Podle vědců byly nedávné záplavy v Libyi kvůli klimatické změně až padesátkrát pravděpodobnější. Domnívají se totiž, že emise skleníkových plynů vyvolaly až o polovinu silnější srážky, než je v tomto období běžné. Před více než týdnem způsobila záplavy silná bouře a mohutné deště, kvůli kterým se protrhly dvě přehrady u města Darná. Humanitární situace je v zasažené oblasti velmi špatná, lidé navíc stále nacházejí další těla obětí.
Na libyjských záplavách se podílela klimatická změna. Srážky byly o polovinu silnější, tvrdí vědci
4 minuty
Horizont ČT24: Na libyjských záplavách se podílela klimatická změna
Ačkoli celkový počet mrtvých zůstává nejasný, bagry pracovníků zasypávají v hromadných hrobech tisíce obětí. Oficiální zdroje uvádějí čtyři tisíce zemřelých, reálná bilance bude ale zřejmě mnohem vyšší. Starosta libyjského města Darná odhadl počet obětí záplav až na dvacet tisíc.
Lidé navíc stále nacházejí v moři i na pevnině desítky těl. Zatímco někteří nepřestávají doufat, že své blízké ještě uvidí, jiní už ztrácejí naději. „Po tom, co se stalo, si říkám, že bych byl radši, kdyby mě také vzala voda. Těm, kteří zemřeli, se nyní ulevilo. Jsou v ráji. Ti, co přežili, jen stále trpí,“ popsal situaci obyvatel Derny Abdulkarim Awad Ben Ali.
Na katastrofě se podle nejnovějších zjištění vědců velkou měrou podílela změna klimatu. Badatelé tvrdí, že kvůli ní bylo protržení dvou přehrad a následné záplavy až padesátkrát pravděpodobnější. V důsledku emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností měly srážky až o polovinu vyšší sílu, než je v tomto období obvyklé.
Badatelé použili počítačové simulace
V Řecku, Bulharsku a Turecku, které záplavy také zasáhly, byly až desetkrát pravděpodobnější. „Bez ohledu na to, jak se na událost díváme nebo jaká data nebo přesnou oblast použijeme, dojdeme ke zvýšení intenzity a pravděpodobnosti těchto událostí,“ uvedla Friederike Ottová z Granthamského institutu pro změnu klimatu.
Vědci k vyhodnocení použili počítačové simulace. Přestože přiznávají, že z Libye neměli pro výzkum dostatek informací, spojitost mezi vysokými teplotami a extrémními srážkami ukázaly už předchozí průzkumy. Objev považují za zásadní i s ohledem na předpověď dalších případných přírodních katastrof.
„Od této chvíle budeme mluvit o tom, co se stalo před a po bouři Daniel. Myslím, že to byl bod zlomu, který vymezuje dopad změny klimatu na intenzitu takových událostí a frekvenci jejich opakování,“ podotkl ředitel výzkumu Kostas Lagouvardos z Národní observatoře v Athénách.
Podíl na jedné z nejhorších katastrof svého druhu v moderních dějinách Afriky měl podle vyšetřovatelů i špatný stav přehrad. Zatímco jiné země kolem Středozemního moře plánují i s ohledem na letní rozsáhlé požáry zlepšit své klimatické varovné systémy, Libye dlouhodobě naplňuje definici zhrouceného státu. Záplavy ještě více poničily infrastrukturu, kterou už dříve ničila tamní občanská válka. Více než týden po katastrofě stále zůstávají celé čtvrti proměněny v zabahněné ruiny.
