Povodeň

Okresní soud v Přerově ve čtvrtek v kauze záplav v Brodku u Přerova z října 2020 potrestal Jana Filáka dvouletým podmíněným trestem a pokutou 750 tisíc korun. Jeho firma Filák Reality dostala peněžitý trest jeden a půl milionu. Součástí rozsudku je i náhrada způsobené škody. Filák a jeho firma se zodpovídali z obecného ohrožení z nedbalosti. Právní zástupce firmy se proti rozsudku ihned odvolal, Filákův advokát si pro případné odvolání ponechal zákonem stanovenou lhůtu. Stejný krok učinila státní zástupkyně.

Filipíny sčítají škody po supertajfunu Man-yi, který minulý týden udeřil na filipínské pobřeží. O život na souostroví připravil nejméně osm lidí. Přinesl totiž prudký vítr a silné deště, které způsobily sesuvy půdy. Jde o šestou bouři, která zasáhla Filipíny za poslední měsíc. Vítr dosahoval rychlosti až 195 kilometrů za hodinu. Mnohé škody také napáchal na největším filipínském ostrově Luzon.

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

Zářijová povodeň zdemolovala na severu Moravy a ve Slezsku desítky ordinací. Mnozí lékaři museli ambulance přestěhovat nebo lidi ošetřují v provizoriu. Někteří dokonce ještě ani neotevřeli, takže bez dostupné péče v nejpostiženějších oblastech zůstávají tisíce pacientů. Vážná je situace třeba na Jesenicku nebo na Bruntálsku.

Opava se vzpamatovává z rozsáhlých škod po povodních. Ty lidem komplikují život i po poklesu vody – některá místa jsou stále bez dodávek elektřiny či pitné vody. Místní poptávají nářadí, dezinfekce či nabité powerbanky. Nakupovat lidé ze zaplavených oblastí zatím chodí hlavně do řetězců v centru města, velká voda se totiž nevyhnula ani několika obchodům. Dopravu ve městě nadále komplikují uzavírky. Povodeň v Opavě zasáhla šest a půl tisíce staveb.

Právě v těchto dnech se lidé vrací ke svým zaplaveným domům a snaží se z nich udělat znovu místa vhodná k bydlení. Může to přinést rovnou několik rizik, která souvisejí s tím, jak moc jsou stavby poškozené.

Čtvrtý den poté, co v Česku udeřily povodně, se situace začíná uklidňovat. Lidi odhalují škody, budou nejspíš v desítkách miliard. Na odstraňování následků se začíná podílet armáda, až dva tisíce vojáků a vojákyň. Premiér Petr Fiala (ODS) na návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že cílem bylo upřesnit si pomoc, kterou region od státu potřebuje. Škody jsou podle něj obrovské. Vyjádřil respekt záchranářům a všem lidem, kteří následkům čelí. Na to, jak se velká voda vyvine, stále čekají v jižních Čechách v obcích podél Lužnice. Záplavy mají v tuzemsku tři oběti, policie pohřešuje osm lidí.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Česko má za sebou mimořádně těžký víkend. Na některých místech lidé čelili katastrofálním povodním, situace byla a stále je kritická ve východní části republiky, kde skončila pod vodou řada měst i obcí. Živel bral majetek i životy. Reportéři ČT byli o víkendu v terénu a mapovali, co lidé prožívali. Byli tak svědky příběhů naděje i zklamání.

Česko se několikátým dnem vypořádává se silnými povodněmi. Policisté informovali o třech obětech, další jsou pohřešovaní. V deset hodin večer hlásí některý z povodňových stupňů 181 stanic, jejich počet oproti předchozím dnům klesá. Vysoké hladiny toků – převážně na východě země – způsobily rozsáhlé materiální škody, tisíce lidí se musely evakuovat. Záchranné složky podle posledních informací zasahovaly skoro u osmi tisíc událostí. Přívaly vody komplikují také dopravu, desítky tisíc domácností jsou bez elektřiny či teplé vody. Do zasažených obcí zamířily desítky cisteren a kontejnerů s pitnou vodou.

Z Ostravy-Přívozu hasiči během dne zachránili 530 lidí včetně dětí. Na místě pomáhaly čluny i vrtulník. Lokalita se nyní už jen monitoruje, řekla mluvčí hasičů Kamila Langerová. Voda se do oblasti dostala kvůli trhlinám v hrázi na pravém břehu řeky Odry. V úterý se budou ve městě evakuovat ještě dva domovy. Zachránění lidé byli převáženi autobusy do evakuačního centra, které město zřídilo na Černé louce. Extrémní povodně si z bezpečnostních důvodů vyžádaly odstavení teplárny. Problémy jsou i v dopravě.

Záplavy v Moravskoslezském kraji mají už tři oběti, přibyli dva mrtví v Krnově, informovali po jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje hejtman Josef Bělica (ANO) a policejní ředitel Tomáš Kužel. Jedna oběť byla nalezena v bytě, který byl úplně zaplavený, další pak v potoce. Už v neděli našli mrtvou ženu v říčce Krasovce v Krasově na Bruntálsku. V souvislosti s velkou vodou policie celkově pátrá po několika dalších lidech.

Až začne opadat povodňová voda, budou stát lidé na katastrofou zasaženém území před spoustou problémů ohledně práce, pojištění i času na opravu svých domovů. Redakce připravila na základě doporučení ministerstva práce a sociálních věcí praktické rady pro ty nejčastější situace.

