Přehrady sehrály při povodních v roce 1997 klíčovou roli. Ochránily obyvatele i majetky

Při povodních, které zasáhly roku 1997 Moravu a Slezsko, hrály klíčovou roli velké přehrady. Například tehdy teprve dokončená Slezská Harta dokázala zadržet část povodně, která by jinak způsobila škody za zhruba pětinu ceny celé přehrady.

Podle zprávy českých meteorologů a hydrologů o povodních pomohly přehrady významně snížit dopady, které by jinak velká voda měla. „Vodní díla výrazně zmenšila maximální odtoky proti přítokům do nádrží,“ uvádějí její autoři.

Slezská Harta zachránila stovky milionů

Největších efektů přitom dosáhly Slezská Harta na Morávce a Vír na Svratce. Slezská Harta byla navíc před příchodem povodní z jiných důvodů značně vyprázdněná. „Obě nádrže zadržely podstatnou část objemu povodňových vln. Ostatní vodní díla s nevýznamnými retenčními objemy alespoň zpozdila vrcholy povodňových vln, a tak je poněkud časově oddělila od maxim z neovládaných částí povodní,“ doplňují vědci.

Slezská Harta byla v té době těsně po dokončení, akorát začínal takzvaný napouštěcí cyklus, který měl trvat pět let. Nakonec se přehrada během pouhých pár dní napustila při povodních přibližně z poloviny. Přestože do ní vtékalo až 230 metrů krychlových vody za sekundu, ven vytékal pouhý jeden metr krychlový za sekundu. Řada sídel pod přehradou tak byla ušetřena povodní, které jinde zabíjely.

„Kdyby tam přehrada nebyla, potíže by se posunuly níže po toku,“ vysvětluje vedoucí katedry hydrotechniky ČVUT Ladislav Satrapa. „Pokud by nezafungovala, průtoky v Moravici by byly vyšší asi o 160 kubíků za sekundu a v Opavě asi o sto kubíků za sekundu. Bylo to štěstí v neštěstí. Odřízla tam přibližně padesátiletou povodeň,“ dodává.

Efekt této vodní stavby se dá dokonce velmi přesně vyjádřit v penězích. „Přehrada tím, jak fungovala, snížila škody v současných cenách asi o 680 milionů korun. Když jsme to přepočítali na původní ceny, bylo to asi 360 milionů korun, což je jedna pětina celé ceny Slezské Harty,“ dodává Satrapa.

9 minut
Vladimír Piskala ve Studiu 6: Role přehrad při povodních v roce 1997
Zdroj: ČT24

Lidé neselhali

Autoři zprávy ocenili, jak dobře byla komplikovaná situace zvládnuta vedením přehrad. Jejich obsluha stála před nepříjemnou volbou nepouštět vody moc a současně zabránit kolapsu nádrží – například u vodního díla Šance hrozilo, že hladina v nádrži stoupající k maximální povolené úrovni oživí pohyb sesuvu svahu. 

Detailní analýza záznamů z přehrad po povodních ukázala, že na mnoha z nich sice docházelo k drobnějším chybám a objevila se i řada nedostatků zejména při měřeních, ale nemělo to na kontrolu povodně větší dopadů.

Rybníky pomohly

Vědci neanalyzovali jen velké moderní přehrady, ale také takzvaná „menší vodní díla“, tedy hlavně klasické rybníky. Také ty hrály při povodních důležitou roli, byť menší než velké přehrady. Jejich schopnost zadržovat vodu se projevuje hlavně při menších povodních, i při těch historicky největších v roce 1997 ale pomáhaly v lokálním měřítku získat čas na nutná opatření níže na toku.

To si ale vybralo na těchto vodních dílech značnou daň – došlo k zanesení nádrží, přívodních i odtokových stok, ale došlo i k protržení hrází několika drobných rybníků, naštěstí bez vážnějších následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
před 21 hhodinami

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
15. 6. 2025

Pravěcí obyvatelé Filipín byli vyspělí námořníci, odhalil výzkum

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.
15. 6. 2025

Archeologové našli antický bufet. Servíroval drozdy

Mallorce dnes dominují turisté, před dvěma tisíci lety jí ale vládli Římané. Přivedli sem nejen své legie, ale také kulturu a kulinární návyky. Ty teď prozkoumal tým archeologů, který odkryl antické rychlé občerstvení.
14. 6. 2025
Načítání...