Předvolební kampaň

Vyšší platy ve veřejném sektoru, změny v důchodech, levnější energie či dotace na bydlení. Předvolební kampaně jsou plné ekonomických slibů. Emeritní rektor VŠE v Praze Richard Hindls v pořadu 90' ČT24 upozornil, že ekonomika je především o důvěře, a neustálé změny, například v důchodovém systému, důvěru v instituce snižují. Za pravdu mu dává také hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská, podle které je základem ekonomiky předvídatelnost. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že českému hospodářství se ve srovnání s jinými státy daří velmi dobře.

V Maďarsku startuje předvolební kampaň. Experti čekají možná nejtvrdší souboj za mnoho let, a i proto se země do souboje o parlament ponořila nezvykle brzy. Průzkumy už delší dobu favorizují opozici. Pro premiéra Viktora Orbána, který je u moci patnáct let, tak mohou být volby v příštím roce dosud největší výzvou. Silným tématem je vývoj v Evropské unii.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

Policie chce poslat před soud předsedu SPD Tomia Okamuru i samotné hnutí. Kauza se týká plakátů z loňské předvolební kampaně. Vyplývá to z vyjádření šéfa dozorového Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka. O žalobě zatím ale státní zástupce nerozhodl. Sněmovna kvůli případu vydala Okamuru k trestnímu stíhání. To policie zahájila v únoru. Viní jeho i SPD z podněcování k nenávisti, za které hrozí až tři roky vězení.

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi, upozornil v úterý podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň už je přitom v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Poláci budou přesně za měsíc volit nového prezidenta. V předvolebních průzkumech se ustálila trojice uchazečů s šancí na postup do druhého kola. S odstupem v nich vede nominant vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski. Kampani zatím dominuje téma národní bezpečnosti, mluví se ale i o amerických clech.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Spolkový svaz průmyslu počítá s tím, že německá ekonomika neporoste ani letos. Hospodářský výkon země podle svazu poklesne o desetinu procenta, zatímco světová ekonomika by měla růst až o 3,2 procenta. Neshody v tom, jak hospodářství oživit, přispěly v Německu k pádu vládní koalice. Právě ekonomika je jedno ze dvou hlavních témat předvolební kampaně. Tím druhým je ilegální migrace. Favorizovaná CDU slibuje vůči ní tvrdší přístup.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

Následky a rozsah škod, které přinesl hurikán Milton na Floridu, ještě nejsou sečteny. Ale s blížícími se americkými prezidentskými volbami se z katastrofy stalo žhavé politické téma, které může mít dopad na rozhodování voličů. Totéž lze říct také o předcházející pohromě, kterou do širokého pásma na jihovýchodě USA přinesl před dvěma týdny hurikán Helene.

Kamala Harrisová vidí jako stěžejní téma své kampaně právo na potrat. Prohlásila to ve svém prvním vystoupení v rámci předvolební kampaně, v níž ji po svém odstoupení z voleb podpořil prezident Joe Biden. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump zdůraznil, že je připraven s demokratickou političkou debatovat a absolvovat více než jednu diskuzi. Z nového průzkumu Reuters/Ipsos vyplývá, že Harrisová má před Trumpem nepatrný náskok dvou procentních bodů.

Volební štáb amerického exprezidenta Donalda Trumpa se týdny připravoval na možnost, že úřadující prezident Joe Biden z listopadových voleb odstoupí. A když se tak v neděli stalo, okamžitě zahájil útoky na viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která je nyní nejpravděpodobnějším prezidentským kandidátem Demokratické strany. Za republikánem Trumpem politička v průzkumech preferencí mírně zaostává, podobně jako Biden.

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump se na mítinku v Grand Rapids v Michiganu, kde poprvé vystoupil společně s republikánským kandidátem na viceprezidenta J. D. Vancem, vrátil k útočné rétorice a posmíval se demokratům i prezidentovi Joeu Bidenovi, napsala agentura DPA. Šlo o první předvolební mítink po atentátu, z kterého Trump vyvázl se zraněným uchem.

