Litva a Polsko vyhlásily nouzový stav kvůli situaci na hranicích s Běloruskem, kde se shromáždily tisíce migrantů. Ti se chtějí dostat do Evropské unie, dle Bruselu jde ale o provokaci ze strany režimu Alexandra Lukašenka. Podle šéfporadce polského ministra zahraniční Przemyslawa Zurawského se jedná o dlouho plánovanou operaci ze strany Běloruska a Ruska, která má mířit proti Polsku, Litvě a celé EU. Dle náměstka českého ministra zahraničí Aleše Chmelaře jde o pokus narušit integritu unijních hranic. Řekli to v Událostech, komentářích.
„Víme, že je to koncepční operace připravená s názvem Operace Přehrada už od roku 2011. Politický záměr má dvojitý – potrestat Polsko a Litvu za pomoc běloruské opozici a získat peníze pro Lukašenkův režim,“ říká Zurawski. „Kromě toho je také cíl narušit vztahy mezi našimi státy. Polsko, Litva a Estonsko proto vydaly prohlášení, že se navzájem podporují,“ doplňuje.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Unii navrhl, aby Bělorusku začala poskytovat finanční prostředky, aby migranti zůstali. Argumentoval tím, že už sedmadvacítka takto podporovala Turecko při dřívější velké migrační vlně.
„Teď je to ale nástroj, pomocí kterého běloruské a ruské služby testují odpověď nejenom východních států EU, ale i NATO. Jsou tu určité prvky armádní operace. Víme o tom, že někteří z migrantů jsou převlékáni do běloruských uniforem – takže se nám mísí rozdíl mezi vojáky a převlečenými migranty. Je to jeden z elementů testování této situace,“ míní Zurawski. Podle něj Poláci ví o operaci z informací tajných služeb.
Chmelař: Unijní, nikoliv polská záležitost
Chmelař soudí, že se opravdu jedná o útok na EU a pokus o narušení integrity její hranice. „Je vidět, že se jedná o nátlak na země, které byly proti běloruskému režimu nejaktivnější, a určitě to souvisí se sankcemi ze strany EU. Je to unijní, nikoliv pouze litevská a polská záležitost,“ tvrdí.
Alexander Lukašenko již varoval, že běloruský režim nikdo na kolena nedostane. Podle Chmelaře musí EU reagovat na Lukašenka stejně pevným postojem. „V této věci je potřeba postupovat principiálně. Určitě to nesmí zastavit naše snahy, aby v Bělorusku probíhal dialog s opozicí. Musíme zkrátka ukázat, že stejně jako pan Lukašenko se nenechá zastrašit ani EU.“
Humanitární otázka
Kvůli vyhlášení nouzového stavu na hranicích Polska nemají k migrantům přístup mimovládní humanitární organizace. „Před zavedením stavu se děly různé incidenty. Organizace ničily pohraniční zábrany a proběhly i nějaké snahy překročit hranici z polské strany. Bělorusy by to mohlo vést k provokaci, a ty incidenty by vedly k další eskalaci,“ míní Zurawski.
„Máme co dočinění s běloruským a ruským režimem, takže nemůžeme podstupovat takové riziko. Omezení má za cíl zvýšit bezpečnost. Hranice jsou od toho, aby se bránily. Nemůžeme dovolit Lukašenkovi a Putinovi, aby rozhodovali o tom, kdo se dostane do EU,“ doplňuje.
Podle Chmelaře se situace velmi podobá té ve Středomoří z roku 2015. Dle jeho názoru se dá zabránit humanitární krizi tím, že Polsko přijme pomoc Unie a bude se postupovat společně. „EU nabídla významnou pomoc ze strany pohraniční stráže. Polsko ale chce mít hranici pod kontrolou samo, má na to právo, ale myslím, že je potřeba nabídku zvážit. Touto cestou se může situace uklidnit i humanitárně,“ říká.
„Na druhou stranu, my nejsme pod tlakem, nevidíme tu situaci na místě, takže těžko můžeme hodnotit opatření ze strany Polska nebo Litvy,“ doplňuje Chmelař. Zurawski tvrdí, že Polsko zatím o pomoc nezažádá.
