Přehrady sehrály při povodních v roce 1997 klíčovou roli. Ochránily obyvatele i majetky

Při povodních, které zasáhly roku 1997 Moravu a Slezsko, hrály klíčovou roli velké přehrady. Například tehdy teprve dokončená Slezská Harta dokázala zadržet část povodně, která by jinak způsobila škody za zhruba pětinu ceny celé přehrady.

Podle zprávy českých meteorologů a hydrologů o povodních pomohly přehrady významně snížit dopady, které by jinak velká voda měla. „Vodní díla výrazně zmenšila maximální odtoky proti přítokům do nádrží,“ uvádějí její autoři.

Slezská Harta zachránila stovky milionů

Největších efektů přitom dosáhly Slezská Harta na Morávce a Vír na Svratce. Slezská Harta byla navíc před příchodem povodní z jiných důvodů značně vyprázdněná. „Obě nádrže zadržely podstatnou část objemu povodňových vln. Ostatní vodní díla s nevýznamnými retenčními objemy alespoň zpozdila vrcholy povodňových vln, a tak je poněkud časově oddělila od maxim z neovládaných částí povodní,“ doplňují vědci.

Slezská Harta byla v té době těsně po dokončení, akorát začínal takzvaný napouštěcí cyklus, který měl trvat pět let. Nakonec se přehrada během pouhých pár dní napustila při povodních přibližně z poloviny. Přestože do ní vtékalo až 230 metrů krychlových vody za sekundu, ven vytékal pouhý jeden metr krychlový za sekundu. Řada sídel pod přehradou tak byla ušetřena povodní, které jinde zabíjely.

„Kdyby tam přehrada nebyla, potíže by se posunuly níže po toku,“ vysvětluje vedoucí katedry hydrotechniky ČVUT Ladislav Satrapa. „Pokud by nezafungovala, průtoky v Moravici by byly vyšší asi o 160 kubíků za sekundu a v Opavě asi o sto kubíků za sekundu. Bylo to štěstí v neštěstí. Odřízla tam přibližně padesátiletou povodeň,“ dodává.

Efekt této vodní stavby se dá dokonce velmi přesně vyjádřit v penězích. „Přehrada tím, jak fungovala, snížila škody v současných cenách asi o 680 milionů korun. Když jsme to přepočítali na původní ceny, bylo to asi 360 milionů korun, což je jedna pětina celé ceny Slezské Harty,“ dodává Satrapa.

Nahrávám video

Lidé neselhali

Autoři zprávy ocenili, jak dobře byla komplikovaná situace zvládnuta vedením přehrad. Jejich obsluha stála před nepříjemnou volbou nepouštět vody moc a současně zabránit kolapsu nádrží – například u vodního díla Šance hrozilo, že hladina v nádrži stoupající k maximální povolené úrovni oživí pohyb sesuvu svahu. 

Detailní analýza záznamů z přehrad po povodních ukázala, že na mnoha z nich sice docházelo k drobnějším chybám a objevila se i řada nedostatků zejména při měřeních, ale nemělo to na kontrolu povodně větší dopadů.

Rybníky pomohly

Vědci neanalyzovali jen velké moderní přehrady, ale také takzvaná „menší vodní díla“, tedy hlavně klasické rybníky. Také ty hrály při povodních důležitou roli, byť menší než velké přehrady. Jejich schopnost zadržovat vodu se projevuje hlavně při menších povodních, i při těch historicky největších v roce 1997 ale pomáhaly v lokálním měřítku získat čas na nutná opatření níže na toku.

To si ale vybralo na těchto vodních dílech značnou daň – došlo k zanesení nádrží, přívodních i odtokových stok, ale došlo i k protržení hrází několika drobných rybníků, naštěstí bez vážnějších následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...