Nový výzkum ukazuje, že oteplování způsobené člověkem v uplynulém století zvýšilo proměnlivost srážek na 75 procentech rozlohy Země, hlavně v Austrálii, Evropě a na východě Severní Ameriky. Výsledky zjednodušeně říkají, že suchá období jsou teď sušší než v minulosti a období dešťů jsou zase naopak vlhčí.
Na studii spolupracovali čínští a britští vědci; jako první prokázali, co věda předpokládala: že změna klimatu způsobuje větší proměnlivost globálních srážek. Klimatické modely předpovídaly, že se tato proměnlivost bude v důsledku změny klimatu v budoucnosti zhoršovat. Nový výzkum ale prokázal, že se za posledních sto let už zhoršila.
Předchozí studie se zaměřovaly buď na dlouhodobé průměrné srážky, které se v globálním měřítku systematicky příliš nemění, anebo na srážkové extrémy, kde se zase změny velmi obtížné měří. Tato studie se ale věnovala jenom variabilitě, tedy nerovnoměrnému načasování množství srážek. Což je parametr, který sice může vypadat nenápadně, ale reálně má obrovské dopady na život miliard lidí na Zemi.
„Alarmující je, že s pokračujícím globálním oteplováním se tento problém bude zhoršovat. To zvyšuje riziko sucha a povodní,“ uvedli autoři práce. Ze zkoumaných oblastí se to nejvíc projevilo v Austrálii a právě tam vědci také očekávají, že bude extrémů nejvíc přibývat. Evropa a Sever Ameriky ale nedopadly o moc lépe.
Roční srážky za tři dny
Výzkum ukazuje systematické zvyšování proměnlivosti srážek od roku 1900. Každodenní variabilita srážek se celosvětově zvýšila o 1,2 procenta za jedno desetiletí. Tento trend byl podle studie značně výraznější ve druhé polovině století, po roce 1950.
Zvýšená variabilita znamená, že déšť je v čase rozdělen nejrovnoměrněji. Může to znamenat, že na jednom místě sice naprší průměrně množství srážek, jaké tam za rok má spadnut, ale třeba v průběhu pouhých tří týdnů. Což pro danou oblast znamená krátkodobé extrémní povodně a po zbytek roku sucho. Z hlediska statistiky je ale všechno zdánlivě v pořádku, roční průměr se nijak nezměnil.
Když vědci prozkoumali data z pozorování, zjistili, že od roku 1900 se variabilita srážek zvýšila na 75 procentech zkoumaných oblastí. Nejvíc postižené byly Evropa, Austrálie a východní část Severní Ameriky. Jedná se o regiony, pro které jsou k dispozici podrobná a dlouhodobá pozorování. V ostatních oblastech byl dlouhodobý trend variability srážek méně výrazný. Podle autorů to může být způsobeno náhodnými změnami variability nebo chybami v souborech dat – protože pro tyto regiony není k dispozici ani zdaleka tolik informací.
Více vodní páry, více srážek
Autoři uvádějí, že nárůst je z velké části důsledkem vyšších emisí skleníkových plynů způsobených člověkem. Ty vytvořily teplejší a vlhčí atmosféru, a tedy i intenzivnější srážky a větší výkyvy mezi nimi.
Množství srážek je totiž ovlivněné několika faktory. Tím prvním je množství vodní páry ve vzduchu: teplý vzduch může obsahovat více vlhkosti. A každý stupeň globálního oteplení způsobí, že se průměrné množství vodní páry na daném místě povrchu zvýší o sedm procent. Země se zatím od začátku průmyslové revoluce oteplila asi o 1,5 stupně Celsia, což odpovídá desetiprocentnímu nárůstu vodní páry ve spodních vrstvách atmosféry. Právě to vede k tomu, že z mraků může padat více srážek.
Druhým důvodem je zesilování větrů, které mohou na dané místo přinést více vlhkosti, a tedy intenzivnější srážky. Ve hře ale podle autorů možná ještě více dalších faktorů, proto je podle nich zapotřebí dalšího výzkumu.
