Přehrady sehrály při povodních v roce 1997 klíčovou roli. Ochránily obyvatele i majetky

Při povodních, které zasáhly roku 1997 Moravu a Slezsko, hrály klíčovou roli velké přehrady. Například tehdy teprve dokončená Slezská Harta dokázala zadržet část povodně, která by jinak způsobila škody za zhruba pětinu ceny celé přehrady.

Podle zprávy českých meteorologů a hydrologů o povodních pomohly přehrady významně snížit dopady, které by jinak velká voda měla. „Vodní díla výrazně zmenšila maximální odtoky proti přítokům do nádrží,“ uvádějí její autoři.

Slezská Harta zachránila stovky milionů

Největších efektů přitom dosáhly Slezská Harta na Morávce a Vír na Svratce. Slezská Harta byla navíc před příchodem povodní z jiných důvodů značně vyprázdněná. „Obě nádrže zadržely podstatnou část objemu povodňových vln. Ostatní vodní díla s nevýznamnými retenčními objemy alespoň zpozdila vrcholy povodňových vln, a tak je poněkud časově oddělila od maxim z neovládaných částí povodní,“ doplňují vědci.

Slezská Harta byla v té době těsně po dokončení, akorát začínal takzvaný napouštěcí cyklus, který měl trvat pět let. Nakonec se přehrada během pouhých pár dní napustila při povodních přibližně z poloviny. Přestože do ní vtékalo až 230 metrů krychlových vody za sekundu, ven vytékal pouhý jeden metr krychlový za sekundu. Řada sídel pod přehradou tak byla ušetřena povodní, které jinde zabíjely.

„Kdyby tam přehrada nebyla, potíže by se posunuly níže po toku,“ vysvětluje vedoucí katedry hydrotechniky ČVUT Ladislav Satrapa. „Pokud by nezafungovala, průtoky v Moravici by byly vyšší asi o 160 kubíků za sekundu a v Opavě asi o sto kubíků za sekundu. Bylo to štěstí v neštěstí. Odřízla tam přibližně padesátiletou povodeň,“ dodává.

Efekt této vodní stavby se dá dokonce velmi přesně vyjádřit v penězích. „Přehrada tím, jak fungovala, snížila škody v současných cenách asi o 680 milionů korun. Když jsme to přepočítali na původní ceny, bylo to asi 360 milionů korun, což je jedna pětina celé ceny Slezské Harty,“ dodává Satrapa.

9 minut
Vladimír Piskala ve Studiu 6: Role přehrad při povodních v roce 1997
Zdroj: ČT24

Lidé neselhali

Autoři zprávy ocenili, jak dobře byla komplikovaná situace zvládnuta vedením přehrad. Jejich obsluha stála před nepříjemnou volbou nepouštět vody moc a současně zabránit kolapsu nádrží – například u vodního díla Šance hrozilo, že hladina v nádrži stoupající k maximální povolené úrovni oživí pohyb sesuvu svahu. 

Detailní analýza záznamů z přehrad po povodních ukázala, že na mnoha z nich sice docházelo k drobnějším chybám a objevila se i řada nedostatků zejména při měřeních, ale nemělo to na kontrolu povodně větší dopadů.

Rybníky pomohly

Vědci neanalyzovali jen velké moderní přehrady, ale také takzvaná „menší vodní díla“, tedy hlavně klasické rybníky. Také ty hrály při povodních důležitou roli, byť menší než velké přehrady. Jejich schopnost zadržovat vodu se projevuje hlavně při menších povodních, i při těch historicky největších v roce 1997 ale pomáhaly v lokálním měřítku získat čas na nutná opatření níže na toku.

To si ale vybralo na těchto vodních dílech značnou daň – došlo k zanesení nádrží, přívodních i odtokových stok, ale došlo i k protržení hrází několika drobných rybníků, naštěstí bez vážnějších následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 14 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
před 16 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 17 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 19 hhodinami

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025
Načítání...