Nisa

Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Stavba liberecké náplavky u tamního krajského úřadu nabírá zpoždění. Práce měly začít už v březnu letošního roku, dosud si ale staveniště firma nepřevzala. Výsledek výběrového řízení totiž u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) napadl jeden z neúspěšných uchazečů a úřad mu dal zapravdu. Liberecký kraj tak bude muset znovu posoudit nabídky všech společností.

Ostravské muzeum má ve sbírkách vzácný soubor zachycující podobu slezských měst v osmnáctém století. Na jedenácti listech jsou veduty namalované a vytištěné kolem roku 1730. Muzeum teď ve spolupráci s polskou Ratiboří chystá projekt, ve kterém srovná historickou podobu měst s tou současnou.

Ještě v roce 1992 vytékala kanalizace z padesátitisícového Jablonce nad Nisou rovnou do řeky. I Liberec čistil své odpadní vody jen částečně. Bezútěšný stav životního prostředí v severočeském regionu zatěžoval mimo jiné také vztahy se sousedními státy, Německem a Polskem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.