především z Blízkého východu. Většina utíká před konflikty, chudobou a nestabilitou, poznamenala agentura AP. Několik lidí na polsko-běloruském pomezí v posledních dnech zemřelo.
EU se neshoduje na společném financování polské hraniční zdi
Polsko tento týden zároveň znovu vyzvalo EU, aby zajistila společné financování pětimetrové zdi, kterou Poláci chtějí začít na hranici stavět ještě letos. Varšava odhaduje náklady na více než 350 milionů eur (8,8 miliardy korun), které by chtěla získat z unijní pokladny. Politici členských zemí jsou však v této věci rozděleni. Zatímco státy východního křídla Unie včetně Česka či některé další země jako Rakousko, Řecko či Dánsko společné financování stavby této i dalších hraničních bariér podporují, Francie či země Beneluxu jsou proti.
„Stojím o Evropu, která chrání své hranice, ale ne o Evropu, která staví ostnaté dráty či zdi,“ řekl v úterý rozhlasové stanici France 2 francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune, jehož země se za šest týdnů ujme předsednictví EU. Méně kategoricky odmítá polský požadavek Německo, kde je proti odcházející kancléřka Angela Merkelová, zatímco řada dalších politiků jej podporuje.
Mluvčí Komise v úterý prohlásil, že společné financování zdi Brusel neumožní, Varšava však zato má možnost z fondu určeného pro správu hranic EU financovat například posílení ostrahy prostřednictvím dronů či bezpečnostních technologií. Sedmadvacítka má v tomto fondu na příštích sedm let 6,8 miliardy eur. Pokud by však Varšava chtěla peníze, které má k dispozici ze společných fondů, využít ke stavbě zdi, bude je Komise vymáhat zpět, dodal mluvčí.
EK podle něj zároveň dále usiluje, aby Polsko vpustilo do země zástupce unijní pohraniční stráže (Frontex), kteří mohou pomoci například s registrací a prověřováním žadatelů o azyl. Podle odhadů polských úřadů jich je u hranic několik tisíc. Polsko však odmítá asistenci unijních úřadů a nechce žádné běžence do země vpouštět. Stejně jako ostatní unijní země Varšava veškerou odpovědnost za situaci lidí na hranicích připisuje Bělorusku, které by podle ní mělo zařídit jejich repatriaci či jim udělit azyl.
Unijní státy tento týden upřesňují podrobnosti nového balíčku sankcí proti běloruskému režimu, který je zacílen zejména na společnosti pomáhající s přepravou migrantů k hranicím Polska a pobaltských zemí. Komise kromě toho pokračuje ve snaze přesvědčit zvláště blízkovýchodní státy, aby omezily cesty svých obyvatel do Běloruska.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dostává EU postupně pod kontrolu proud lidí mířících k hranicím touto cestou. Irák plánuje tento týden odvézt první skupinu svých obyvatel zpět z Běloruska do vlasti. Turecko, Libanon či Spojené arabské emiráty omezily lety do Běloruska, nebo se je chystají omezit.
Bělorusko omezuje dodávky ropy do Polska
Běloruská společnost Gomeltransněfť Družba, která je provozovatelem ropovodu Družba na běloruském území, ve středu oznámila, že omezila na tři dny dodávky ropy do Polska. Zdůvodnila to neplánovanou údržbou, informovala agentura TASS s odvoláním na ruského monopolního provozovatele ropovodů Transněfť.
Opravy na jednom z potrubí ropovodu začaly v úterý a měsíční plán dodávek ropy nebyl revidován, řekl TASS mluvčí Transněfti.
O stavbě ropovodu Družba se rozhodlo v prosinci 1958. Ropovod má délku zhruba 5500 kilometrů, začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně.
Estonsko nainstaluje žiletkový plot na hranici s Ruskem
Estonská vláda vzhledem ke zmíněnému migračnímu dění na hranicích povolává nyní téměř 1700 záložníků k předem neohlášenému vojenskému cvičení, informovala agentura Reuters.
„To, co se děje v Polsku, v Litvě a v Lotyšku, vyžaduje posílení pohraniční infrastruktury také v Estonsku,“ prohlásil šéf policie a pohraniční stráže Elmar Vaher. Cílem cvičení je prověřit bojovou připravenost estonského vojenského velení, od rozhodování vlády až po shromáždění záložníků, píše zpravodajský server ERR. Manévry potrvají podle něho od středy týden a zapojí se do nich záložníci převážně z ženijních jednotek.
Úkolem 1636 rezervistů, které armáda povolala, bude zároveň vybudování dočasného žiletkového oplocení podél několik desítek kilometrů dlouhé hranice s Ruskem. A to v těch místech, kde existuje nejvyšší riziko nelegálního překročení hraniční linie, uvedla policie a pohraniční stráž. Vláda zároveň poznamenala, že v tuto chvíli Estonsko nečelí bezprostřednímu bezpečnostnímu ohrožení.
V Estonsku se podle ERR v poslední dnech vede debata, jak by se země bránila, pokud by se migranti pokusili překročit jeho hranici z Ruska, které je blízkým spojencem běloruského autoritářského režimu. Estonsko sice nesousedí s Běloruskem, ale má podobnou geopolitickou historii jako Litva a Lotyšsko.
