Přerov má další ochranu proti povodním. V rámci stavby vznikla i relaxační zóna

V Přerově byla dokončena další etapa rozsáhlých protipovodňových opatření. Jde o více než půl kilometru dlouhé protipovodňové zídky u tenisových kurtů a zhruba čtvrtkilometrový úsek na nábřeží mezi mostem Legií a železničním mostem. Opatření mají zabránit vylití řeky Bečvy z koryta. U tenisových kurtů investice doplnila i nová relaxační zóna s terasami a lavičkami, město za ni zaplatilo 900 tisíc korun. Povodí Moravy plánuje i další etapu v této oblasti, půjde o opatření u Prosenic, řekl generální ředitel Václav Gargulák.

Zídky se stavěly od loňského března, investorem bylo Povodí Moravy. Celkem šlo o stavbu protipovodňových zídek v délce 750 metrů. Součástí této etapy protipovodňových opatření je také zhotovení hradidlových komor na kanalizační síti a dodávka mobilního hrazení. Náklady vyšly na 72 milionů korun.

„Jde o třetí část protipovodňových opatření, která navazuje na etapy výstavby ochranných zdí na nábřeží Edvarda Beneše a v lokalitě u Kazeta,“ uvedl ředitel Povodí Moravy. Doplnil, že protipovodňová opatření ochrání obyvatele Přerova před padesátiletou vodou. „Celý koncept protipovodňových opatření se dokončí až vybudováním vodního díla Skalička,“ dodal Gargulák.

Obyvatelé města podle něj vidí jen část protipovodňových zídek, jsou totiž zasazeny do země tak, aby poskytovaly ochranu i před spodní vodou. Kolem ní vede cyklostezka. „Celá cyklostezka je vyvýšena, stojíme vlastně na hrázi. Byť vizuálně to vypadá jako malý obrubník, skutečně je ta zídka mohutná a je zasazena do terénu, aby zabraňovala pronikání spodní vody,“ doplnil.

Místo, kde se voda z Bečvy vylévá jako první

Podle odborníků se v místech, kde se protipovodňová opatření budovala, voda vylévá z břehů jako první. Ochranu před povodněmi vítají i zástupci města, podle primátora Petra Vrány (ANO) Přerované dodnes vzpomínají na 7. červenec 1997, kdy město zasáhla obrovská povodeň.

„Když se zvedne Bečva, lidé jsou stále ve stresu. Tato protipovodňová opatření určitě přinesou lidem klid. Budou vědět, že když přijde padesátiletá nebo stoletá voda, nestane se něco tak fatálního jako v roce 1997,“ řekl primátor.

Podle Garguláka se chystá v této oblasti už čtvrtá etapa protipovodňových opatření, půjde o takzvaný záchytný profil Prosenice. „Při povodních se na Bečvě vyskytuje velké množství plovoucího dřeva. V Prosenicích bude upraven profil tak, aby toto spláví bylo zadrženo a nepokračovalo dál k soutoku s Moravou, kde působí velké problémy,“ dodal Gargulák.

Přerov buduje protipovodňová opatření po zkušenostech z roku 1997. Tehdy město zasáhla stoletá voda, která zaplavila větší části města až do výše tří metrů. Po záplavách bylo vydáno 47 demoličních výměrů, staticky bylo narušeno 23 domů. Zatopených bylo dohromady 250 domů a 226 obecních bytů. Menším záplavám se město nevyhnulo ani v dalších letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 11 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...