Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.
V Polsku se nedaleko hranic s Českem o víkendu protrhla přehrada a město Stronie Ślonskie zasáhla přívalová vlna. Během noci na pondělí se situace zhoršila na Pilchowické přehradě, která byla postavena na řece Bobr.
Polská média s odkazem na videa ze sociálních sítí uvedla, že voda se začala přelévat přes hráz přehrady, což ohrožuje nedaleké město Wleń s dvěma tisíci obyvateli. Na nejhorší se podle serveru deníku Gazeta Wybrocza začalo připravovat i nedaleké město Jelenia Góra (česky Jelení Hora), kde žije na 77 tisíc lidí.
Obavy ve Vratislavi
V Dolnoslezském vojvodství záchranáři dosud evakuovali přes 3190 lidí, uvedl šéf regionu Maciej Awižeń. Intenzivně se připravuje na kulminaci Odry správní středisko této oblasti Vratislav, kde žije přes 670 tisíc lidí. Starosta Jacek Sutryk nechal v neděli večer vyhlásit protipovodňové varování, kulminace řeky se očekává ve městě ve středu.
„Vratislav ještě několik dnů před příchodem velké vody ujišťovala obyvatele, že jim nic nehrozí a že v posledních dvaceti letech bylo mohutně investováno do protipovodňových opatření. Nádrž Dolní Ratiboř pojme zhruba čtvrtinu toho, co všechny podobné nádrže v Česku dohromady. Primátor se na tiskové konferenci zčásti omluvil za to, že původní, veskrze optimistické předpoklady, se nenaplňují,“ informoval zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
V Opoli hladina Odry nad ránem překročila šest metrů. „Vyhlášení protipovodňového poplachu znamená další sledování valů a technických zařízení a také povolání všech záchranných složek do nepřetržité pohotovosti,“ vysvětlil opolský starosta Arkadiusz Wiśniewski.
Evakuace města Nisa
Znepokojivý je stav i na některých méně významných tocích, které však mohou ovlivnit situaci i ve Vratislavi. Stav se zhoršil na Kladské Nise nad městem Nisa, jelikož se provalila propust mezi dvěma nádržemi nad městečkem Paczków. Kvůli poškození protipovodňové hráze vyzval starosta Nisy k okamžité evakuaci města. Poškozenou hráz se pokusí opravit pomáhající armáda, podle starosty je ale pravděpodobné, že se do už tak zaplavených ulic vylije ještě další voda.
Zpravodaj Papadopulos varoval, že pokud se Kladská Nisa spojí s vlnou, která míří přes Odru na Vratislav, může podle primátora Vratislavi dojít k opakování katastrofického scénáře z roku 1997.
Ve městě Nisa byla situace těžká už v neděli večer a hasiči například evakuovali celou nemocnici. Zdravotnické zařízení zůstává mimo provoz, upozornilo vedení města. Lidé v Nise jsou bez dodávek pitné vody, protože poškozená je pravděpodobně vodárenská síť. Opravárenské čety zatím kvůli záplavám nemohou lokalizovat místo, kde je potrubí poničené.
Velmi špatná je situace i v Kladsku u českých hranic. „Přijeli jsme tam v situaci, kdy Staré město, tedy centrum, bylo úplně zaplavené. Když jsme v půl druhé přijeli, starosta města a velitel zásahu prohlásili, že boj s živlem je prohraný. Oznámili také, že hladina někde dosahovala šesti metrů. To znamená první patro v centru bylo zatopené a ještě se zvýší o další dva až tři metry. Znamená to, že bude postiženo několik set obyvatel navíc,“ popsal situaci ve městě z nedělního odpoledne Papadopulos.
Polský hydrometeorologický ústav upřesnil, že hladina Kladské Nisy se v Kladsku dostala o skoro 150 centimetrů výše než při katastrofální povodni v roce 1997. Velká voda podle něho nyní poškodila i automatické zařízení pro měření množství vody.
Evakuace a první oběti
Situaci v Polsku označil tamní premiér Donald Tusk za dramatickou. V okrese Kladsko jsou nadále místa, kam se záchranáři nedokáží dostat ani na člunech. Uvázlé lidi se tam pokusí evakuovat pomocí vrtulníků, sdělil mluvčí hasičů Karol Kierzkowski.
