Polsko chystá zákon na omezení moci Facebooku a Twitteru

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí, jako jsou Facebook a Twitter, mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony.

Mohla by také udělovat pokuty sahající od padesáti tisíc po 50 milionů zlotých (asi od 288 tisíc po 288 milionů korun), pohrozil ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

„Svoboda slova a svobodná debata je podstatou demokracie,“ prohlásil Ziobro. Stát podle něj musí zajistit polským občanům na internetu a v globálních sociálních sítích základní práva a svobody zaručené polskou ústavou. K tomu je nezbytný právní rámec, který umožní vynutit si respektování polského práva i globálními hráči.

Gazeta Wyborcza: Návrh může způsobit rozkol ve vládě

V současnosti to podle ministra není možné a sama sociální média svévolně a arbitrárně rozhodují, co budou cenzurovat, co odstraní a jaké účty zablokují. Rada by posuzovala odvolání uživatelů ohledně stanovisek sociálních sítí. Na rozhodnutí by měla mít sedm dnů. Proti němu bude možné odvolat se ke správnímu soudu.

Provozovatelé sociálních sítí by měli povinnost ustavit v Polsku své zástupce zplnomocněné k jednání s radou a soudy. Podobná pravidla podle polského ministerstva již platí v Německu a Francii. Návrhem by se vláda měla zabývat v příštích dnech.

Gazeta Wyborcza upozornila, že kvůli návrhu může vypuknout konflikt ve vládě, jejíž premiér Mateusz Morawiecki již dal najevo, že by si přál, aby se svobodou slova v sociálních médiích zabývala Evropská unie. Experti podle opozičního deníku pochybují, že by bylo možné vymáhat polské předpisy od firem sídlících ve Spojených státech.

Například společnost Facebook má v Polsku jen pobočku, která se stará výlučně o marketing. V Německu má Facebook mnohem větší zastoupení, které má částečně na starosti i moderování obsahu a správu údajů německých občanů.

Morawiecki chce, aby EU přijala právní normy

Přijetí polského zákona za takové situace by představovalo jen politické gesto, a ne zavedení reálného mechanismu, tvrdí podle deníku i nejmenovaný zdroj blízký Morawieckého vládě. Ziobro a jeho strana prý ve skutečnosti chtějí chránit přístup ke svým voličům poté, co přišli o prostor v provládní televizi TVP, a Facebook a Twitter představují nástroje k oslovení přívrženců krajní pravice.

Morawiecki tento týden kritizoval „korektnost“ amerických internetových gigantů, kteří zakázali končícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi vyjadřovat se na jejich sociálních sítích. Premiér slíbil, že bude bojovat za to, aby EU přijala právní normy chránící svobodu slova na těchto sítích.

Vyloučení prezidenta Trumpa ze sociálních médií vyvolalo i jinde v Evropě jisté obavy. Německá kancléřka Angela Merkelová to označila za „problematické“. Mnoho vlád požaduje větší regulaci amerických internetových gigantů, obviňovaných z příliš velké moci, dodala AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 6 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...