Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.
Pád letadla s prezidentem Kaczynským u Smolenska rozděluje Poláky i 11 let po neštěstí
Protestující podnikatelé argumentují tím, že když oni nemohou mít otevřené své živnosti či podniky, tak by ani polská vláda neměla organizovat hromadné pietní akce.
„Podnikatelů dorazilo k náměstí, kde je i pomník smolenské katastrofy, jen několik desítek,“ informoval z Varšavy zpravodaj České televize Lukáš Mathé. „Kde všichni jsou? Přece nás měly být tisíce,“ znělo podle deníku Gazeta Wyborcza z hloučku demonstrantů.
„Ráno došlo k menším potyčkám s policií, která některé demonstranty zadržela,“ dodává Mathé s tím, že po poledni se situace už zklidnila – i proto, že náměstí brání stovky policistů.
Spor o příčiny a odpovědnost za tragédii
Neutichá navíc ani spor o příčiny a odpovědnost za katastrofu – ani 11 let od neštěstí. Konzervativci, kteří jsou posledních šest let u moci v čele s Kaczynského bratrem-dvojčetem Jaroslawem, stále tvrdí, že za tragédii může nedbalost tehdejší vlády vedené vůdcem liberálů Donaldem Tuskem.
Ruské vyšetřování příčin nehody přičetlo svého času katastrofu chybám špatně vycvičené posádky, pokračující v pokusu o přistání i za nulové viditelnosti. A tehdejší polské vyšetřování k tomu přidalo i spoluvinu ruských dispečerů, kteří za daného počasí a stavu letiště nezakázali vládnímu letadlu přistát.
Pochybnosti vyvolává i přístup Rusů, kteří dodnes nevydali Varšavě trosky letadla. Tvrdí, že kriminální vyšetřování nehody dosud neskončilo. Jasné je, že „tragédie je stále velkým traumatem pro všechny lidi v Polsku“, uzavírá Mathé.
PiS přišla s hypotézou, že šlo o atentát, důkazy ale nepředložila
Strana Jaroslawa Kaczynského Právo a spravedlnost (PiS) před získáním moci v roce 2015 přišela s hypotézou, že Smolensk byl nejspíše atentátem a že před osudným letem se Tuskova vláda spikla s Rusy a poté tajila příčiny katastrofy.
Nynější kapitulace na hypotézu o spiknutí a o atentátu ve Smolensku podle zpravodajského serveru Onet svědčí o tom, že Kaczynského strana se po pěti letech vlastního vyšetřování ocitla ve slepé uličce a nenašla pro tato tvrzení důkazy.
„Jedenáct let po Smolensku Kaczynski opustil své letité tirády o atentátu,“ napsal server. „Za celou dobu vlády (Kaczynského strany) Právo a spravedlnost (PiS) prokuratura nenašla žádné důkazy o atentátu, jen každý rok sděluje, že vyšetřování je v 'klíčové fázi'.“