Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

6 minut
Studio ČT24: Dotace na obnovu po loňských povodních
Zdroj: ČT24

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.

Velká voda způsobila loni v září v Bohumíně škody za více než 1,3 miliardy korun. Z toho 866 milionů připadá na soukromé objekty, podniky a živnostníci nahlásili škody za 350 milionů. Na městském majetku povodeň napáchala škody přes 120 milionů. Z programu Živel 1 žádá Bohumín zhruba 13 milionů korun.

„Kdybychom čekali, tak bychom nemohli nic opravit,“ poznamenal starosta Bohumína Lumír Macura (SOCDEM). „Už jsme opravili prakticky všechno. Na ty peníze čekáme proto, abychom znovu vytvořili rezervy, které jsme na opravy vynaložili,“ dodal.

Dokončují se poslední opravy

V těchto dnech finišují v Bohumíně práce na dvou školních družinách. Stavební úpravy, nový nábytek a IT vybavení vyjdou dohromady na 15 milionů korun. Většinu nákladů pokryje dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace.

„Začalo se omítkami, všude budou nové podlahy, nový nábytek, elektroinstalace, topení i voda. V podstatě všechno,“ popsala vedoucí školní družiny ZŠ na tř. Edvarda Beneše Petra Kosarzová. Jakmile se děti do nových prostor vrátí, bude mít Bohumín opravené všechny škody na městském majetku.

Bez peněz z pojistek a darů by to nešlo

Bez peněz z pojistného, darů a dalších dotací by město opravy zvládalo jen obtížně. „Největší částka přišla z pojistného – padesát milionů korun. Pomohly také dotace a dary ve výši 33 milionů. Až ten zbytek platila obec ze svého rozpočtu,“ uvedl starosta.

Podle něj je důvodem průtahů složitá administrativa. „Dobré by bylo, kdyby šlo peníze vyplácet třeba zálohově, podobně jako to dělají pojišťovny. Od nich jsme dostali 25 milionů okamžitě a pak druhou polovinu,“ doplnil.

Problémy podle něj nebyly jen u programu Živel 1, ale také například u dotací na opravu sportovišť z Národní sportovní agentury. „Museli jsme rychle podat žádost, vše opravit do konce loňského roku, a na dva miliony jsme čekali skoro rok,“ řekl.

  • Živel 1 – slouží k obnově majetku samospráv po povodních 
  • Živel 2 – je zaměřený na obnovu poškozených komunikací
  • Živel 3 – měl by zajistit zvýhodněné financování obnovy obydlí
  • Živel 4 – dříve sloužil k zajištění nouzového ubytování

Akční plán má zrychlit budoucí pomoc

Vláda v demisi tento týden schválila Akční plán Strategie obnovy území po povodních, který je reakcí na ničivé povodně v roce 2024. Dokument shrnuje čerpání více než 17 miliard korun na obnovu po loňských záplavách, včetně rozpočtů a skutečně vyčerpaných částek.

„Zkušenosti z povodní 2024 jsme přetavili do plánu konkrétních kroků, které mají zajistit, abychom příště dokázali pomoci rychleji, sehraněji a účinněji. Klíčové je, aby se k lidem pomoc dostala co nejdříve,“ uvedl ministr pro místní rozvoj v demisi Petr Kulhánek (STAN).

Plán podle resortu zavádí opatření pro rychlou pomoc, jednotný sběr a správu dat, přehledný metodický rámec pro obnovu, efektivní řízení financí a posílení kapacit územních samospráv.

Zářijové povodně nejvíce zasáhly Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vláda vyčíslila celkové škody na 70,6 miliardy korun, z toho zhruba 25 miliard připadlo na soukromý majetek občanů a firem a přibližně 45 miliard na majetek státu, krajů a obcí. Nejvyšší kontrolní úřad letos vytkl vládě, že navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy a reálně se vyčerpalo ještě méně. Podle ministerstva financí ale tyto peníze neměly být zcela utracené už v loňském roce a ty nevyužité budou použity na povodňové účely v budoucnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026

V Kravařích zemřel muž na otravu oxidem uhelnatým, další tři lidé se přiotrávili

Šestatřicetiletý muž zemřel ve středu v Kravařích na Opavsku na otravu oxidem uhelnatým. Přiotrávili se i další tři lidé včetně dvou dětí školního věku. Informovali o tom záchranáři a policie.
31. 12. 2025

Dolní Lutyně kritizuje „šibeniční“ lhůtu k připomínkování změn územního plánu kvůli gigafactory

Obec Dolní Lutyně na Karvinsku a spolek Zachovejme Poolší považují za nepřiměřeně krátké lhůty, které Moravskoslezský kraj stanovil pro připomínkování změny územního plánu umožňující případnou výstavbu takzvané gigafactory. Podle obce je patnáctidenní termín, do něhož spadají i vánoční svátky, šibeniční. Krajský úřad ale tvrdí, že postupuje v souladu se zákonem.
30. 12. 2025

Na Štědrý den řešili hasiči nejvíce požárů za pět let

Hasiči v Česku na Štědrý den vyjížděli k 72 požárům, což je nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich nezemřel, zranění utrpělo dvanáct lidí. Některé požáry přímo souvisely s Vánocemi, způsobilo je například neopatrné zacházení s prskavkami. Celková škoda je přes třicet milionů korun, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová.
25. 12. 2025Aktualizováno25. 12. 2025

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
23. 12. 2025

Přes Frýdlantské mosty v Ostravě opět jezdí tramvaje

Dopravní podnik Ostrava (DPO) obnovil tramvajový provoz přes Frýdlantské mosty. Pro cestující městské hromadné dopravy tak po zhruba pěti měsících skončila výluka. Další etapy modernizace dopravního uzlu ale pokračují. Nové nástupiště na náměstí Republiky bude hotové až za několik měsíců.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Nová kavárna v Ostravě nabízí práci mladým z dětských domovů

Vaří kávu, připravují jídlo, ale zároveň se podílejí na směřování celého podniku. Znevýhodněné osoby – lidé se zdravotním postižením, senioři i dlouhodobě nezaměstnaní – nacházejí uplatnění v sociálních podnicích. V Ostravě například nově vznikla kavárna Pokec kafé, kde jako brigádníci pracují mladí lidé z dětských domovů.
16. 12. 2025
Načítání...