Polsko chystá zákon na omezení moci Facebooku a Twitteru

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí, jako jsou Facebook a Twitter, mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony.

Mohla by také udělovat pokuty sahající od padesáti tisíc po 50 milionů zlotých (asi od 288 tisíc po 288 milionů korun), pohrozil ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

„Svoboda slova a svobodná debata je podstatou demokracie,“ prohlásil Ziobro. Stát podle něj musí zajistit polským občanům na internetu a v globálních sociálních sítích základní práva a svobody zaručené polskou ústavou. K tomu je nezbytný právní rámec, který umožní vynutit si respektování polského práva i globálními hráči.

Gazeta Wyborcza: Návrh může způsobit rozkol ve vládě

V současnosti to podle ministra není možné a sama sociální média svévolně a arbitrárně rozhodují, co budou cenzurovat, co odstraní a jaké účty zablokují. Rada by posuzovala odvolání uživatelů ohledně stanovisek sociálních sítí. Na rozhodnutí by měla mít sedm dnů. Proti němu bude možné odvolat se ke správnímu soudu.

Provozovatelé sociálních sítí by měli povinnost ustavit v Polsku své zástupce zplnomocněné k jednání s radou a soudy. Podobná pravidla podle polského ministerstva již platí v Německu a Francii. Návrhem by se vláda měla zabývat v příštích dnech.

Gazeta Wyborcza upozornila, že kvůli návrhu může vypuknout konflikt ve vládě, jejíž premiér Mateusz Morawiecki již dal najevo, že by si přál, aby se svobodou slova v sociálních médiích zabývala Evropská unie. Experti podle opozičního deníku pochybují, že by bylo možné vymáhat polské předpisy od firem sídlících ve Spojených státech.

Například společnost Facebook má v Polsku jen pobočku, která se stará výlučně o marketing. V Německu má Facebook mnohem větší zastoupení, které má částečně na starosti i moderování obsahu a správu údajů německých občanů.

Morawiecki chce, aby EU přijala právní normy

Přijetí polského zákona za takové situace by představovalo jen politické gesto, a ne zavedení reálného mechanismu, tvrdí podle deníku i nejmenovaný zdroj blízký Morawieckého vládě. Ziobro a jeho strana prý ve skutečnosti chtějí chránit přístup ke svým voličům poté, co přišli o prostor v provládní televizi TVP, a Facebook a Twitter představují nástroje k oslovení přívrženců krajní pravice.

Morawiecki tento týden kritizoval „korektnost“ amerických internetových gigantů, kteří zakázali končícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi vyjadřovat se na jejich sociálních sítích. Premiér slíbil, že bude bojovat za to, aby EU přijala právní normy chránící svobodu slova na těchto sítích.

Vyloučení prezidenta Trumpa ze sociálních médií vyvolalo i jinde v Evropě jisté obavy. Německá kancléřka Angela Merkelová to označila za „problematické“. Mnoho vlád požaduje větší regulaci amerických internetových gigantů, obviňovaných z příliš velké moci, dodala AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 24 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.