Sucho, horko, neúroda. Státy na jihu Afriky se obávají, že přijdou o další slony

Pět zemí v jižní části Afriky, kde žije největší populace slonů na světě, se obává, že v následujících měsících tam uhyne velké množství těchto zvířat. V důsledku velkého sucha se totiž zmenšují zdroje potravy a vody, uvedla agentura Reuters.

Region zažil v období dešťů na přelomu loňského a letošního roku delší období sucha a horka, což vědci připisují jevu El Niño. Fenomén dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Jev podle vědců zhoršil dopady změn klimatu, sucho ovlivnilo zásoby vody a potravin pro lidi i hospodářská a volně žijící zvířata.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Zimbabwe za loňský rok přišlo o 160 slonů v národním parku Hwange, vyplývá z dat zimbabwského úřadu pro ochranu přírody. V sousední Botswaně loni kvůli suchu uhynulo až tři sta slonů. Také další země jako Zambie potvrdily úhyn zvířat ve svých národních parcích, přičemž zambijský ministr životního prostředí Rodney Sikumba označil sucho za zničující.

Zástupci pěti zemí tvořících chráněnou oblast KAZA (Kavango–Zambezi) – Angola, Zimbabwe, Zambie, Botswana a Namibie – se sešli v zambijském Livingstonu, aby diskutovali o udržitelném hospodaření s divokou přírodou. V oblasti žije asi 227 tisíc slonů.

„Sucho má nepříznivý vliv a můžete si všimnout, že většina napajedel v parcích v oblasti KAZA vysychá,“ řekl Sikumba agentuře Reuters na okraj konference. „Při nedostatku vody a potravy uvidíte mršiny rozeseté po parcích,“ dodal.

Peníze na pomoc slonům

Úřad pro správu zimbabwských parků a divoké přírody (Zimparks) uvedl, že ze státního fondu pro řešení katastrof obdržel tři miliony dolarů (přes 68 milionů korun) na posílení zásobování vodou v národních parcích, ale jeho generální ředitel Fulton Mangwanya řekl, že to k záchraně divoké přírody nestačí.

„Máme více než 150 solárních čerpadel. Ani to ale nezabrání úhynu slonů, když udeří velké sucho. Jsme na sucho připraveni, ale některým situacím se vyhnout nedá,“ připouští Mangwanya.

Delegáti na konferenci uvedli, že změny klimatu zhoršily střety mezi divokou zvěří a lidmi, protože sloni zasahují do lidských obydlí při hledání potravy a vody. V loňském roce přišlo v Zimbabwe v důsledku útoků slonů o život padesát lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...