Povodeň strana 3 z 5

Silné deště způsobily na severozápadě Austrálie povodně, které uvěznily celé obce a vyžádaly si evakuaci stovek lidí. Záplavy jsou důsledkem tropické deprese, která se vyvinula z bouře Ellie. Ta Austrálii zasáhla na konci loňského roku.

Kalifornii zasáhly masivní záplavy, kvůli kterým nejsou sjízdné hlavní dopravní tahy a desetitisíce lidí zůstávají bez proudu. Výstraha kvůli špatnému počasí platí pro oblasti s více než patnácti miliony obyvatel. Silné bouře mají ale podle meteorologů v příštím týdnu slábnout a nahradí je lokální srážky, sněžení a nárazový vítr.

Obyvatelé Hranic na Přerovsku budou lépe chráněni proti případným povodním. Povodí Moravy dokončilo výstavbu opatření v Kropáčově ulici a podél sadů Československých legií. Stavby mají poskytnout ochranu až na úroveň padesátileté povodně. Dokončený projekt také nabízí odpočinková místa u vody a umožňuje lidem snadnější přístup k řece. Práce začaly na jaře 2021 a trvaly dvacet měsíců. Stavební náklady byly 67,3 milionu korun, sdělil mluvčí povodí Petr Chmelař.

Vypuštění přehrady na řece Irpiň do obce Demydiv a jejího okolí severně od Kyjeva výrazně přispělo k obraně ukrajinského hlavního města. Po odchodu Rusů koncem března se tamní obyvatelé vrátili do svých domovů, stále se ale musí potýkat s následky zaplavení. Měsíce se snažili vysušit své sklepy, ale s klesajícími teplotami se obávají, že voda v suterénech zmrzne a zdi domů popraskají. Není to však jediný problém lidí v Demydivu. Mnoho z nich stále nemá ani zdroj pitné vody.

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bude s pokračujícím trendem oteplování přibývat mimořádných veder, požárů, záplav a dalších dopadů klimatických změn na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Při povodních ve středoitalském regionu Marche zahynulo v noci na pátek nejméně deset lidí. Pohřešují se stále čtyři osoby včetně dítěte, uvedla agentura ANSA. Vedení provincie Ancona na pobřeží Jaderského moře uvedlo, že záplavy jsou důsledkem vydatných dešťových srážek ze čtvrtečního odpoledne.

Rozsáhlé povodně, které sužují Pákistán, už si vyžádaly více než patnáct set obětí. V postižených oblastech se navíc šíří nemoci. Za jediný den vyhledalo pomoc lékařů kvůli infekčním a vodou přenášeným chorobám více než devadesát tisíc lidí.

Na první stupeň povodňové aktivity klesla hladina řeky Bystřice u nádrže Bystřička na Vsetínsku. Po čtvrtečních vydatných deštích byla krátce až nad spodní hranicí nejvyššího, třetího stupně, dlouho se držela na druhém stupni. Povodeň je ale také na několika menších tocích ve středních Čechách a v Plzeňském kraji. Všechny jsou na prvním stupni a situace na nich je stabilní.

Pákistán stále čelí následkům letošních extrémně silných monzunových dešťů a mimořádného tání ledovců. Povodně, které začaly v polovině června a do konce srpna zaplavily třetinu země, ještě neopadly. Může trvat další měsíce, než voda ustoupí. Živel zasáhl do života 33 milionů lidí.

V Pákistánu zahynuly za poslední dny při záplavách, které způsobily monzunové deště, další desítky lidí. Celková bilance od června tak překročila tisíc obětí, uvedly úřady. Záplavy již postihly na třiatřicet milionů Pákistánců a způsobily také rozsáhlé škody na infrastruktuře, uvedla v pondělí agentura AFP.

Záplavy způsobené monzunovými dešti si v Pákistánu vyžádaly od půlky června už 982 obětí, uvedl v sobotu tamní úřad pro mimořádné situace. Desítky tisíc dalších lidí musely opustit domovy. Informace o nové bilanci obětí přichází den poté, co premiér země Šahbáz Šaríf požádal o zahraniční pomoc.

