Téma Katastrofické povodně v Česku v letech 1997 a 2002

Katastrofické povodně v Česku v letech 1997 a 2002

Záleželo na každém slovu, lidem jsme dělali psychology, vzpomíná Míková na povodně 2002

Meteoroložka České televize Taťána Míková v Událostech, komentářích vzpomínala na ničivé povodně ze srpna 2002. Mimo jiné popisovala, že při předpovědích počasí tehdy záleželo na každém slovu a jak členové redakce vyděšeným volajícím suplovali psychology. S vedoucím dispečinku pražského dopravního podniku Janem Cibulkou se shodla, že dnes by už minimálně informování o obdobně rozsáhlé velké vodě bylo jednodušší.

Exprimátor Němec: Povodně 2002 jsme úspěšně zvládli, v Praze při nich nikdo neumřel

Před dvaceti lety zaplavila Prahu jedna z největších povodní její historie. Hlavou metropole byl tehdy Igor Němec, který seděl v primátorském křesle necelý měsíc. Podle kritiků krizové řízení města nezvládl, podle druhých byl ale jeho optimismus právě tím, co zaplavená Praha potřebovala. Jak na povodně vzpomíná on sám? Dalo se něco udělat lépe, a připravila ho velká voda o funkci? Bývalý primátor vzpomínal v rozhovoru pro ČT24.
Povodně 2002

Před 20 lety smetla povodeň jihočeské Metly. Místní postavili nové domy i hráz, vzpomínky ale zůstávají

Přestože má Metelský rybník novou hráz už od roku 2004, obyvatelé obce Metly na Strakonicku nezapomínají na události z roku 2002 ani po dvaceti letech. V Metlách a Předmíři tehdy povodeň zlikvidovala osmnáct domů a další objekty poničila. Až na jednu rodinu se všichni obyvatelé do obce vrátili a postavili nové domy.

Petr Fejk: Nikdy předtím jsem neviděl žádného živého tvora v tak zoufalé situaci, tak v koncích

Jedním ze symbolů ničivých povodní roku 2002 byla pražská zoologická zahrada. Jejím ředitelem byl v té době Petr Fejk, který nesl odpovědnost za životy zaměstnanců i zvířat, z nichž nejvýraznější pozornost přitáhl osud lachtana Gastona. Ke dvacátému výročí povodní Fejk poskytl České televizi rozsáhlý rozhovor.

Záplavy 2002 způsobily dva extrémní deště. Toto spojení bylo mimořádné v celé střední Evropě, ukazuje analýza

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce šedesátých let 20. století. Vyplývá to z nové analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV). Spojení takto silných srážkových epizod do takzvané sdružené srážkové události bylo za celé zkoumané období ojedinělé nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.

Před dvaceti lety zasáhly Česko ničivé povodně

Přesně před dvaceti lety vytrvalý déšť rozvodnil hladiny řek v Česku a spustil ničivé povodně. Destruktivní byly zejména pro jih Čech. Katastrofu nepřežilo sedmnáct lidí, téměř čtvrt milionu lidí muselo opustit své domovy a v šesti krajích byl vyhlášen nouzový stav. Škody se vyšplhaly nad 73 miliard korun.

Když Vltava vystoupila z břehů. Povodně roku 2002 meteorology zaskočily

Meteorologické modely nedokázaly předpovědět včas rozsah výjimečných srážek, které způsobily povodně roku 2002. Množství vody, které během několika dní spadlo, bylo rekordní a řeky je nedokázaly pojmout.

Povodně roku 2002 uspíšily přechod k pokročilým technologiím přenosu dat o počasí

Díky rychlé dostupnosti informací mají lidé mnohem lepší možnosti rozhodování v krizové situaci, ani současná technika by však nedokázala v řádu dní předpovědět přesný rozsah záplav, říká hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Katastrofální povodně v Česku v roce 2002 podle něj uspíšily přechod k pokročilým on-line technologiím přenosu dat o počasí a stavu vod. Předchozí systém během záplav neobstál.

Povodně roku 2002 den po dni: Od prvního deště po zaplavené metro

Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří povodně z roku 2002 k největším přírodním katastrofám moderní české historie, byly největší od roku 1845. Vypukly před dvaceti lety, 6. srpna 2002.

