Ostravští a polští muzejníci srovnávají, jak se proměnila slezská města za téměř tři sta let

Nahrávám video
Ostravské muzeum mapuje, jak se proměnila slezská města
Zdroj: ČT24

Ostravské muzeum má ve sbírkách vzácný soubor zachycující podobu slezských měst v osmnáctém století. Na jedenácti listech jsou veduty namalované a vytištěné kolem roku 1730. Muzeum teď ve spolupráci s polskou Ratiboří chystá projekt, ve kterém srovná historickou podobu měst s tou současnou.

Konvolut, tedy soubor tisků, v ostravských sbírkách je kompletní, což ho činí vzácným. Přitom poslední z jedenácti listů s vedutami se muzeu podařilo získat teprve nedávno. Pomohla internetová nabídka antikvariátů. „Nakonec se ho podařilo sehnat až v Americe, kde byl ten jediný. Dneska jde všechno, takže asi za čtrnáct dní jsme měli ten poslední, který nám chyběl,“ doplnila ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.

Na vedutách jsou vyobrazeny třeba polská Nisa nebo Opolí, ale také Bruntál, Javorník či Karviná-Fryštát. Slezská města maloval na svých cestách Friedrich Bernhard Werner. Kreslíř a mědirytec pracoval například ve službách hraběte Františka Antonína Šporka. „Těch jedenáct vedut je zakázka kartografického a topografického ústavu, Werner hodně pracoval i jako topograf,“ upřesnila Kábrtová.

Mapujeme, co ještě stojí

Každý list zachycuje sedm měst, kresby jsou navíc opatřeny přesnými popisy. Devatenáct vybraných měst Slezska teď muzejníci ve spolupráci s kolegy z polské Ratiboře objíždějí a fotografují. „Mapujeme, co z Wernerových vedut ještě stojí. Někde shledáváme, že není už skoro vůbec nic, někde, jako třeba v Nise, vidíme památek ještě hodně,“ podotýká ředitelka muzea.

Projekt srovnávající proměnu slezských měst za téměř tři sta let muzeum vystaví na konci října. Jedenáct listů konvolutu je velmi křehkých, potřebují ještě zásah restaurátora. Na výstavě budou k vidění jejich scany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...