Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.
Polsko hlásí nejméně sedm obětí povodní, problémy jsou i v dalších zemích
V souvislosti s rozcházejícími se statistikami policie a úřadů ohledně počtu obětí premiér Tusk naléhá na zástupce místních samospráv, aby o obětech neinformovali. „Prosím, aby policie byla jediným zdrojem. Obracím se také na zástupce místních samospráv: tak to nejde. Buďte disciplinovaní, čekejte na prohlášení policie, budou každý den,“ vyzval Tusk.
Podle místních médií policie v úterý v obci Lewin Brzeski zadržela dva muže, kteří vzbudili podezření svým chováním v okolí jednoho ze zaplavených objektů. Při kontrole jejich auta policisté našli předměty, které mohou sloužit ke vloupáním a krádežím.
Právě město Lewin Brzeski ležící na dolním toku Kladské Nisy v úterý odřízla od okolního světa velká voda. Městečko je z osmdesáti procent pod vodou a už v noci na úterý úřady vyzvaly jeho obyvatele, aby se dobrovolně evakuovali.
Během úterý se situace zhoršila také v asi jedenáctitisícové Szprotawě ležící na soutoku Bobru a řeky Szprotawy. Úřady z bezpečnostních důvodů nařídily ukončit upevňování protipovodňových valů. „Situace se silně zhoršuje. Hladina se zvyšuje, valy jsou nasáklé,“ citovala televize TVN24 starostu Miroslawa Gonsika. Uzavřené jsou hlavní ulice, pod vodou se ocitla polovina města. V úterý odpoledne navíc začal silně protékat protipovodňový val vystavěný na Bobru několik kilometrů před Szprotawou.
Studio ČT24: Povodně v Evropě (zdroj: ČT24)
Kolektivní záchrana
Ve městě Nisa se stovky obyvatel v noci na úterý zapojily spolu s vojáky a hasiči do zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. Na jiném místě na jihu Polska se protrhla hráz – došlo k tomu na řece Strzegomka u obce Wawrzeńczyce ležící asi 35 kilometrů jihozápadně od Vratislavi. Přívaly vody strhly i místní most, uvedl list Gazeta Wyborcza. Strzegomka je přítokem řeky Bystrzyca, která se vlévá do Odry ve Vratislavi. Odra má v průběhu úterka kulminovat ve městě Opole a ve středu pak ve Vratislavi, kde se do zpevňování hrází zapojí armáda.
V Nise nedaleko českých hranic se na zpevňování tamní hráze kromě vojáků či hasičů podíleli i místní obyvatelé. „Udělali jsme lidský řetěz, lidé si pytle předávali a stavěli z nich zeď. Písek přivážel také vrtulník a ve velkých pytlích ho shazoval, aby zeď ještě vyztužili. Trvalo to celou noc až do čtyř nebo pěti ráno,“ popsal dobrovolník Grzegorz Grochowski.
Podle polských médií i místních úřadů byla kolektivní snaha o záchranu města úspěšná. „Občané Nisy, zachránili jste toto město. Bez vás by to nebylo možné,“ napsal server Nowiny Nyskie.
Starosta města Kordian Kolbiarz označil uplynulou noc za „nejdůležitější v historii města v 21. století“. Na opravě hráze se podle něj v jednu chvíli podílelo až dva tisíce lidí včetně starců a dětí. „Situace se začíná vracet do normálu, po městě už normálně jezdí auta,“ uvedl obyvatel Nisy Ivo Šír.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že v Nise zřídí armáda polní nemocnici, fungovat začne v úterý. Původní nemocnice v polském městě byla v pondělí po částečném zatopení kompletně evakuována.
Ve městě se 44 tisíci obyvateli, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic, byla podle náčelníka polských hasičů aktuálně nejhorší situace v celé zemi. Opravit hráz pomáhaly přes den i vrtulníky.
Úřady varovaly před zhoršením situace a zahájily částečnou evakuaci v Nise už dříve v pondělí, když se provalila propust mezi dvěma nádržemi nad městečkem Paczków. Nisa leží o několik kilometrů níže po proudu, mezi Paczkówem a ní se na řece Kladská Nisa nacházejí další dvě vodní nádrže. Město už je částečně pod vodou.
Vodohospodáři podle serveru Onet zareagovali na ohrožení města a rozhodli se snížit vypouštění vody z nádrže v Nise, aby pomohli opravě hráze a evakuaci.
Na povodňovou vlnu se připravuje Vratislav
Kromě Lužické Nisy je v Polsku zvýšená hladina také na řece Černý Halštrov. Ve Zhořelci na německo-polské hranici se Nisa v pondělí zastavila na 557 centimetrech, přičemž nejvyšší stupeň nebezpečí se vyhlašuje při dosažení výšky hladiny 560 centimetrů. Od té doby vody v řece ubývá, ve středu by se měla dostat pod povodňový stav.
Na příchod povodňové vlny se připravuje i Vratislav, kde hasiči a vojáci strávili noc zpevňováním říčních náspů pytli s pískem. „Přijal jsem pesimistický scénář: musíme být připravení na každou variantu. Nenecháme se uklidnit lepšími předpověďmi a budeme se chystat na nejtěžší situaci,“ informoval v úterý v televizi Polsat News primátor dolnoslezské metropole Jacek Sutryk. Podle něj se nyní očekává, že největší povodňová vlna město zasáhne ve čtvrtek a vážná situace potrvá do konce týdne.
Také městská zoologická zahrada, která se nachází podél řeky Odry, vyzvala dobrovolníky, aby přišli pomoci plnit pytle s pískem. „My i naše zvířata budeme za vaši pomoc nesmírně vděční,“ uvedla zoo. Během krátké doby přišlo více než padesát lidí, které zahrada potřebovala. „Odezva byla ohromná,“ řekla zástupkyně vratislavské zoo Joanna Rańdová.
Premiér Tusk zmínil, že není vyloučené, že by v nejbližších dnech, nebo možná i hodinách mohla do Vratislavi přijet předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, aby situaci „viděla na vlastní oči“.
Události: Povodně v okolních zemích (zdroj: ČT24)
Situace v Kladsku je nadále vážná
Polské úřady napustily ze tří čtvrtin obří nádrž nedaleko českých hranic, aby zabránily překryvu povodňových vln na Odře a Nise, který nastal při rozsáhlých záplavách v roce 1997.
Tuskova vláda vyhlásila v postižených oblastech na jihu Polska stav přírodní katastrofy a vyčlenila jednu miliardu zlotých (5,9 miliardy korun) na likvidaci škod po povodních.
Mezi nejzasaženější oblasti patří Kladsko. Kromě samotného Kladska jde o lázně Londek-Zdrój, městečko Stronie Ślonskie nebo o Kladskou Bystřici (Bystrzyca Klodzka). Delší dobu nebyl s těmito městy i dalšími obcemi v okolí kontakt a situace je tam nadále velmi vážná.
„Město už není,“ sdělili reportérce deníku Gazeta Wyborcza obyvatelé obce Stronie Ślonskie u hranic s Českem, kde se v neděli protrhla přehrada. Situace je podle listu horší než při povodních v roce 1997. Někteří lidé se nechtěli evakuovat a opakovali, že přežili už minulou povodeň. Byl mezi nimi majitel obchodu s elektrotechnikou, kterého hasiči našli mrtvého o několik kilometrů dál po proudu rozvodněné říčky Morawky.
V Rakousku evakuovali sedm obcí
Kromě Polska je situace komplikovaná také na některých místech Rakouska, zejména ve spolkové zemi Dolní Rakousy, která už registruje šest obětí a kde v neděli úřady vyhlásily stav katastrofy.
V noci na úterý tam evakuovali sedm vesnic a obcí. Červený kříž zřídil nouzové ubytování na výstavišti v Tullnu. Nouzové centrum má tisíc míst a k dispozici jsou lehátka, polní kuchyně a krizoví pracovníci. V noci ho využilo asi 450 lidí, do rána tam zůstalo 325 osob, uvedla za Červený kříž Sonja Kellnerová.
V tomto regionu je aktuálně 26 lokalit nedostupných. Bez elektrického proudu zůstávalvo v úterý ráno asi dva a půl tisíce domácností. Se zvládáním katastrofy pomáhají vojáci, a to především tam, kde hrozí protržení některých přehrad. V obci Böheimkirchen se podle armády zřítil most. Ve Vídni jsou kvůli riziku pádu stromů zavřené všechny parky a zahrady.
Povodňová situace se však zlepšuje a hladiny rozvodněných toků začaly opadat, uvedla hejtmanka Johanna Miklová-Leitnerová. Rozsah škod označila za „prozatím neodhadnutelný“.
Uklidňuje se také situace ve Vídni. Průtok řeky Vídeňky, jejíž hladina podle úřadů v minulých dnech vystoupala na úroveň stoleté vody, se dále snížil. Nejméně do středy však budou platit omezení ve vídeňské hromadné dopravě a městských parcích. Mírně také klesla voda v Dunaji, která je nyní ve Vídni na 6,5 metrech. Také kvůli obavám z opětovného nárůstu hladiny vlivem tání sněhu, který v uplynulých dnech napadl ve vyšších polohách, byla na rakouském úseku největší evropské řeky pozastavena veškerá lodní doprava.
Podle zástupce hejtmanky Stephana Pernkopfa nicméně Dolní Rakousy stále prožívají „krajně výjimečnou situaci“. Jen v pondělí se podle něj stalo 21 menších či větších případů protržení hráze. Jejich provizorní oprava je nyní prioritou záchranářů. V některých částech spolkové země spadl za poslední dny čtyř- až šestinásobek průměrného měsíčního množství srážek, upozornil Pernkopf.
Střední Evropa včetně Česka čelí povodním (zdroj: Reuters)
V rumunské vesnici lidé zachránili jen holý život
Počet mrtvých v důsledku záplav způsobených tlakovou níží Boris roste v Rumunsku. Sedmou oběť tam nalezli záchranáři ve vesnici Grivitsa v nejpostiženější župě Galatsi na východě země. Téměř zcela zatopena byla nedaleká obec Slobozia Conachi, kde se podle místního starosty Emila Drogomira ocitly pod vodou tři čtvrtiny domů. Lidem se zde často nepodařilo zachránit nic než holý život.
Stav ohrožení vyhlásily úřady kromě župy Galatsi také v župách Vaslui a Jasy. V některých oblastech východního Rumunska napršelo za dvanáct hodin až 170 milimetrů srážek, což bývá úhrn za několik měsíců. Poškozeno je podle odhadů až šest tisíc domů, stovky lidí musely vyhledat provizorní útočiště.
Rumunsko nasadilo do boje s živelní pohromou armádu a povolalo do postižené oblasti záchranáře z jiných částí země.
On-line přenos
Povodně 2024
- Pátek 20. září 2024
- 10:01
Přenos z povodní končí, děkujeme za pozornost. Dění kolem velké vody se nadále věnujeme v krátkých zprávách.
- 09:58
Záplavy v Moravskoslezském kraji podle odhadů postihly 99 700 lidí. Nejde jen o zasažené povodňovou vlnou, ale i o domácnosti vyplavené přívalovými dešti. Údaj se týká lidí, kterým voda způsobila škody na majetku. Na životě bylo záplavami v regionu ohroženo asi 15 tisíc osob, uvedli hejtman Josef Bělica (ANO) a mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
- 09:56
Po rozsáhlých povodních zůstává bez elektřiny 19 tisíc odběrných míst. V Moravskoslezském kraji jich ČEZ Distribuce eviduje 16 tisíc a v Olomouckém tři tisíce.
V Drážďanech stoupá Labe
V Sasku dál pomalu stoupá hladina Labe, které přivádí vodu z Česka. V Drážďanech by měla dosáhnout třetího ze čtyř povodňových stupňů, na nejvyšší se podle prognózy zemského povodňového centra nedostane. Nyní je na 5,9 metru, tedy na čtyřikrát vyšší úrovni než je normální stav, který odpovídá necelému metru a půl. Očekává se, že přesáhne šest metrů. Během stoleté vody v roce 2022 měla skoro devět a půl metru.
Povodňovou situaci v Drážďanech zkomplikovalo zřícení části mostu Carolabrücke, který vede přes Labe a který byl důležitou dopravní tepnou. Hasičům se podařilo v sobotu pozdě večer odstranit trosky části u Nového Města, kterou strhli z preventivních důvodů a které byly na souši. Voda se tak může rozlévat do nezastavěné části, aniž by jí trosky bránily. Část mostu dál zůstává v korytě řeky a voda ji zaplavuje, podle mluvčího drážďanských hasičů se zatím trosky nijak nepohybují.
V saské Schöně, která leží nedaleko Hřenska, je nyní hladina Labe na 6,3 metru. Běžně je to 1,5 metru. Platí tu proto třetí ze čtyř povodňových stupňů. Hladina řeky, která přivádí vodu z velké části Čech, stoupá i dál po proudu.
Na jihovýchodě Bavorska by měl ustat vydatný déšť, ale hladiny řek tam dál zatím stoupají. V Pasově platí druhý nejvyšší povodňový stupeň, zaplaveno je několik ulic, stezek a parkovišť. Oproti obavám ale víkendový déšť Bavorsku velké povodně nepřinesl, z břehů se vylilo několik menších potoků a řek. Jihovýchod Bavorska postihly velké povodně letos v červnu, podobného scénáře se nyní lidé obávat nemusí.
V Bratislavě kulminoval Dunaj
V Bratislavě kulminovala hladina Dunaje, která v noci na úterý přestala stoupat. V Devíně dosáhla téměř devíti metrů a v Bratislavě skoro 9,7 metru. Výše po toku na rakouském úseku má již hladina řeky mírně klesající trend. Dunaj v Bratislavě kulminoval oproti dřívějším odhadům na vyšší úrovni. Nepřekonal ale své dosavadní maximum z roku 2013, kdy ve slovenské metropoli vystoupal na více než deset metrů.
Podle meteorologů Dunaj bude ještě dál stoupat na jižním Slovensku, naopak na západním Slovensku už nestoupala hladina řeky Morava. Na měřicí stanici Moravský Svätý Ján v noci na úterý dosáhla 5,82 metru, před týdnem to bylo jen osmdesát centimetrů.
Škody způsobené nepříznivým počasím dosáhly na Slovensku kolem dvaceti milionů eur (půl miliardy korun), uvedl slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS). Slovenští meteorologové pro úterý a nejbližší dny už nečekají pokračování srážkové vlny, teplota v zemi bude stoupat.
Vydatné srážky, kterým od čtvrtka do pondělí čelila hlavně západní část Slovenska, způsobily v zemi lokální záplavy. Zkomplikovaly také situaci v západní části Bratislavy u řek Dunaj a Morava, kde byly dříve evakuovány desítky obyvatel. Některé ulice tam i v úterý dopoledne zůstaly uzavřené a přepravu lidí mezi čtvrtěmi Devínska Nová Ves a Devín zajišťovala vojenská nákladní vozidla. Město doporučilo obyvatelům, aby kvůli podmáčeným stromům nevstupovali do parků a do městských lesů.
Podle ministerstva dopravy se situace v dopravě po nepříznivém počasí zlepšuje, nadále ale nejezdí mezinárodní vlaky do Česka přes dva hraniční přechody na západním a severozápadním Slovensku, jakož ani mezi Bratislavou a Vídní. Zastavena zůstává lodní doprava na Dunaji.
Na velkou vodu se chystá Budapešť
Na příchod povodňové vlny se teď připravuje Budapešť. Maďarská vláda nasadila vojáky, aby posílili bariéry podél Dunaje. Tisíce dobrovolníků pomáhají plnit pytle s pískem v desítkách obcí na břehu řeky. Ve městech Visegrád a Szentendre severně od Budapešti úřady nainstalovaly mobilní hráze.
V Budapešti byla uzavřena některá nábřeží, která by později během úterý mohla zatopit stoupající hladina Dunaje. Uzavřena byla také část Markétina ostrova v centru města, lidé zde ve snaze ochránit tuto rekreační oblast rozmístili desetitisíce pytlů s pískem.