Povodeň strana 4 z 5

Povodně v roce 1997 byly nejenom jedněmi z největších zaznamenaných záplav v Česku, ale také byly v moderní historii nejtragičtější. Přinesly ale také poučení. Tehdy nefungoval systém včasného varování a tváří v tvář nevídané živelní katastrofě nikdo nevěděl, co přesně by měl v krizové situaci dělat. Když republiku v dalších letech znovu postihly velké záplavy, bylo to již lepší a jen zřídka se stalo, že velká voda někoho zastihla zcela nečekaně.

Při povodních, které zasáhly roku 1997 Moravu a Slezsko, hrály klíčovou roli velké přehrady. Například tehdy teprve dokončená Slezská Harta dokázala zadržet část povodně, která by jinak způsobila škody za zhruba pětinu ceny celé přehrady.

Samostatné Česko zažilo za svou krátkou historii několik rozsáhlých povodní, které připravily o život desítky lidí a způsobily stamiliardové škody. Jedny z největších záplav vypukly před čtvrtstoletím, 5. července 1997.

Na začátku července 1997 nikdo netušil, že zbývá jen pouhých pár dní do jedné z největších přírodních katastrof v dějinách České republiky. Z pohledu tehdejší meteorologie nic zásadního nehrozilo, před tragédií varovali jen nemnozí.

Reakce na povodně z let 1997 a 2002 výrazně změnila schopnost meteorologů informovat včas obyvatelstvo i úřady před nebezpečnými jevy. Zatímco v roce 1997 se profesionální meteorologové opírali o hlášení dobrovolných pozorovatelů, dnes využívají síť automatických měřicích stanic a předpovědní modely zpracované superpočítači, říká ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder.

Více než 30 tisíc obyvatel Sydney a jeho okolí úřady v pondělí vyzvaly k evakuaci. Největší australské město nyní čelí čtvrté a pravděpodobně nejhorší vlně záplav za poslední rok a půl, informuje agentura AP.

Před čtvrtstoletím se Českou republikou prohnaly záplavy, které dostaly přezdívku povodeň století. Ve skutečnosti se jednalo na některých místech dokonce o vodu tisíciletou.

Po velmi bouřlivých dnech se počasí na víkend zklidnilo. Do pondělí by nemělo pršet, měla by tedy opadnout povodeň, která ještě je na Blanici v Bavorově. Jinde již povodňové stupně nejsou. Zejména ve středu a v pátek spadlo na některých místech velké množství srážek, menší toky hlavně v jižních a středních Čechách jako Botič nebo Zlatý potok se rozvodnily až na úroveň padesátileté vody, Uherskohradišťsko zase zasáhla supercelární bouře. Dodávky elektrického proudu se už v postižených oblastech podařilo obnovit.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku po páteční 21. hodině informoval, že u Uherského Hradiště se zformovala supercelární bouře. Už v podvečer skončily kvůli bouřkám bez proudu tisíce domácností v Královéhradeckém kraji. Bouřky s přívalovým deštěm a kroupami hrozí během večera na většině území republiky, například v Ostravě déšť přerušil probíhající hudební festival.

Český Krumlov a Týn nad Vltavou zasáhla v noci na čtvrtek blesková povodeň. V Týně to byla podle starosty nejhorší záplava od roku 2002. Po nočním intenzivním dešti a bouřkách platila ve čtvrtek zhruba na desítce míst v jižních a středních Čechách výstraha před povodní. Nejvážnější situace, třetí povodňový stupeň, tedy ohrožení, není v tuto chvíli již nikde. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň upravili novou výstrahu. Velmi silné bouřky hrozí v pátek během dne, na Moravě i ve Slezsku se mohou bouřky objevit i večer.

Povodeň nemusí být jen tragédií. Na tu v okolí Kyjeva jsou místní téměř hrdí, podle nich zachránila metropoli. Den po vpádu Rusů ukrajinští vojáci záměrně odpálili zdejší přehradu a most. Některým lidem to zaplavilo domy, ale sami říkají, že je to lepší, než kdyby je zaplavili Rusové. Na Ukrajině s nimi natáčel reportér Jan Šilhan.

Austrálie v souvislosti se silnými lijáky a následnými záplavami vyhlásila nouzový stav. Oznámil to ve středu tamní premiér Scott Morrison. Opatření pomůže úřadům zajistit pomoc a potřebné zásoby pro nejhůře zasažené oblasti na východě země, píše agentura Reuters.

