Ministerstvo pro místní rozvoj dvojnásobně navýšilo dotace pro obce, kterým zničily majetek povodně nebo silný vítr. Nově mohou získat až dvacet milionů korun. Konečný termín pro jejich podání posunulo na 30. září 2025. Někteří starostové ale dopředu shánějí i jiné formy podpory. Například na opatření, která mohou jejich obce před velkou vodou ochránit.
Obce zasažené živly mohou dostat více peněz
3 minuty
Události: Obce zasažené živelnými pohromami dostanou vyšší dotace
Letošní povodeň poničila ve Lhotce na Berounsku těsně před otevřením nové sportovní hřiště. Obec ho chce co nejrychleji ochránit. Na zídku kolem připravuje žádost do národní sportovní agentury. Nejdřív ale potřebuje sportoviště opravit. „Obnova nám vychází na nějakých sedm set tisíc korun. Pořizovací hodnota byla téměř dva miliony korun,“ spočítal starosta Lhotky Tomáš Hejduk (nestr.).
„Často obce z pohledu škod mají skutečně rozpočty, které jim to nemohou v žádném případě pokrýt,“ poznamenal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Peníze z programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách by nyní měly pomoci i s většími projekty. „Chceme, aby obce a kraje měly jistotu, že když dojde k takové nenadálé události, je ministerstvo připravené pomoci,“ řekl.
Opravy poškozeného obecního majetku
Proto ministerstvo pro postižené obce navyšuje pomoc, rozdělí si dvě stě milionů korun. Každá obec může zažádat maximálně o dvacet milionů. „Víme, že i jiné obce jsou postiženy, takže jsme žádali o peníze skutečně jenom na to nejhorší,“ řekl starosta Lhotky.
Obce a kraje mohou za peníze od ministerstva poškozený majetek opravit nebo pořídit nový se stejnou funkcí. Může jít například o mosty, komunikace, veřejné osvětlení, veřejná prostranství či budovy a jejich zařízení. Dotace je možné použít také na odstranění nánosů ve vodních tocích, vodních dílech a další související práce. Jednotlivým žadatelům ministerstvo může poskytnout dotaci až do výše sedmdesát procent nákladů, závisí to ale na velikosti dané obce. Aktualizované podmínky jsou na webu ministerstva.
Jedna ze zdevastovaných cest vede ve Lhotce ke starému mlýnu v údolí. Podle místního obyvatele Jiřího Havrlíka se už ve mlýně od padesátých let nemele. Pod zemí tam ale vede historický kanál, který pobírá vodu z kopců. Oproti době, ve které žili jeho předkové, se voda v přírodě chová jinak. „V přírodě se voda neudrží. Je potřeba lesy, pole, aby se to vsakovalo a v humusu aby se voda držela,“ vysvětlil.
Obec se teď na řadě míst svými projekty snaží zasáhnout do krajiny. Ochránit mají i silnice. „Odvádí tu vodu mimo intravilán obce a zároveň má přispět k tomu, aby docházelo k infiltraci vody, k jejímu zadržení,“ popsal místostarosta Lhotky Martin Kratochvíl (nestr.).
Lhotka by potřebovala opravit i úřad. Zatím jim na to dotace nevyšly. Bez podpory z různých zdrojů se prakticky neobejdou. Hospodaří s ročním rozpočtem šest milionů a z rozpočtového určení daní dostávají šestnáct tisíc korun na obyvatele.
