Sucho, horko, neúroda. Státy na jihu Afriky se obávají, že přijdou o další slony

Pět zemí v jižní části Afriky, kde žije největší populace slonů na světě, se obává, že v následujících měsících tam uhyne velké množství těchto zvířat. V důsledku velkého sucha se totiž zmenšují zdroje potravy a vody, uvedla agentura Reuters.

Region zažil v období dešťů na přelomu loňského a letošního roku delší období sucha a horka, což vědci připisují jevu El Niño. Fenomén dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Jev podle vědců zhoršil dopady změn klimatu, sucho ovlivnilo zásoby vody a potravin pro lidi i hospodářská a volně žijící zvířata.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Zimbabwe za loňský rok přišlo o 160 slonů v národním parku Hwange, vyplývá z dat zimbabwského úřadu pro ochranu přírody. V sousední Botswaně loni kvůli suchu uhynulo až tři sta slonů. Také další země jako Zambie potvrdily úhyn zvířat ve svých národních parcích, přičemž zambijský ministr životního prostředí Rodney Sikumba označil sucho za zničující.

Zástupci pěti zemí tvořících chráněnou oblast KAZA (Kavango–Zambezi) – Angola, Zimbabwe, Zambie, Botswana a Namibie – se sešli v zambijském Livingstonu, aby diskutovali o udržitelném hospodaření s divokou přírodou. V oblasti žije asi 227 tisíc slonů.

„Sucho má nepříznivý vliv a můžete si všimnout, že většina napajedel v parcích v oblasti KAZA vysychá,“ řekl Sikumba agentuře Reuters na okraj konference. „Při nedostatku vody a potravy uvidíte mršiny rozeseté po parcích,“ dodal.

Peníze na pomoc slonům

Úřad pro správu zimbabwských parků a divoké přírody (Zimparks) uvedl, že ze státního fondu pro řešení katastrof obdržel tři miliony dolarů (přes 68 milionů korun) na posílení zásobování vodou v národních parcích, ale jeho generální ředitel Fulton Mangwanya řekl, že to k záchraně divoké přírody nestačí.

„Máme více než 150 solárních čerpadel. Ani to ale nezabrání úhynu slonů, když udeří velké sucho. Jsme na sucho připraveni, ale některým situacím se vyhnout nedá,“ připouští Mangwanya.

Delegáti na konferenci uvedli, že změny klimatu zhoršily střety mezi divokou zvěří a lidmi, protože sloni zasahují do lidských obydlí při hledání potravy a vody. V loňském roce přišlo v Zimbabwe v důsledku útoků slonů o život padesát lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 44 mminutami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 2 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 13 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...