Ostravští a polští muzejníci srovnávají, jak se proměnila slezská města za téměř tři sta let

3 minuty
Ostravské muzeum mapuje, jak se proměnila slezská města
Zdroj: ČT24

Ostravské muzeum má ve sbírkách vzácný soubor zachycující podobu slezských měst v osmnáctém století. Na jedenácti listech jsou veduty namalované a vytištěné kolem roku 1730. Muzeum teď ve spolupráci s polskou Ratiboří chystá projekt, ve kterém srovná historickou podobu měst s tou současnou.

Konvolut, tedy soubor tisků, v ostravských sbírkách je kompletní, což ho činí vzácným. Přitom poslední z jedenácti listů s vedutami se muzeu podařilo získat teprve nedávno. Pomohla internetová nabídka antikvariátů. „Nakonec se ho podařilo sehnat až v Americe, kde byl ten jediný. Dneska jde všechno, takže asi za čtrnáct dní jsme měli ten poslední, který nám chyběl,“ doplnila ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.

Na vedutách jsou vyobrazeny třeba polská Nisa nebo Opolí, ale také Bruntál, Javorník či Karviná-Fryštát. Slezská města maloval na svých cestách Friedrich Bernhard Werner. Kreslíř a mědirytec pracoval například ve službách hraběte Františka Antonína Šporka. „Těch jedenáct vedut je zakázka kartografického a topografického ústavu, Werner hodně pracoval i jako topograf,“ upřesnila Kábrtová.

Mapujeme, co ještě stojí

Každý list zachycuje sedm měst, kresby jsou navíc opatřeny přesnými popisy. Devatenáct vybraných měst Slezska teď muzejníci ve spolupráci s kolegy z polské Ratiboře objíždějí a fotografují. „Mapujeme, co z Wernerových vedut ještě stojí. Někde shledáváme, že není už skoro vůbec nic, někde, jako třeba v Nise, vidíme památek ještě hodně,“ podotýká ředitelka muzea.

Projekt srovnávající proměnu slezských měst za téměř tři sta let muzeum vystaví na konci října. Jedenáct listů konvolutu je velmi křehkých, potřebují ještě zásah restaurátora. Na výstavě budou k vidění jejich scany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...