Zavřené metro, místo aut čluny, místo postele karimatka v tělocvičně. Ničivé povodně si před deseti lety vyžádaly patnáct lidských životů. Pršet v Česku začalo 30. května, obloha se vyjasnila až 4. června. Hladiny menších toků se začaly zvedat už 31. května, hlavní nápor ale nastal v noci ze soboty na neděli 2. června. ČT přináší rekonstrukci povodní z roku 2013.
Pátek 31. května
Obavy z povodní zesilují poté, co hydrometeorologové varovali před intenzivními víkendovými srážkami. Na možné komplikace se připravuje i Praha, která hodinu po poledni hlásí první povodňový stupeň. Ve stejnou dobu zasedá krizový štáb Českého hydrometeorologického ústavu. Na Štěchovické přehradě správci toku, tedy Povodí Vltavy, odpouští vodu. Hlavní město také preventivně uzavírá povodňová vrata a odtahuje auta z náplavky. Vltava se totiž začíná vylévat z břehů. Město přerušuje i provoz přívozů, zastavuje se plavba před i za Prahou. Další přehrady zdvihají stavidla.
Na Klabavě, na západě Čech, vodohospodáři vyhlašují třetí stupeň povodňové aktivity, tedy stav ohrožení. Hladina řeky ho nakonec překračuje. „Ještě takových osmdesát centimetrů tam zbývá, než by se to vylilo z břehu ven,“ popisuje situaci starosta Hrádku u Rokycan Jaroslav Perlík. Připravené jsou základy pro vystavění protipovodňové stěny. Bleskovou povodeň způsobuje průtrž mračen poblíž – na Domažlicku. Zatopená je tamní školka. Výstraha extrémního ohrožení už platí i pro Úslavu.
V Černousích ve Frýdlantském výběžku se řeka Snědá rozlévá do polí, místní jsou na to zvyklí, už se ale připravují, že hladina může vystoupat výš. Mezi prvními bývá pod vodou dům Fulínových. Podmáčená zahrada a spodní voda ve sklepě jsou neklamným znamením, že se řeka rozvodňuje. Hladinu s obavami sledují i v nedaleké Višňové, kudy se blesková povodeň prohnala v roce 2010.
Sobota 1. června
Hladiny řek stoupají na mnoha místech republiky. Vytrvalý déšť ohrožuje nejvíc čtyři kraje – Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Liberecký. Třetí, nejvyšší, stupeň povodňové aktivity platí na Klabavě a Radbuze na západě Čech a na Kamenici na severu. Klabava dosahuje třetího stupně v Rokycanech. Tamní obyvatele už vyrozumělo město, aby si přeparkovali auta ze záplavových oblastí. Pernou noc má za sebou Hostouň na Domažlicku, kde zmizely ulice pod masou vody a bahna. „Místy byl proud tak silný, že se nedala přejít silnice,“ ilustruje starosta Miroslav Rauch.
Z koryta se vylévá i řeka Ohře. Z přehrady Skalka na Chebsku se do Ohře valí osminásobek běžného množství vody. Správci povodí varují, že v Krušných horách už pole a louky vodu zadržet nedokážou.
Kvůli podmáčené půdě se rozvodňuje také Berounka. Dopoledne se u obce Černošice-Mokropsy vylévá na cyklostezku, pláž a dětské hřiště. V Praze zůstávají zavřená protipovodňová vrata na Čertovce. V centru hlavního města se kompletně zastavuje lodní doprava. Praha staví bariéry na Zbraslavi a v centru. Zatím pod úrovní silnice.
Neděle 2. června
Velká beznaděj panuje v Bechyni. V domech tam mají i přes metr vody. V ulicích jsou čluny místo aut. Voda má podle prognózy stoupnout ještě o čtyřicet centimetrů. Nyní jsou už veškerá protipovodňová opatření zbytečná. V Zárybničné Lhotě se snaží krotit řeku kamením. V jižních Čechách přetékající Husinecká přehrada přiměla k evakuaci sedmdesát lidí. Nejvyšší povodňový stav je na padesátce míst a desítky silnic a železničních tratí jsou uzavřeny.
V Třebenicích u Slapské přehrady se potvrzují dvě oběti. Voda tam podemlela chatu, v troskách zemřeli její majitelé. Hledá se také několik vodáků.
Do Rudníku ve východních Čechách dorazila povodňová vlna okolo čtvrté hodiny ranní a vystoupala až k úrovni 1,5 metru. To nejtěžší ovšem na obyvatele obce čeká, voda sice ustoupila, ovšem v celém okolí je zhruba deset až patnáct centimetrů hlubokého a mazlavého bláta, se kterým si budou muset poradit.
