Přerov má další ochranu proti povodním. V rámci stavby vznikla i relaxační zóna

V Přerově byla dokončena další etapa rozsáhlých protipovodňových opatření. Jde o více než půl kilometru dlouhé protipovodňové zídky u tenisových kurtů a zhruba čtvrtkilometrový úsek na nábřeží mezi mostem Legií a železničním mostem. Opatření mají zabránit vylití řeky Bečvy z koryta. U tenisových kurtů investice doplnila i nová relaxační zóna s terasami a lavičkami, město za ni zaplatilo 900 tisíc korun. Povodí Moravy plánuje i další etapu v této oblasti, půjde o opatření u Prosenic, řekl generální ředitel Václav Gargulák.

Zídky se stavěly od loňského března, investorem bylo Povodí Moravy. Celkem šlo o stavbu protipovodňových zídek v délce 750 metrů. Součástí této etapy protipovodňových opatření je také zhotovení hradidlových komor na kanalizační síti a dodávka mobilního hrazení. Náklady vyšly na 72 milionů korun.

„Jde o třetí část protipovodňových opatření, která navazuje na etapy výstavby ochranných zdí na nábřeží Edvarda Beneše a v lokalitě u Kazeta,“ uvedl ředitel Povodí Moravy. Doplnil, že protipovodňová opatření ochrání obyvatele Přerova před padesátiletou vodou. „Celý koncept protipovodňových opatření se dokončí až vybudováním vodního díla Skalička,“ dodal Gargulák.

Obyvatelé města podle něj vidí jen část protipovodňových zídek, jsou totiž zasazeny do země tak, aby poskytovaly ochranu i před spodní vodou. Kolem ní vede cyklostezka. „Celá cyklostezka je vyvýšena, stojíme vlastně na hrázi. Byť vizuálně to vypadá jako malý obrubník, skutečně je ta zídka mohutná a je zasazena do terénu, aby zabraňovala pronikání spodní vody,“ doplnil.

Místo, kde se voda z Bečvy vylévá jako první

Podle odborníků se v místech, kde se protipovodňová opatření budovala, voda vylévá z břehů jako první. Ochranu před povodněmi vítají i zástupci města, podle primátora Petra Vrány (ANO) Přerované dodnes vzpomínají na 7. červenec 1997, kdy město zasáhla obrovská povodeň.

„Když se zvedne Bečva, lidé jsou stále ve stresu. Tato protipovodňová opatření určitě přinesou lidem klid. Budou vědět, že když přijde padesátiletá nebo stoletá voda, nestane se něco tak fatálního jako v roce 1997,“ řekl primátor.

Podle Garguláka se chystá v této oblasti už čtvrtá etapa protipovodňových opatření, půjde o takzvaný záchytný profil Prosenice. „Při povodních se na Bečvě vyskytuje velké množství plovoucího dřeva. V Prosenicích bude upraven profil tak, aby toto spláví bylo zadrženo a nepokračovalo dál k soutoku s Moravou, kde působí velké problémy,“ dodal Gargulák.

Přerov buduje protipovodňová opatření po zkušenostech z roku 1997. Tehdy město zasáhla stoletá voda, která zaplavila větší části města až do výše tří metrů. Po záplavách bylo vydáno 47 demoličních výměrů, staticky bylo narušeno 23 domů. Zatopených bylo dohromady 250 domů a 226 obecních bytů. Menším záplavám se město nevyhnulo ani v dalších letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Poslanec Doksanský rezignoval na místo ve školské komisi Hradce Králové

Opoziční zastupitel Hradce Králové a poslanec Denis Doksanský (ANO) v pondělí rezignoval na místo v komisi městské rady pro výchovu a vzdělávání. Městská rada měla v úterý odpoledne projednat Doksanského odvolání z komise, a to kvůli jeho působení ve Střední škole Sion High School. Na uvolněné místo v komisi pro výchovu a vzdělávání pak rada města na návrh ANO jmenovala středoškolského učitele Filipa Diviše.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo prověří postup soudu v Ostravě kvůli obtěžování zaměstnankyň

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje postup vedení Krajského soudu v Ostravě v souvislosti s případem tamního soudce, na jehož nevhodné chování si stěžovaly jeho spolupracovnice. Podle serveru Seznam Zprávy měl šéf soudu Petr Novák informace o možném sexuálním obtěžování od loňského podzimu, trestní oznámení ale podal na konci ledna.
před 12 hhodinami

Policie prověřuje možné ublížení na zdraví u stovek lidí kvůli defibrilátorům ve FN Olomouc

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Pardubicích vzniká petice proti likvidaci holubů plynem

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.
před 16 hhodinami

Výběr dodavatele na stavbu další části metra D byl v pořádku, uvedl úřad

Výběr dodavatele v zakázce na stavbu části pražského metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory byl v pořádku, rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Výběr sdružení firem vedených společností Subterra napadla u ÚOHS firma Strabag. Rozhodnutí zatím není pravomocné, lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
před 18 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 21 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
9. 2. 2026
Načítání...