Atentát na exprezidenta Donalda Trumpa je šokující, politici by měli ubrat na agresivitě, shodli se v neděli ve vysílání ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a člen senátního výboru pro evropské záležitosti David Smoljak (STAN). Globální politická scéna se podle nich stále více extremizuje, a prospělo by jí tak více respektu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s nimi v Interview ČT24 souhlasila a ocenila, že Trump po atentátu zvolil smířlivou rétoriku.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Bývalý americký prezident Donald Trump zvítězil v sobotu na republikánských volebních shromážděních ve státě Idaho, předtím vyhrál v Missouri a Michiganu. V neděli se konají primárky v hlavním městě Washingtonu, na které naváže 5. března takzvané superúterý. Svého rivala, úřadujícího demokratického prezidenta Joea Bidena, Trump v Severní Karolíně obvinil z toho, že vede spiknutí, které má svrhnout Spojené státy americké.

Finové si o víkendu zvolili nového prezidenta. Souboj o post hlavy státu byl mnohem poklidnější, než je zvykem v dalších zemích. Poražený kandidát okamžitě po oznámení předběžných výsledků vzkázal, že země dostává dobrého prezidenta. Zároveň svou porážku uznal a soupeři pogratuloval. Vítěz voleb zase přijel za svým sokem do volebního štábu, kde mu poděkoval za poctivý souboj. Podle politologa Miloše Brunclíka je podobné chování severských politiků standardem.

Maďarská vláda se připravuje na evropské volby a chce mimo jiné omezit peníze ze zahraničí. Politikům, kteří je přijmou, by mohly hrozit přísné tresty včetně vězení. Vedení země to má za ochranu národní suverenity, podle kritiků jde ale o další posílení vlády na úkor opozice.

Úderem půlnoci z pátku na sobotu končí v Polsku možnost vést kampaň před nedělními volbami. Ta letošní byla podle expertů dosud nejvyhrocenější, kromě témat bezpečnosti či migrace vynikala také vzájemnými ostrými výpady kandidátů. Poláci v neděli rozhodnou, zda zůstane u moci vládnoucí strana Právo a spravedlnost a její spojenci, nebo je po osmi letech vystřídá opozice v čele s Občanskou koalicí.

Dva klíčoví velitelé polské armády se rozhodli odejít z funkcí kvůli konfliktu s ministrem obrany Mariuszem Blaszczakem. Demise, které podali náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak a operační velitel Tomasz Piotrowski, prezident Andrzej Duda přijal a do funkcí jmenoval dva nové generály.

Předčasné parlamentní volby na Slovensku určí další směřování země, a jsou tak zřejmě nejdůležitějšími od roku 1998, kdy se podařilo odstavit od moci Vladimíra Mečiara. Poukazují na to vyjádření některých politologů, komentátorů i politiků. Navzdory tomu kampaň před hlasováním, které čeká Slovensko příští týden o víkendu, dlouho neměla stěžejní téma. Co ji naopak charakterizuje od počátku, je obzvlášť výrazná vyhrocenost a agresivita, před kterou varují i slovenští psychiatři, a také působení ruské propagandy a dezinformace.

Andrej Babiš zůstává v politice, chce být ale méně vidět. Ponechá si poslanecký mandát, zůstane i předsedou ANO, hlavními tvářemi hnutí ale podle něj budou Alena Schillerová a Karel Havlíček. Oznámil to po středečním jednání předsednictva hnutí. Babiš v lednu neuspěl v prezidentských volbách a svým povolebním projevem vyvolal otázky ohledně své politické budoucnosti. Z vedení hnutí odpoledne rezignoval dosavadní místopředseda Ivo Vondrák, který v prezidentských volbách podpořil Babišova protikandidáta Petra Pavla.