V Polsku končí kampaň před nedělními volbami, byla nejpolarizovanější v historii

8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Papadopulos o konci předvolební kampaně v Polsku
Zdroj: ČT24

Úderem půlnoci z pátku na sobotu končí v Polsku možnost vést kampaň před nedělními volbami. Ta letošní byla podle expertů dosud nejvyhrocenější, kromě témat bezpečnosti či migrace vynikala také vzájemnými ostrými výpady kandidátů. Poláci v neděli rozhodnou, zda zůstane u moci vládnoucí strana Právo a spravedlnost a její spojenci, nebo je po osmi letech vystřídá opozice v čele s Občanskou koalicí.

Polští politici se v pátek naposledy setkávali s voliči. Úderem půlnoci už začne platit moratorium, pod pokutou v přepočtu pět milionů korun se nesmí vyvěšovat nové plakáty a veřejně agitovat.

„Kampaň byla letos velmi vypjatá, velmi nervózní, experti ji hodnotí jako vůbec nejpolarizovanější v novodobé historii Polska,“ podotkl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Odrazilo se to i v médích. „Například Gazeta Wyborcza psala, že strana Právo a spravedlnost by v případě volební prohry mohla využít armádu k jakési formě udržení své vlády, což je spíše krajně hysterická reakce. Ale ukazuje to na ten mohutný příkop, který je mezi opozičním a vládním táborem vykopán. A to byl symbol celé té kampaně,“ dodal zpravodaj ČT.

Témata kampaně: Bezpečnost a migrace

Hlavním tématem předvolební kampaně byla bezpečnost, ať už finanční, nebo ve vztahu k nelegální migraci. V průběhu kampaně se pojetí tématu vyvíjelo.

„Zhruba někdy po prázdninách se velmi často, i v různých televizních debatách, zaměřovaly dotazy na politické lídry na řešení hospodářských problémů, které Polsko sužují, a kandidáti nabízeli voličům recepty na zlepšení této situace,“ popisuje Papadopulos s tím, že minimálně letos bude růst HDP v Polsku zřejmě pod jedním procentem, na což Polsko není zvyklé.

Během září byl pak podle něj stále zřetelnější posun od ekonomických témat k bezpečnostním. „Velmi často se debata smrskávala na blízkou bezpečnost, ať už ve vztahu k nelegální migraci, nebo i k případné agresi Ruska.“

Říjen pak byl ve znamení debaty zejména o migraci. „A to třeba i ukrajinských uprchlíků směrem do Polska a směrem z Polska na Ukrajinu, o nějaké změně statu quo mnoha migrantů, kteří v uplynulých letech přišli do Polska za prací,“ přiblížil zpravodaj ČT. „A závěr kampaně byl už o invektivách jedním nebo druhým směrem,“ uzavřel Papadopulos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
18:39Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
06:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
10:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student zabil nožem pracovnici školy ve Francii

Čtrnáctiletý student v úterý nožem zabil pracovnici školy ve městě Nogent na východě Francie, hlásí agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje, podle nichž byl žák školy podezřelý ze smrtelného útoku zadržen. Prezident Emmanuel Macron označil útok za akt nesmyslného násilí. Premiér François Bayrou podle agentury Reuters oznámil, že se chystá zkušební instalace bezpečnostních rámů na školách
13:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslali jsme Ukrajině patrioty, řekl izraelský diplomat. Ministerstvo to popřelo

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, prohlásil izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky. Šlo zřejmě o první veřejné uznání přímé izraelské pomoci Ukrajině. Izraelské ministerstvo zahraničí to ale později popřelo, údajně po dotazu Ruska.
před 2 hhodinami

Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
16:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Německu vzrostl počet pravicových extremistů, uvedla tajná služba

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.
14:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů a sedm raket. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety, dodalo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...