Před velkou vodou varoval v pondělí Český hydrometeorologický ústav. Hladina Labe ve Stanovicích na chvíli přesáhla druhý stupeň. Výstraha na silný vítr, která platila během dne, končí o půlnoci. Dopoledne byla v části Čech i výstraha s vysokým stupněm nebezpečí. Větrem stržené stromy způsobily velké potíže na železnici. Tratě, kde musely vlaky zastavit, jsou však již zpět v provozu.

Řeka Metuje je v Novém Městě nad Metují na prvním stupni povodňové aktivity, pokles její hladiny se zastavil. Nově se opět poněkud zvedla i hladina Lužické Nisy v Liberci a také ona se vrátila na první stupeň. Jinde ale již povodňová situace není. Ještě ráno bylo Labe ve Stanovicích na Trutnovsku na třetím, tedy nejvyšším stupni.

Čechy, sever Moravy a Slezsko zasáhl ve čtvrtek silný vítr. V nižších polohách dosahoval v poryvech rychlosti většinou do 90 kilometrů v hodině. Počasí do noci komplikovalo dopravu na železnici, neprůjezdné byly i některé silnice. Nehody se ale obešly bez vážnějších zranění. Bez proudu se ocitlo přes 300 tisíc odběratelů, jejich počet v podvečer klesl na zhruba padesát tisíc. Déšť a tající sníh také zvedaly hladiny řek. Varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před velmi silným větrem platí pro celé Česko až do půlnoci.

V části Česka mohou ve čtvrtek a v pátek stoupnout po bouřkách hladiny řek na první povodňový stupeň. Týká se to severu a jihozápadu země. Ve výstraze to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Od středy do noci na pátek také platí pro celé Česko výstraha před silným větrem.

Půl roku mají obyvatelé Šluknovského výběžku problém se dostat ke svým domům. Červencová povodeň tu zničila desítku mostů a lidé je musejí objíždět. Obce na opravy nemají peníze. Škody jsou tak vysoké, že násobně překračují jejich rozpočty.

Na jihozápadě Čech až do úterního večera vydatně pršelo. Kvůli intenzivním srážkám spolu s táním sněhu hrozilo na Šumavě v povodí Vydry, Křemelné a horní Otavy vystoupání hladin na desetiletou až dvacetiletou povodeň. Kulminaci meteorologové předpokládali v noci na středu. Otava v Rejštejně a v Sušici klesla před devátou večer ze třetího povodňového stupně na druhý. Na prvním povodňovém stupni je Vydra v Modravě na Klatovsku.

Na Orlické přehradě začala výstavba doplňkového bezpečnostního přelivu, který sníží zatížení vodního díla při extrémních povodních. Práce potrvají do roku 2026 a vyžádají si 1,78 miliardy korun. Jde o největší vodohospodářskou stavbu současnosti.

Nejméně dvacet lidí zemřelo při záplavách způsobených prudkými dešti, které v posledních dnech zasáhly Venezuelu. Dalších sedmnáct lidí se pohřešuje. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.

Počet obětí záplav, které tento týden zasáhly několik provincií na severu Turecka, se zvýšil na 31. Záchranáři totiž našli v troskách další mrtvé, informovala agentura AP. Opoziční poslanec za nejhůře zasaženou provincii Kastamonu s odkazem na turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací AFAD uvedl, že pohřešovaných je více než tři sta. Místo katastrofy navštívil prezident Recep Tayyip Erdogan a slíbil finanční pomoc.

Hladiny řek a potoků v Česku, které zvedly prudké víkendové lijáky, vytrvale klesají. V tuto chvíli už nejsou žádné ani na druhém stupni. První stupeň platí na Úslavě nebo Berounce. Nebezpečí už nehrozí na Ploučnici a Lužické Nise. Rozvodněné toky poškodily silnice, mosty, utrhly se některé svahy a vytopená je i řada domů. Dvě vesnice hasiči preventivně evakuovali.

Počet obětí ničivých záplav v Německu se vyšplhal na 158. Nejvíce postiženou spolkovou zemí je Porýní-Falc, která nyní hlásí 110 mrtvých. Policie vyjádřila obavu, že počet obětí se bude dál zvyšovat. Silné deště pak v sobotu večer zasáhly i východ země a způsobily záplavy ve východní části Saska u hranic s Českem, v jihovýchodní části Bavorska a na západě Rakouska. Belgie hlásí zatím 31 mrtvých.

Záplavy si na západě Německa vyžádaly už 143 lidských životů. Bilance stoupla poté, co policie v Koblenci uvedla, že registruje nové oběti v okrese Ahrweiler, který patří k nejpostiženějším. Pravděpodobně není konečná. Ranění se počítají na stovky.