Nový blok turówské elektrárny má poruchu. Podle tisku nezvládá uhlí z přilehlého dolu

Nový blok polské elektrárny Turów, který stál více než čtyři miliardy zlotých (více než 22 miliard korun) musel být už po měsíci odstaven. Má poruchu, protože není přizpůsobený uhlí z dolu u elektrárny. Teď se ukazuje, že chyby se staly jak při projektování, tak při spouštění zařízení, píše polský list Gazeta Wyborcza. O pokračování těžby hnědého uhlí v Dolu Turów vedou spor Polsko a Česko.

Zmíněný blok je mimo provoz od 19. června. Nyní se podle deníku ukázalo, že věc souvisí se špatným projektem, nepřizpůsobeným podmínkám dolu a elektrárny Turów. „Už delší dobu k tomu bloku přijížděli lidé, kteří opravovali zařízení. Blok fungoval v nouzovém režimu, všechny automatické funkce musely být vypnuty, protože vše je špatně zkonstruované,“ řekla listu nejmenovaná osoba obeznámená s podrobnostmi provozu elektrárny.

„Blok není přizpůsoben kvalitě uhlí z Dolu Turów. Kvalita suroviny je pro nový blok příliš špatná,“ dodal zdroj.

Problém tkví v tom, že systém propouští příliš velké kusy uhlí, a proto se ucpaly filtry. Kvalita suroviny klesla v září 2016 po zhroucení těžené vrstvy, ale v projektu nového bloku se nic nezměnilo. A kvůli používání špatného uhlí už na zařízení neplatí záruka od výrobce. „Není to jediná vada, protože investice byla převzata překotně,“ říká se podle polského listu v okolí dolu.

Vyhozené peníze, kritizují ekologové

Porucha bloku se podle zmíněného zdroje stala jedním z důvodů odvolání šéfky společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna Wioletty Czemielové-Grzybowské, která byla ve funkci teprve od loňského dubna. Tato společnost je součástí skupiny PGE, na niž dohlíží ministerstvo státních aktiv Jacka Sasina.

Na webu firmy není o havárii zmínka. Redakce se od mluvčí společnosti Sandry Apanasionekové dosud nedočkala odpovědi na dotaz odeslaný minulé úterý.

Nový blok o výkonu 496 megawattů každý rok vypustí do ovzduší 2,7 milionu tun oxidu uhličitého, což lze přirovnat k letu devíti milionů lidí z Varšavy do Atén, anebo k roční produkci emisí z výfuků 2,5 milionu aut, tvrdí Marek Józefiak z polské pobočky Greenpeace.

Miliardy na stavbu nového bloku byly podle ekologických aktivistů vyhozeny namísto toho, aby šly na spravedlivou transformaci regionu, z níž by měli prospěch místní lidé, a ne firmy stavějící blok.

Spor o Turów

Investice začala ještě za předchozí liberální vlády a v tomto směru pokračoval i kabinet konzervativní strany Právo a spravedlnost, bez ohledu na změny v energetické a ekologické politice Evropské unie. Stavba vyšla na 4,3 miliardy zlotých, ačkoliv se ještě loni hovořilo o 3,6 miliardy. Realizovalo ji konsorcium vedené společností Mitsubishi Hitachi Power System.

Celou dobu také trvá česko-polský spor o Důl Turów. „Jednání nejsou snadná, protože česká strana předložila návrh mezivládní dohody, který je těžko přijatelný,“ řekl náměstek ministra státních aktiv Artur Soboń počátkem měsíce v polském rozhlasu.

Kvůli tomu, že Polsko nevykonalo rozhodnutí Soudního dvora EU o pozastavení těžby do vynesení verdiktu, hrozí zemi finanční trest. Česko unijnímu soudu navrhlo, aby Varšava platila až pět milionů eur za každý den nelegální těžby, připomíná deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...