Pád letadla s prezidentem Kaczynským u Smolenska rozděluje Poláky i 11 let po neštěstí

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Protestující podnikatelé argumentují tím, že když oni nemohou mít otevřené své živnosti či podniky, tak by ani polská vláda neměla organizovat hromadné pietní akce.

„Podnikatelů dorazilo k náměstí, kde je i pomník smolenské katastrofy, jen několik desítek,“ informoval z Varšavy zpravodaj České televize Lukáš Mathé. „Kde všichni jsou? Přece nás měly být tisíce,“ znělo podle deníku Gazeta Wyborcza z hloučku demonstrantů.

„Ráno došlo k menším potyčkám s policií, která některé demonstranty zadržela,“ dodává Mathé s tím, že po poledni se situace už zklidnila – i proto, že náměstí brání stovky policistů.

Nahrávám video

Spor o příčiny a odpovědnost za tragédii

Neutichá navíc ani spor o příčiny a odpovědnost za katastrofu – ani 11 let od neštěstí. Konzervativci, kteří jsou posledních šest let u moci v čele s Kaczynského bratrem-dvojčetem Jaroslawem, stále tvrdí, že za tragédii může nedbalost tehdejší vlády vedené vůdcem liberálů Donaldem Tuskem.

Ruské vyšetřování příčin nehody přičetlo svého času katastrofu chybám špatně vycvičené posádky, pokračující v pokusu o přistání i za nulové viditelnosti. A tehdejší polské vyšetřování k tomu přidalo i spoluvinu ruských dispečerů, kteří za daného počasí a stavu letiště nezakázali vládnímu letadlu přistát.

Pochybnosti vyvolává i přístup Rusů, kteří dodnes nevydali Varšavě trosky letadla. Tvrdí, že kriminální vyšetřování nehody dosud neskončilo. Jasné je, že „tragédie je stále velkým traumatem pro všechny lidi v Polsku“, uzavírá Mathé.

PiS přišla s hypotézou, že šlo o atentát, důkazy ale nepředložila

Strana Jaroslawa Kaczynského Právo a spravedlnost (PiS) před získáním moci v roce 2015 přišela s hypotézou, že Smolensk byl nejspíše atentátem a že před osudným letem se Tuskova vláda spikla s Rusy a poté tajila příčiny katastrofy.

Nynější kapitulace na hypotézu o spiknutí a o atentátu ve Smolensku podle zpravodajského serveru Onet svědčí o tom, že Kaczynského strana se po pěti letech vlastního vyšetřování ocitla ve slepé uličce a nenašla pro tato tvrzení důkazy.

„Jedenáct let po Smolensku Kaczynski opustil své letité tirády o atentátu,“ napsal server. „Za celou dobu vlády (Kaczynského strany) Právo a spravedlnost (PiS) prokuratura nenašla žádné důkazy o atentátu, jen každý rok sděluje, že vyšetřování je v 'klíčové fázi'.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled