Polsko a Rakousko v neděli oznámily první oběti vytrvalých dešťů a záplav, které od pátku sužují střední a východní Evropu včetně Česka. V Polsku je situace kritická, nedaleko českých hranic se protrhla přehrada a město Stronie Ślonskie zasáhla přívalová vlna. Do záchranných prací se budou zapojovat i české vrtulníky. Řada toků se už kvůli vytrvalému dešti vylila z břehů i v Rakousku, na Slovensku byla situace o něco klidnější. Povodním čelí rovněž Rumunsko, kde si velká voda vyžádala nejméně pět mrtvých.
Situaci v Polsku označil tamní premiér Donald Tusk za dramatickou na mnoha místech v zemi. Utonuli dva muži, jeden ze vsi Krosnowice a druhý z města Bielsko-Biala, informoval web Rzeczpospolita. Později server Gazeta Wyborcza zmínil další dvě oběti.
Okres Kladsko nedaleko českých hranic označil Tusk za nejhůře postiženou oblast země. Evakuováno tu bylo šestnáct set lidí. „Bitvu jsme prohráli, město je zaplaveno,“ konstatoval starosta Kladska Michal Piszko. Polský list Gazeta Wyborcza píše také o protržení hráze ve městě Stronie Śląskie. „Ulicemi se valí mohutná vlna, která strhává lavičky i odpadní kontejnery. Voda se valí do budov,“ líčí noviny.
Povodně 2024
- Pátek 20. září 2024
- 10:01
Přenos z povodní končí, děkujeme za pozornost. Dění kolem velké vody se nadále věnujeme v krátkých zprávách.
- 09:58
Záplavy v Moravskoslezském kraji podle odhadů postihly 99 700 lidí. Nejde jen o zasažené povodňovou vlnou, ale i o domácnosti vyplavené přívalovými dešti. Údaj se týká lidí, kterým voda způsobila škody na majetku. Na životě bylo záplavami v regionu ohroženo asi 15 tisíc osob, uvedli hejtman Josef Bělica (ANO) a mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
- 09:56
Po rozsáhlých povodních zůstává bez elektřiny 19 tisíc odběrných míst. V Moravskoslezském kraji jich ČEZ Distribuce eviduje 16 tisíc a v Olomouckém tři tisíce.
Přehrada dříve chránila před vodou Stronie Ślonskie i nedaleký Londek-Zdrój, nyní ale přívalová vlna ničí vše, co jí stojí v cestě. V Kladsku může voda překonat hodnoty z ničivých povodní v roce 1997 a vystoupat na více než sedm metrů.
Přehrada se už dříve protrhla také na potoce Wilczka v obci Międzygórze. Nachází se v pohoří Králický Sněžník na hranicích Polska s Českem. Je vysoká necelých třicet metrů a její protipovodňová nádrž pojme téměř milion metrů krychlových vody. To bylo nedostatečné již při povodních v roce 1997, kdy se voda také přelila přes hráz. Tehdy došlo na takzvanou tisíciletou povodeň. Premiér Tusk uvedl, že nyní na několika místech v Polsku už spadlo více srážek než tehdy.
Kritický stav je podle listu Gazeta Wyborcza kromě Kladska také ve městě Glucholazy. „Bohužel se splnily ty nejčernější scénáře. V tuto chvíli už nejsou žádné dobrovolné evakuace. Všechny evakuujeme, ať chtějí, nebo ne. Je otázkou minut, než voda odnese most, a pak se může stát cokoliv,“ popsal v neděli po sedmé hodině ráno Pawel Szymkowicz, starosta Glucholaz, kde je situace kritická už od soboty. V obci se zřítil most.
Pomoc českých vrtulníků
Do evakuace obyvatel z nejvíce ohrožených míst se zapojily vrtulníky, a to jak vojenské, tak i policejní a od horských záchranářů z Tater, jak uvedl vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Vrtulníky zasahují hlavně v případech, kdy nelze použít plovoucí transportéry, řekl.
Do záchranných prací se bude zapojovat i česká vrtulníková jednotka Heli Unit. Žádost polského náčelníka generálního štábu schválila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Vrtulníková jednotka je podle resortu od začátku roku v Polsku na podporu jednotek Severoatlantické aliance (NATO), včetně speciálních operačních jednotek SOF. „Armáda svou účastí posiluje východní křídlo NATO v rámci předsunuté alianční přítomnosti a podílí se na odstrašení a kolektivní obraně aliance,“ dodal resort obrany.
Premiér Tusk oznámil, že ministrovi financí nařídil, aby připravil prostředky pro mimořádnou pomoc při povodních a při odstraňování jejich následků. Avizoval také, že Varšava požádá o pomoc z prostředků Evropské unie. „Nikoho nenecháme na holičkách,“ ujistil Poláky na síti X.
Úřady Slezského vojvodství na hranicích s Českem varují před bleskovými záplavami. Dopravce PKP Intercity kvůli počasí od neděle do odvolání přerušil vlakové spojení mezi Polskem a Českem. Některé spoje mají zkrácenou trasu do měst u českých hranic, další jsou zrušeny úplně, například expres z Ostravy do Varšavy.
Podobně jako v sobotu i v neděli polští lovci bouří zaznamenali v ovzduší dvě tornáda, tentokrát ve Velkopolském vojvodství na západě země, a sice u Krotoszyna a u města Dobrzyca, uvedla televize TVN 24. O případných škodách se nezmínila.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal nabídl, že okamžitě vyšle do Polska stovku záchranářů se speciální technikou, aby pomohli se zvládáním následků záplav, které postihly jih země. Kyjev nabídl personální i materiální pomoc také České republice, informoval o tom ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Pomocnou ruku nabídlo i Slovinsko. Slovinské velvyslanectví v Praze informovalo o tom, že vláda s obavami sleduje povodňovou situaci v Česku. „Pokud by Česko žádalo mezinárodní asistenci a pomoc, Slovinsko nebude váhat s odpovědí. Česko loni stálo za námi během devastujících povodní ve Slovinsku. Pamatujeme si vaši pomoc,“ uvedla ambasáda.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) večer po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že pomoc nabídlo několik států, zatím ale nevznikla potřeba jejího využití.
V Rakousku zemřel hasič
Hladiny několika rakouských řek dramaticky stoupají a řada toků se už kvůli vytrvalému dešti vylila z břehů. Nejhorší je situace ve spolkové zemi Dolní Rakousy, kterou úřady vyhlásily za oblast postiženou živelní pohromou.
Při zásahu tam přišel o život jeden z hasičů, oznámila v neděli hejtmanka této spolkové země Johanna Miklová-Leitnerová. K tragédii došlo v okrese Tulln, hasič uklouznul na schodech při pumpování vody.
„Situace se kvůli masivním srážkám v celé spolkové zemi nadále zhoršuje,“ řekl už dříve náměstek hejtmanky Dolních Rakous Stephan Pernkopf. V příštích hodinách se očekává dalších padesát milimetrů srážek.
Dolní Rakousy už si vyžádaly pomoc hasičů z jiných spolkových zemí a rovněž asistenční misi rakouských ozbrojených sil. Na některých místech hrozí i sesuvy půdy, protože hlína je podmáčená, a podle zemských úřadů se dá předpokládat, že četné vesnice nebudou v příštích hodinách dosažitelné po souši, respektive že přístup do nich bude obtížný.
Přes noc byli v Dolních Rakousích povoláni hasiči k téměř čtyřem a půl tisícům zásahů. Šlo především o vyprošťování lidí z budov nebo vozidel, odčerpávání vody a odstraňování škod způsobených bouřemi. Zvláště nebezpečná je situace kolem řek Kamp a Kremže, které se vlévají do Dunaje. Nádrž Ottenstein na Kampu je už téměř po okraj naplněná a očekává se, že přeteče. Na řece Dyji v okrese Waidhofen byla překročena úroveň stoleté vody. Ve spolkové zemi Burgenland se hrozí vylít z břehů řeka Litava.
Železnice uzavřely část tratě vedoucí podél Dunaje, uzavřeno bylo několik silnic včetně dálnice A1, která vede z Vídně do Lince. V rakouském hlavním městě bylo evakuováno několik domů, k některým budovám se lze dostat pouze na člunech. Ve třech vídeňských okresech byly přerušeny dodávky elektrické energie a hasiči se snaží zabránit bariérami v průniku vody do níže položených prostor metra.
Německo sleduje situaci v Bavorsku
V Německu bude až do úterý sužovat déšť jihovýchod Bavorska. V předhůří Alp a v Bavorském lese, tedy německé části Šumavy, se v neděli vylévaly některé potoky a říčky z břehů. Podle místní policie je ale situace pod kontrolou, v noci hasiči vyjížděli jen k několika spadlým stromům či zaplaveným ulicím. V Horní Falci je nejvíce zasaženo město Cham u českých hranic, ani tam ale podle policejního mluvčího následky vytrvalého deště nejsou nijak velké.
Na povodňovou vlnu se nyní v Bavorsku připravuje hlavně město Pasov, které leží u rakouských hranic na soutoku Dunaje, Innu a Ilzu. Hladina Dunaje tam nyní dosahuje 7,5 metru, zatímco běžně je to kolem šesti metrů. Překročen byl tak druhý ze čtyř stupňů varování. Podle pasovského mluvčího se ale město připravuje zatím běžnými uzavírkami v historickém jádru a výstavbou protipovodňových bariér.
Zřícený most zvýšení hladiny Labe ovlivní minimálně
V Drážďanech hladina Labe v neděli večer dosáhla úrovně druhého ze čtyř povodňových stupňů. Druhý stupeň varování už od rána platí i na Labi v Schöně u českých hranic a také na Lužické Nise ve Zhořelci.
Situaci před očekávanými povodněmi zkomplikovalo v Drážďanech středeční zřícení části mostu Carolabrücke, který vede přes Labe a který byl důležitou dopravní tepnou. Hasičům se podařilo v sobotu pozdě večer odstranit trosky části u Nového Města, které strhli z preventivních důvodů a které byly na souši. Část mostu ale dál zůstává v korytě řeky, voda ji zaplavuje a podle hasičů je nereálné, aby ji dostali z Labe před příchodem povodňové vlny z Česka.
Podle současných odhadů ale nebudou mít trosky mostu v korytě výrazný vliv na další zvýšení hladiny Labe, odhaduje se třicet až padesát centimetrů navíc. „To je v rámci ochrany před povodní ale zvládnutelné,“ ujistil šéf saského úřadu pro životní prostředí René Herold.
Na Slovensku se situace zlepšila, kulminace Dunaje teprve přijde
Slovensko podle ministra životního prostředí Tomáše Taraby zvládá masu vody dobře. Země v neděli čelila už jen lokálním srážkám, situace na menších tocích se proto zlepšila.
V západní a severozápadní části Slovenska se po vydatném dešti vylily z břehů některé toky, voda zaplavila rovněž obydlené oblasti. Policie v souvislosti s nepříznivým počasím pomáhala při evakuaci asi stovky lidí ve vesnici Kuchyňa. Obec, kde se nachází také vojenská letecká základna, leží v jedné z oblastí, pro kterou platí nejvyšší stupeň výstrahy před deštěm a záplavami.
Evakuováni byli také obyvatelé pěti domů v okrajové čtvrti Bratislavy. Bratislavskou zoo zaplavila voda z říčky, která areálem protéká, podle magistrátu pracovníci stihli všechna zvířata přemístit. V areálu Bratislavského hradu se podle médií v souvislosti s nepříznivým počasím zřítila malá část opěrné zdi. S potížemi v dopravě se potýkaly tramvaje i trolejbusy. Kvůli zaplaveným tratím v Česku docházelo na Slovensku ke změnám v mezinárodní železniční dopravě.
Další déšť, už ale mírnější než v uplynulých dnech, zasáhne zemi v noci na pondělí a v úvodu příštího týdne. Řeka Dunaj by ve slovenském hlavním městě měla kulminovat v pondělí a úterý na 930 centimetrech. Vody dál přibylo i v řece Moravě na jejím slovenském úseku, vylít by se ale neměla. Podle Slovenského hydrometeorologického ústavu je vývoj na Moravě lepší i díky opatřením českých vodohospodářů.
Silné lijáky zasáhly také jihovýchod Rumunska, kde v župě Galatsi u moldavských hranic záchranáři nalezli pátou oběť. O čtyřech mrtvých ve stejném regionu informovaly rumunské úřady už v sobotu.
K následkům extrémního počasí způsobeného bouří Boris ve střední a východní Evropě se na síti X vyjádřil i předseda Evropské rady Charles Michel. „Přicházejí katastrofické zprávy z hrozivých povodní v Polsku, Rumunsku, Česku, na Slovensku a v Rakousku. Myslím na oběti a jejich rodiny. Evropská unie je se všemi zasaženými zcela solidární,“ ujistil. Poděkoval záchranným složkám a dobrovolníkům za jejich práci a podporu v těžkých časech.