Povodňový stav aktuálně hlásí skoro 250 stanic. Na několika je hladina na úrovni extrémní povodně – tedy více než padesátileté vody. Nejhorší situace nastala v neděli v Jeseníkách a v Moravskoslezském kraji. Starosta Krnova uvedl, že až osmdesát procent území města je pod vodou. Příští týden budou v postižených oblastech uzavřeny některé školy a školky. Omezena je tam také železniční a silniční doprava. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) vyhlásil stav nebezpečí pro Frýdlantský výběžek. Celkem bylo evakuováno přes 12 tisíc osob. V noci na pondělí se déšť opět rozšíří na celé území Česka. V jižních Čechách srážky neustanou ani v úterý a ve středu.

Silný proud rozvodněné řeky Opavy v opavských částech Karlovec a Palhanec uvěznil několik lidí ve venkovním prostoru, zachraňovat je musely vrtulníky. Opava a Krnov patří k městům, která jsou v Moravskoslezském kraji postiženy nejvíce. V Opavě řeka zaplavila velkou část sídliště Kateřinky, Krnov je pod vodou téměř celý. Jeho vedení už není schopno účelně koordinovat pomoc. Spoléhá především na kraj, který společně s hasiči avizoval konvoj s potravinami i pitnou vodou. Hladina vody začala v tomto městě klesat.

Počet domácností, které se kvůli počasí a záplavám ocitly bez elektřiny, do nedělních 18:00 hodin výrazně klesl na přibližně 135 tisíc. Je to zhruba polovina proti nedělnímu ránu, kdy bylo bez proudu okolo 260 tisíc odběratelů. Nejvážnější je stále situace v Moravskoslezském kraji, kde je bez energie 76 tisíc domácností, a v Olomouckém kraji s 29 tisíci odpojenými. Vyplývá to z údajů distributorů ČEZ a E.ON. Na vedení vysokého napětí energetici evidují nyní okolo 216 poruch a další desítky na vedení nízkého napětí. Skupina ČEZ večer vyhlásila kalamitní stav v dalších sedmi okresech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Naopak ho odvolala v Ústí nad Labem a Karlových Varech.

V Jeseníku a okolních obcích zasažených povodněmi v neděli po poledni padaly první domy, potvrdila starostka Zdeňka Blišťanová (TOP 09). Armáda spolu s hasiči a policií zachraňovala obyvatele. Bylo jich asi padesát. Kolem rozvodněné Bělé se podle hejtmana Josefa Suchánka (STAN) očekávají největší škody v kraji. Oblast Jesenicka je nedostupná kvůli podemletým silnicím.

Česko se nadále potýká se silnými dešti a rozsáhlými povodněmi, na některých místech už byly překročeny stoleté průtoky, části země jsou kvůli velké vodě zcela odříznuté. Premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření pro Českou televizi před nedělním polednem mimo jiné apeloval na občany, aby poslouchali pokyny příslušných míst a úřadů, a varoval, že řada toků teprve bude kulminovat, takže to nejhorší „ještě není za námi“. Krizový systém podle něj funguje dobře, počítá se i s mimořádným zasedáním vlády. To se uskuteční hned v pondělí.

K 21:00 platil některý z povodňových stupňů na 256 místech v ČR, za poslední čtyři hodiny jich přibylo dvanáct. Na deseti místech hlásí měřicí stanice průtok na úrovni padesátileté vody. Stav extrémní povodně se vyskytuje na několika tocích převážně na severu Moravy a ve Slezsku. Evakuace probíhaly během dne například na Jesenicku či právě nyní probíhá v některých částech Opavy. Hejtmané Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje vyhlásili stav nebezpečí. V souvislosti s povodněmi už policie pátrá po několika lidech.

Příhraniční obec na Frýdlantsku Višňová byla od rána odříznutá od zbytku Frýdlantska na Liberecku. Voda z rozvodněné Smědé zaplavila silnice a dopravu obyvatel zajišťovali hasiči s evakuační tatrou. Do domů se voda nedostala, ale během odpoledne hasiči evakuovali několik obyvatel.

Hladiny řek v Česku stoupají. Týká se to hlavně východu země. Kolem 23:30 platil některý z povodňových stupňů na 80 místech. Na třetím stupni je Smědá ve Višňové a Frýdlantu, Labe na vodním díle Labská a ve Vestřevi, Svratka v Židlochovicích, Novohradka v Luži a Černá v Ličově. Nejhorší situace má ale nastat o víkendu. Déšť ještě zesílí, přidá se silný vítr. Počasí komplikuje i dopravu, neprůjezdných je několik železničních tratí. Tisíce domácností jsou bez elektřiny.

Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní povodně téměř na celou zemi s výjimkou západu Čech. Na více než padesátiletou vodu se musí připravit nejen východ, jih a sever země, ale i Praha či většina Středočeského kraje. Nejvíc se mají řeky rozvodnit o víkendu. Vydatně pršet má minimálně do noci na pondělí, situaci ještě zhorší silný vítr, který hrozí podle aktuální prognózy v celé republice.

Web ČT24 připravil mapy, v nichž se lze podívat na oblasti, kde se může rozlít pětiletá, dvacetiletá a stoletá voda.

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.