Do evakuace obyvatel z nejvíce ohrožených míst se zapojily vrtulníky, a to jak vojenské, tak i policejní a od horských záchranářů z Tater, jak uvedl vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Vrtulníky zasahují hlavně v případech, kdy nelze použít plovoucí transportéry, řekl.
Do záchranných prací v Polsku se bude zapojovat i česká vrtulníková jednotka Heli Unit. Žádost polského náčelníka generálního štábu schválila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Záplavy si v Polsku podle dosavadních informací zřejmě vyžádaly životy pěti lidí. Zatím poslední obětí živlu je údajně jednasedmdesátiletý chirurg a primář jednoho z oddělení okresní nemocnice v Nise, který se o víkendu nevrátil domů ze služby, napsal list Rzeczpospolita. Povodně si podle něj vyžádaly zřejmě také životy dalších čtyř lidí: dvou mužů a dvou žen. List ovšem zároveň upozornil, že zatím není jisté, že všechna tato úmrtí přímo souvisejí s velkou vodou.
Polské ministerstvo školství v pondělí informovalo, že v oblastech zasažených záplavami zůstalo zavřeno více než 350 školek a škol.
Polská vláda vyčlení miliardu zlotých
Premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že jeho kabinet má pro lidi a místa postižené katastrofou k dispozici jednu miliardy zlotých (asi 5,9 miliardy korun). Podrobné informace týkající se zejména toho, jakých lokalit se stav živelní katastrofy bude týkat, zveřejní Tusk v pondělí odpoledne po zasedání krizového štábu v dolnoslezské Vratislavi.
Opatření má úřadům usnadnit boj s povodněmi a likvidaci jejich následků. Mohou například lidem evakuaci nařizovat, a ne k ní jen vyzývat. Úředníci mají právo lidem zakázat přebývat v určitých místech nebo nařídit některým firmám, aby své zaměstnance poslaly na úklidové práce po záplavách.
Řada toků se kvůli vytrvalému dešti vylila z břehů i v Rakousku a Rumunsku, které hlásí několik obětí. Dva muži zemřeli při záplavách ve svých domech v Dolních Rakousích, uvedla v pondělí místní policie.
Rakousko hlásí čtyři mrtvé
Záplavy v Dolních Rakousích nepřežili patrně už čtyři lidé. Poté, co o víkendu při zásahu přišel o život jeden hasič, hlásily úřady v pondělí smrt dalších tří mužů. Zatím poslední obětí je neznámý muž, který byl nalezen mrtvý ve vodě u plovárny v Klosterneuburgu, oznámila podle agentury APA policie.
Dolnorakouská hejtmanka Johanna Miklová-Leitnerová upozornila, že situace v regionu je nadále kritická a dramatická a lidem hrozí nebezpečí. Dosud bylo v regionu evakuováno více než 1800 budov a mnoho silnic je kvůli záplavám uzavřeno.
Rakouské hráze v ohrožení
Ve Vídni je složitá dopravní situace, protože byl omezen provoz na čtyřech trasách metra. Portál švýcarského veřejnoprávního rozhlasu a televize informuje, že v metropoli kvůli velké vodě musely zakotvit výletní lodě plující po Dunaji. Z lodi společnosti Thurgau Travel, která měla plout do Budapešti, nemohou odejít turisté, protože voda zalila můstek určený k přechodu na břeh. Cestujícím bylo řečeno, že na lodi budou muset vydržet nejméně do úterka. Na palubě je asi 100 klientů a 40 členů posádky.
V záplavami zasažených Dolních Rakousích se navíc čekají další srážky. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf řekl, že v příštích dvou dnech má na metr čtvereční napršet až šedesát milimetrů.
„Nekončí to, situace je nadále kritická, dramatická,“ řekla dolnorakouská hejtmanka Johanna Miklová-Leitnerová. Doprava v Dolních Rakousích je paralyzovaná, lidem hrozí nebezpečí a společenský život se zastavil. Podle mluvčího místních hasičů Franze Respergera jsou neuralgickými body Sankt Pölten, Kremže a Tulln.