Praha vyhlašuje stav nebezpečí. Zavírá se osm stanic metra, odvážejí se pacienti z Nemocnice Na Františku a staví se další protipovodňové zábrany. Večer každou vteřinu protékají centrem hlavního města zhruba dva tisíce kubických metrů vody.
Krizové štáby zasedají po celý den na různých místech republiky. Kvůli mimořádné situaci se schází i kabinet tehdejšího premiéra Petra Nečase. Od nedělních devíti večer vyhlašuje pro sedm krajů – všechny české s výjimkou Pardubického a Karlovarského – stav nouze. Ministři schvalují také použití tří set milionů korun, které jsou připraveny k převedení obcím a městům na okamžité řešení povodňové situace. Kabinet současně odsouhlasil nasazení vojáků – v Praze jich mají být tři stovky. Rozhodl i o nasazení až dvou tisíc příslušníků armády na odstraňování povodňových škod.
Pondělí 3. června
Většina řek, které se vylily z břehů, dosahují maxima. Na skoro padesáti místech platí třetí povodňový stupeň – Vltavu v Praze nevyjímaje. Počet obětí povodní stoupá na šest, další čtyři lidé se pohřešují. V Mokřanech na Benešovsku utonul muž. Žena ho viděla naposledy, jak u rozvodněného Janovského potoka odklízel naplavené větve.
Hasiči už z ohrožených oblastí odvezli skoro devět tisíc lidí. Nejvíc evakuovaných, téměř 4,5 tisíce, je v kraji Ústeckém, ve středních Čechách jich je zhruba dvanáct set, v Terezíně sedmnáct set. Místo domovů mají mnozí jen karimatku v tělocvičně. Kralupy nad Vltavou evakuovaly už dvě sídliště, nemocnici i domov pro seniory. Auta stojí v kolonách a lidé zase tam, kam je ještě řeky pustí.
Neprůjezdné jsou silnice na skoro 150 místech v zemi. Labe zaplavilo klíčové trasy v Ústí a okolí. Energetici vypínají proud, plyn a někde i dodávky tepla.
Na Pražském hradě vystupuje tehdejší prezident Miloš Zeman, slibuje vyslat na pomoc Hradní stráž.
Úterý 4. června
V Praze se situace uklidňuje. Vltava klesá, to nejhorší má hlavní město za sebou. Zasažené čtvrti metropole se ale ještě zdaleka nevzpamatovaly. Voda ustupuje pomalu.
Nechtěná jezera postupně mizejí z jižních Čech. Premiér oznamuje, že na odstranění škod po záplavách v obcích a městech má jít 5,3 miliardy korun.
Obavy rostou v obcích kolem Labe, kam povodňová vlna teprve míří. Řeka je na deseti metrech a dál stoupá. Průtok v Ústí je více než 3100 metrů krychlových za vteřinu. Obyvatelé nejen krajského města, ale také dalších podél toku napjatě sledují hladinu. Krajské město je přístupné v podstatě jen po dálnici D8. Voda rozděluje Ústí nad Labem na dva odříznuté světy. Jedinou spojkou zůstává vlak. Převáží zásoby i zraněné. Tisíce lidí musí opouštět své domovy. Odříznuté je i Hřensko. Podél pravého břehu Labe se už po silnici nedá projet.
Extrémní nebezpečí vyhlášené na Mělnicku je znát na každém kroku. I tam musejí lidé opouštět domovy. Hasiči pomáhají s evakuací v obcích Lužec, Kly nebo Hořín ve Středočeském kraji. Tam se voda přelila přes protipovodňovou hráz. Obce Zelčín a Vrbno jsou úplně pod vodou. A v Křešicích na Litoměřicku je situace dokonce horší, než byla při velkých záplavách v roce 2006.
V Klech se v centru plaví jen čluny, padesát domů je téměř pod vodou. Právě ve středních Čechách za sebou voda nechává největší počet obětí. V pondělí k nim přibývá další. Ve Strážném na Trutnovsku voda vyplavila tělo neznámého muže.
Středa 5. června
Vltava si svůj největší nápor odbyla. Dál za sebou ale nechává desítky zaplavených obcí. Praha se z velké vody pomalu dostává. Rozjíždějí se tramvaje i metro. Na řadě míst v Česku už přestalo pršet.