Meteorologové zdůraznili výstrahu na bouřky, které budou do večera procházet Českem. Pro Moravu, Slezsko a východní okraj Čech nově platí varování s vysokým stupněm nebezpečí. Zejména v severních a také západních Čechách jsou ale ještě patrné následky pátečních bouřek. Řeka Klabava je na Plzeňsku rozvodněná. V Liberci je zavřený plavecký bazén, galerie i část obchodního centra.

Meteoroložka České televize Taťána Míková v Událostech, komentářích vzpomínala na ničivé povodně ze srpna 2002. Mimo jiné popisovala, že při předpovědích počasí tehdy záleželo na každém slovu a jak členové redakce vyděšeným volajícím suplovali psychology. S vedoucím dispečinku pražského dopravního podniku Janem Cibulkou se shodla, že dnes by už minimálně informování o obdobně rozsáhlé velké vodě bylo jednodušší.

Před dvaceti lety zaplavila Prahu jedna z největších povodní její historie. Hlavou metropole byl tehdy Igor Němec, který seděl v primátorském křesle necelý měsíc. Podle kritiků krizové řízení města nezvládl, podle druhých byl ale jeho optimismus právě tím, co zaplavená Praha potřebovala. Jak na povodně vzpomíná on sám? Dalo se něco udělat lépe, a připravila ho velká voda o funkci? Bývalý primátor vzpomínal v rozhovoru pro ČT24.

Jedním ze symbolů ničivých povodní roku 2002 byla pražská zoologická zahrada. Jejím ředitelem byl v té době Petr Fejk, který nesl odpovědnost za životy zaměstnanců i zvířat, z nichž nejvýraznější pozornost přitáhl osud lachtana Gastona. Ke dvacátému výročí povodní Fejk poskytl České televizi rozsáhlý rozhovor.

Meteorologické modely nedokázaly předpovědět včas rozsah výjimečných srážek, které způsobily povodně roku 2002. Množství vody, které během několika dní spadlo, bylo rekordní a řeky je nedokázaly pojmout.

Díky rychlé dostupnosti informací mají lidé mnohem lepší možnosti rozhodování v krizové situaci, ani současná technika by však nedokázala v řádu dní předpovědět přesný rozsah záplav, říká hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Katastrofální povodně v Česku v roce 2002 podle něj uspíšily přechod k pokročilým on-line technologiím přenosu dat o počasí a stavu vod. Předchozí systém během záplav neobstál.

Za poslední měsíc zahynulo při záplavách v Pákistánu 549 lidí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánské vládní zdroje. Mezi nejhůře postižené oblasti patří odlehlé komunity v chudé jihozápadní provincii Balúčistán.

Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří povodně z roku 2002 k největším přírodním katastrofám moderní české historie, byly největší od roku 1845. Vypukly před dvaceti lety, 6. srpna 2002.

Před dvaceti lety Čechy zasáhla ničivá povodeň. V Ústeckém kraji voda zatopila města a obce především na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Mezi nimi i Terezín. Právě snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě a lachtan Gaston z pražské zoo se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

Stovky lidí se stále pohřešují v Kentucky, které postihly masivní záplavy. Zatím americké úřady potvrdily 37 mrtvých. Záchranáři dál prohledávají rozsáhlé oblasti, které zůstaly odříznuté od světa. Nejen úklidové práce teď ztíží vlna veder.

Počet obětí záplav, které na východě amerického státu Kentucky rozpoutaly přívalové deště, stoupl na 26. Mezi mrtvými je také šest dětí. Podle guvernéra Andyho Besheara bude bilance obětí pravděpodobně dál narůstat, uvedla v neděli agentura AP.

Zatím třiapadesát mrtvých hlásí íránské úřady po záplavách a sesuvech půdy způsobených prudkými dešti. Další lidé se pohřešují. Lijáky v blízkovýchodní zemi udeřily ve středu a zaplavily zejména sever a střed země včetně okolí Teheránu.

Povodně, které před 25 lety zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech, byly jednou z největších přírodních katastrof u nás. Postihly desetitisíce lidí a 60 jich přišlo o život. Další tisíce ztratily své domovy a téměř 80 tisíc lidí se muselo evakuovat. Takhle na tragédii vzpomínají ti, kteří ji prožili.