Poplach byl vyhlášen ve městě Klosterneuburg severně od Vídně. Voda od světa odřízla části ležící v údolích, hlavními ulicemi se podle radnice nedá projet. Hrozí sesuvy půdy a pády stromů. Dolnorakouské úřady upozorňují, že hráze jsou podmáčené. Hasiči a vojáci se je snaží upevnit. Desítka hrází přesto v posledních hodinách nápor vody nevydržela.
Rakouské dráhy (ÖBB) do čtvrtečního večera prodloužily výzvu, aby se lidé nevydávali na cesty, pokud to není nezbytně nutné. Společnost zrušila provoz na hlavních tratích vedoucích na jih a západ od Vídně. Týká se to například rychlíků mezi rakouskou metropolí a Salcburkem nebo Štýrským Hradcem (Grazem).
Vydatně prší také na východě a jihu Německa. Na mnoha místech v Bavorsku se vylily z břehů menší potoky a říčky a hasiči museli čerpat vodu ze sklepů. Oproti obavám víkendový déšť Bavorsku velké povodně nepřinesl, silně bude ale podle meteorologů pršet až do úterního poledne.
V saské Schöně, která leží nedaleko českého Hřenska, byla v pondělí ráno hladina Labe na šesti metrech. Běžně je to 1,5 metru. Hladina stoupá i dál po proudu, v Drážďanech je nyní Labe na druhém stupni s výškou hladiny 5,5 metru. Běžně je tam řeka na 1,5 až dvou metrech. Při povodních v roce 2002 to ale bylo 9,4 metru. Podle nynějších údajů povodňového centra dosáhne Labe v saské metropoli třetího stupně v úterý ráno.
Řeky stoupají i na Slovensku
Na Slovensku je situace o něco klidnější. Výstrahy před deštěm ale nadále platí pro většinu území sousední země. Pro Záhoří jsou vydány výstrahy třetího stupně.
Dunaj v Bratislavě dosáhl třetího stupně povodňové aktivity a dopoledne jeho hladina přesáhla výšku devíti metrů. Evropský veletok by tam měl kulminovat v úterý na úrovni necelých 9,4 metru. Vodohospodáři v uplynulých dnech postavili ve slovenské metropoli mobilní protipovodňové bariéry, které město ochránily před rozsáhlými škodami už v roce 2013, kdy hladina Dunaje dosáhla rekordních více než deseti metrů.
Podle listu Sme se Dunaj pod hradem Devín v západní části Bratislavy vylil z koryta, vodu zachytily protipovodňové bariéry. V této lokalitě, kde se do Dunaje také vlévá řeka Morava, je vyhrazeno území pro záplavovou vlnu. Slovenští meteorologové rozšířili platnost nejvyššího stupně výstrahy před záplavami na tři okresy na jihu Slovenska, jež leží v povodí Dunaje.
Silnici od čtvrti Devínska Nová Ves, kde byly o víkendu po vylití místního potoku evakuovány desítky lidí, do sousedního Devína úřady uzavřely pro běžnou dopravu a k přepravě obyvatel nasadily těžkou techniku. Informoval o tom mluvčí bratislavského magistrátu Peter Bubla. „Na silnici mezi Devínskou Novou Vsí a Devínem byly dopoledne osazeny protipovodňové zábrany, aby ochránily okolní domácnosti před stoupající hladinou řeky. Silnice mezi těmito dvěma městskými částmi je tak neprůjezdná,“ uvedl Bubla.
Samospráva v bratislavské čtvrti Devínska Nová Ves také vyzvala obyvatele jedné z ulic, která leží u Moravy, aby se připravili na případnou evakuaci. Rovněž v Kopčanech hladina této řeky stoupá rychleji, než předpovídaly modely meteorologů.
Bratislavský dopravní podnik informoval, že vozidla městské hromadné dopravy na začátku týdne jezdila bez výraznějších omezení, některé spoje ale dopravce odklonil na jinou trasu. Nepříznivé počasí v neděli způsobilo dočasné přerušení například tramvajových linek. Stromy popadané během silného větru poškodily trolejová vedení.
Lidé na západním a středním Slovensku musejí počítat s problémy v dopravě, některé úseky jsou zaplavené, jinde potíže způsobují popadané stromy. Školy v některých regionech zrušily v pondělí vyučování.