Hladina Labe ale pořád stoupá, ze středního Labe a také z Vltavy tam totiž přichází více vody. Zábrany v Ústí nad Labem přetékají, zaplavených ulic přibývá. Centrum města ztichlo, hlídají ho speciální jednotky. Řeka tam páchá nejvíce škod v části Střekov. Pod vodou jsou desítky domů. Ústecké mosty, jak Benešův, tak Mariánský, jsou uzavřené. A jedinou spojnicí je ten železniční.
Labe vyplavilo Děčín a utrhlo prázdné zásobníky na technický plyn. Proud je odtáhl přes Hřensko až za německé hranice. Hasiči se snaží udržet hlavně průjezdné město, odčerpávají vodu z nejdůležitějších silnic.
Sever země brzdí dopravní blokády. Zatopená je silniční spojka po pravém břehu Labe. Nepoužitelné jsou sjezdy do Ústí na D8. Komplikace lemují téměř celé Polabí. Chemičky vyklízí své areály.
Čtvrtek 6. června
Řeka v Ústí nad Labem v nočních hodinách kulminuje na hodnotě 10,7 metru. Na Litoměřicku i v krajském městě začíná hladina pomalu klesat, v Ústí je dopoledne na úrovni 10,6 metru. Povodňová vlna na Labi pozvolna opouští území České republiky.
Několik dnů po opadnutí první vlny povodní 5. června přišly ještě dvě menší – od 10. do 12. a od 24. do 27. června.
- První a hlavní vlna záplav nejprve zasáhla jižní a západní Čechy, postupně se povodně přesouvaly po proudu řek, zejména Vltavy, Berounky, Sázavy, Lužnice a Labe. V některých lokalitách, například v Bechyni, ničivé záplavy způsobily menší toky. V Praze velká voda kulminovala 4. června, kdy zde protékalo 3200 kubíků za vteřinu. O dva dny později dosáhla maxima i hladina řeky v Ústí nad Labem (na 10,72 metru) a v Děčíně.
- Povodně si vyžádaly patnáct lidských životů stejně jako při záplavách v roce 2009, jedenáct lidí utonulo a další čtyři zemřeli v důsledku záplav. Více než třetinu obětí pak tvořili vodáci, kteří se vydali sjíždět nebezpečné rozvodněné toky.
- Na řadě míst, například v centru Prahy, v Mělníku a Lovosicích, pomohly protipovodňové bariéry, které zde byly vybudovány v předchozích letech. Škody způsobené povodněmi tak byly výrazně nižší než v roce 2002. V jiných lokalitách, například v ústeckém Střekově nebo v Bechyni, ale ani mobilní protipovodňové bariéry nepomohly ochránit obydlené oblasti před zatopením.
- Otázky vyvolávala role Vltavské kaskády, jejíž správci podle kritiků nezvládli situaci a nevytvořili před záplavami v nádržích dostatečnou rezervu. To ale odmítli jak představitelé Povodí Vltavy, tak ministr zemědělství Petr Bendl a premiér Petr Nečas (oba ODS). Podle nich totiž soustava přehrad na Vltavě neslouží primárně pro ochranu proti povodněmi a má i řadu dalších rolí a zvýšit její kapacitu nebylo možné.
- Výrazně zasaženo bylo sedm krajů, ve kterých vláda vyhlásila nouzový stav. Největší škody zanechala velká voda v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji, postiženy byly i kraje Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký a Praha. V menší míře zvýšené hladiny toků zasáhly i Vysočinu či Karlovarský kraj. Poslední, ale slabší vlna povodní postihla také Pardubický kraj.
- Povodeň zasáhla přes 1200 obcí, evakuováno bylo více než 26 tisíc lidí, z toho asi jedenáct tisíc v Ústeckém kraji. Celkové škody činily více než 15,3 miliardy korun, což je méně než čtvrtina škod v roce 2002. Záplavy nejvíce poškodily obec Terezín na Ústecku, voda zde napáchala škody za téměř miliardu korun. Z krajů oznámili největší ztráty za 4,2 miliardy Středočeši, dále Praha a kraje Ústecký a Jihočeský, u nichž odhadované škody přesáhly dvě miliardy korun.
- Záplavy z roku 2013 byly co do příčiny, kterou jsou vytrvalé deště, podobné povodním ze srpna 2002. Tehdy ale velká voda zasáhla větší území Česka – deset krajů a projevila se i na Moravě. Způsobila rovněž mnohem větší škody a připravila o život sedmnáct lidí. Někde ale postihly záplavy stejná místa jako tehdy před 11 lety, symbolem zmaru obou katastrof se staly středočeské Zálezlice.
- Zdroj: ČTK
