Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

Nahrávám video
Studio ČT24: Dotace na obnovu po loňských povodních
Zdroj: ČT24

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.

Velká voda způsobila loni v září v Bohumíně škody za více než 1,3 miliardy korun. Z toho 866 milionů připadá na soukromé objekty, podniky a živnostníci nahlásili škody za 350 milionů. Na městském majetku povodeň napáchala škody přes 120 milionů. Z programu Živel 1 žádá Bohumín zhruba 13 milionů korun.

„Kdybychom čekali, tak bychom nemohli nic opravit,“ poznamenal starosta Bohumína Lumír Macura (SOCDEM). „Už jsme opravili prakticky všechno. Na ty peníze čekáme proto, abychom znovu vytvořili rezervy, které jsme na opravy vynaložili,“ dodal.

Dokončují se poslední opravy

V těchto dnech finišují v Bohumíně práce na dvou školních družinách. Stavební úpravy, nový nábytek a IT vybavení vyjdou dohromady na 15 milionů korun. Většinu nákladů pokryje dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace.

„Začalo se omítkami, všude budou nové podlahy, nový nábytek, elektroinstalace, topení i voda. V podstatě všechno,“ popsala vedoucí školní družiny ZŠ na tř. Edvarda Beneše Petra Kosarzová. Jakmile se děti do nových prostor vrátí, bude mít Bohumín opravené všechny škody na městském majetku.

Bez peněz z pojistek a darů by to nešlo

Bez peněz z pojistného, darů a dalších dotací by město opravy zvládalo jen obtížně. „Největší částka přišla z pojistného – padesát milionů korun. Pomohly také dotace a dary ve výši 33 milionů. Až ten zbytek platila obec ze svého rozpočtu,“ uvedl starosta.

Podle něj je důvodem průtahů složitá administrativa. „Dobré by bylo, kdyby šlo peníze vyplácet třeba zálohově, podobně jako to dělají pojišťovny. Od nich jsme dostali 25 milionů okamžitě a pak druhou polovinu,“ doplnil.

Problémy podle něj nebyly jen u programu Živel 1, ale také například u dotací na opravu sportovišť z Národní sportovní agentury. „Museli jsme rychle podat žádost, vše opravit do konce loňského roku, a na dva miliony jsme čekali skoro rok,“ řekl.

  • Živel 1 – slouží k obnově majetku samospráv po povodních 
  • Živel 2 – je zaměřený na obnovu poškozených komunikací
  • Živel 3 – měl by zajistit zvýhodněné financování obnovy obydlí
  • Živel 4 – dříve sloužil k zajištění nouzového ubytování

Akční plán má zrychlit budoucí pomoc

Vláda v demisi tento týden schválila Akční plán Strategie obnovy území po povodních, který je reakcí na ničivé povodně v roce 2024. Dokument shrnuje čerpání více než 17 miliard korun na obnovu po loňských záplavách, včetně rozpočtů a skutečně vyčerpaných částek.

„Zkušenosti z povodní 2024 jsme přetavili do plánu konkrétních kroků, které mají zajistit, abychom příště dokázali pomoci rychleji, sehraněji a účinněji. Klíčové je, aby se k lidem pomoc dostala co nejdříve,“ uvedl ministr pro místní rozvoj v demisi Petr Kulhánek (STAN).

Plán podle resortu zavádí opatření pro rychlou pomoc, jednotný sběr a správu dat, přehledný metodický rámec pro obnovu, efektivní řízení financí a posílení kapacit územních samospráv.

Zářijové povodně nejvíce zasáhly Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vláda vyčíslila celkové škody na 70,6 miliardy korun, z toho zhruba 25 miliard připadlo na soukromý majetek občanů a firem a přibližně 45 miliard na majetek státu, krajů a obcí. Nejvyšší kontrolní úřad letos vytkl vládě, že navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy a reálně se vyčerpalo ještě méně. Podle ministerstva financí ale tyto peníze neměly být zcela utracené už v loňském roce a ty nevyužité budou použity na povodňové účely v budoucnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Sexuální útok se zařadil mezi nejčastější mravnostní trestné činy

V roce 2025 policie řešila 328 případů trestného činu sexuální útok. Dělá to z něj čtvrtý nejčastější mravnostní trestný čin. Sexuální útok je součástí trestního zákoníku od ledna 2025. Jde o nesouhlasné sexuální aktivity, které jsou jiné než pohlavní styk, například osahávání. V minulosti spadaly takové skutky pod trestný čin znásilnění.
včera v 08:00

Kraje půjčují sociálním službám kvůli rozpočtovému provizoriu stovky milionů

Kraje půjčují sociálním službám stovky milionů korun, aby jim na začátku roku nechyběly peníze především na mzdy. Peníze od státu přicházejí se zpožděním každý rok, letos je ale situace složitější kvůli rozpočtovému provizoriu. Při větším výpadku financování by mohlo hrozit omezení nebo dokonce ukončení provozu některých služeb. Organizace budou muset peníze vrátit do konce června, kdy už by mělo být jejich financování jasné.
29. 1. 2026

Havířovští zastupitelé odvolali primátora Baránka, nahradí ho Kočí Palkovská

Havířovští zastupitelé odvolali primátora Ondřeje Baránka (pozastavené členství v ANO), který je obviněný v kauze městských bytů. Pro bylo 29 z 42 přítomných zastupitelů. Novou primátorkou se stala dosavadní radní Iveta Kočí Palkovská (ANO). Někdejší primátor a nynější moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) se stal novým radním.
28. 1. 2026Aktualizováno28. 1. 2026

Nedostatek zakázek a materiálu zastavil válcovnu Nové Huti

Provozu středojemné válcovny Nové Huti v Ostravě se nedaří. Přes sto pracovníků proto musí přejít na jiná pracoviště. Firma je potřebuje hlavně na rourovně, kde výroba naopak roste, chybí tam ale dostatek zaměstnanců. Celková situace v ocelářství by se mohla částečně zlepšit po zavedení takzvaných importních kvót.
27. 1. 2026

Některé fakulty vysokých škol ruší kvůli AI bakalářské práce

Ostravská univerzita, další fakulty Masarykovy univerzity v Brně, fakulty Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Palackého v Olomouci se připojují k trendu nahrazování tradiční bakalářské práce praktickým projektem. České televizi to potvrdily dotazované univerzity. Transformaci závěrečných prací zahájila Vysoká škola ekonomická v Praze na fakultě podnikohospodářské kvůli nástupu umělé inteligence. Nyní školy uvádějí jako důvod také snahu lépe připravit studenty do zaměstnání.
25. 1. 2026

V celém Moravskoslezském kraji platí smogová situace

Smogová situace už je v celém Moravskoslezském kraji. V aglomeraci Ostravska, Karvinska a části Frýdecko-Místecka platí už od čtvrtečního večera, v pátek v 11:28 ji Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší vyhlásil pro Třinecko a v 15:39 i pro zbylé části regionu. Imisní limit pro polétavý prach, který je padesát mikrogramů na metr krychlový, je překročený na všech měřicích stanicích minimálně dvojnásobně, vyplývá z informací ČHMÚ. Zlepšit by se to mohlo nejspíš v neděli.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
21. 1. 2026
Načítání...