Sucho, horko, neúroda. Státy na jihu Afriky se obávají, že přijdou o další slony

Pět zemí v jižní části Afriky, kde žije největší populace slonů na světě, se obává, že v následujících měsících tam uhyne velké množství těchto zvířat. V důsledku velkého sucha se totiž zmenšují zdroje potravy a vody, uvedla agentura Reuters.

Region zažil v období dešťů na přelomu loňského a letošního roku delší období sucha a horka, což vědci připisují jevu El Niño. Fenomén dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Jev podle vědců zhoršil dopady změn klimatu, sucho ovlivnilo zásoby vody a potravin pro lidi i hospodářská a volně žijící zvířata.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Zimbabwe za loňský rok přišlo o 160 slonů v národním parku Hwange, vyplývá z dat zimbabwského úřadu pro ochranu přírody. V sousední Botswaně loni kvůli suchu uhynulo až tři sta slonů. Také další země jako Zambie potvrdily úhyn zvířat ve svých národních parcích, přičemž zambijský ministr životního prostředí Rodney Sikumba označil sucho za zničující.

Zástupci pěti zemí tvořících chráněnou oblast KAZA (Kavango–Zambezi) – Angola, Zimbabwe, Zambie, Botswana a Namibie – se sešli v zambijském Livingstonu, aby diskutovali o udržitelném hospodaření s divokou přírodou. V oblasti žije asi 227 tisíc slonů.

„Sucho má nepříznivý vliv a můžete si všimnout, že většina napajedel v parcích v oblasti KAZA vysychá,“ řekl Sikumba agentuře Reuters na okraj konference. „Při nedostatku vody a potravy uvidíte mršiny rozeseté po parcích,“ dodal.

Peníze na pomoc slonům

Úřad pro správu zimbabwských parků a divoké přírody (Zimparks) uvedl, že ze státního fondu pro řešení katastrof obdržel tři miliony dolarů (přes 68 milionů korun) na posílení zásobování vodou v národních parcích, ale jeho generální ředitel Fulton Mangwanya řekl, že to k záchraně divoké přírody nestačí.

„Máme více než 150 solárních čerpadel. Ani to ale nezabrání úhynu slonů, když udeří velké sucho. Jsme na sucho připraveni, ale některým situacím se vyhnout nedá,“ připouští Mangwanya.

Delegáti na konferenci uvedli, že změny klimatu zhoršily střety mezi divokou zvěří a lidmi, protože sloni zasahují do lidských obydlí při hledání potravy a vody. V loňském roce přišlo v Zimbabwe v důsledku útoků slonů o život padesát lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 14 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...