Povodně roku 2002 byly největší v dějinách země

Před dvaceti lety Čechy zasáhla ničivá povodeň. V Ústeckém kraji voda zatopila města a obce především na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Mezi nimi i Terezín. Právě snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě a lachtan Gaston z pražské zoo se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

V rozpětí pěti let na rozhraní tisíciletí Česko zasáhly dvě mimořádně ničivé a bohužel i smrtící povodně.

V červenci roku 1997 se katastrofická živelná pohroma prohnala prakticky celou Moravou a částí Čech. Život vzala pěti desítkám lidí.

Naopak zejména Čechy včetně hlavního města zasáhla v srpnu roku 2002 mimořádně silná povodeň, největší od roku 1845. O život kvůli ni přišlo 17 lidí, materiální škody však byly dokonce ještě vyšší než při přechozí povodni na Moravě.

Obě živelné pohromy  se řadí k těm vůbec nejhorším, jež naše území v moderní historii postihly.

Tatrovky, vrtulníky, všude voda a ticho. Devět vzpomínek na povodně 1997

Povodně, které před 25 lety zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech, byly jednou z největších přírodních katastrof u nás. Postihly desetitisíce lidí a 60 jich přišlo o život. Další tisíce ztratily své domovy a téměř 80 tisíc lidí se muselo evakuovat. Takhle na tragédii vzpomínají ti, kteří ji prožili.

Povodně roku 1997 byly tak tragické i proto, že lidé nevěděli o hrozbě. Přispěly ke vzniku výstražného systému

Povodně v roce 1997 byly nejenom jedněmi z největších zaznamenaných záplav v Česku, ale také byly v moderní historii nejtragičtější. Přinesly ale také poučení. Tehdy nefungoval systém včasného varování a tváří v tvář nevídané živelní katastrofě nikdo nevěděl, co přesně by měl v krizové situaci dělat. Když republiku v dalších letech znovu postihly velké záplavy, bylo to již lepší a jen zřídka se stalo, že velká voda někoho zastihla zcela nečekaně.

Technika selhávala, ale byli jsme u něčeho historického, vzpomíná reportér Kvasnička na povodně z roku 1997

Tehdy jako pětadvacetiletý reportér ČT byl Josef Kvasnička mezi prvními, kdo viděl následky povodní na vlastní oči a zprávy o tom posílal do televize. Byl červenec 1997 a velká voda zaplavila Ostravu, Olomouc, Přerov, ale symbolem tragédie se stala obec Troubky, kam se Kvasnička dostal s kameramanem. „Bylo to mimořádně náročné, byl jsem tehdy naprosto nezkušený a nevěděli jsme, jestli to technika ustojí,“ zavzpomínal v Interview ČT24.

Přehrady sehrály při povodních v roce 1997 klíčovou roli. Ochránily obyvatele i majetky

Při povodních, které zasáhly roku 1997 Moravu a Slezsko, hrály klíčovou roli velké přehrady. Například tehdy teprve dokončená Slezská Harta dokázala zadržet část povodně, která by jinak způsobila škody za zhruba pětinu ceny celé přehrady.

Povodně roku 1997 den po dni: Od nedostatku vody po zničené Troubky

Samostatné Česko zažilo za svou krátkou historii několik rozsáhlých povodní, které připravily o život desítky lidí a způsobily stamiliardové škody. Jedny z největších záplav vypukly před čtvrtstoletím, 5. července 1997.

Velká voda roku 1997 přišla nečekaně. Tehdejší modely ji nedokázaly předpovědět

Na začátku července 1997 nikdo netušil, že zbývá jen pouhých pár dní do jedné z největších přírodních katastrof v dějinách České republiky. Z pohledu tehdejší meteorologie nic zásadního nehrozilo, před tragédií varovali jen nemnozí.

Dnes bychom lidi dokázali varovat včas, říká o povodních roku 1997 šéf českých meteorologů

Reakce na povodně z let 1997 a 2002 výrazně změnila schopnost meteorologů informovat včas obyvatelstvo i úřady před nebezpečnými jevy. Zatímco v roce 1997 se profesionální meteorologové opírali o hlášení dobrovolných pozorovatelů, dnes využívají síť automatických měřicích stanic a předpovědní modely zpracované superpočítači, říká ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder.

„Vesnice je mrtvá.“ Před čtvrtstoletím spustil extrémní déšť na Moravě povodeň, jež vzala šedesát životů

Před čtvrtstoletím se Českou republikou prohnaly záplavy, které dostaly přezdívku povodeň století. Ve skutečnosti se jednalo na některých místech dokonce o vodu tisíciletou.