Povodně roku 1997 byly tak tragické i proto, že lidé nevěděli o hrozbě. Přispěly ke vzniku výstražného systému

Nahrávám video
Události: Před 25 lety ještě nefungoval systém včasného varování
Zdroj: ČT24

Povodně v roce 1997 byly nejenom jedněmi z největších zaznamenaných záplav v Česku, ale také byly v moderní historii nejtragičtější. Přinesly ale také poučení. Tehdy nefungoval systém včasného varování a tváří v tvář nevídané živelní katastrofě nikdo nevěděl, co přesně by měl v krizové situaci dělat. Když republiku v dalších letech znovu postihly velké záplavy, bylo to již lepší a jen zřídka se stalo, že velká voda někoho zastihla zcela nečekaně.

Mezi lety 1997 a 2013 zasáhla Českou republiku série velkých záplav, které měly i lidské oběti. Nejtragičtější byla první z těchto katastrof. V červenci 1997 zahynulo na Moravě padesát lidí, více než dvojnásobek oproti povodním, které o pět let později zasáhly velkou část Čech, i když tyto záplavy byly rozsahem i celkovými hmotnými škodami ještě větší.

V roce 1997 se děly věci, které by byly při pozdějších povodních sotva představitelné. Třeba ve školce v Opavě-Kateřinkách zůstalo po prudkém vzestupu hladiny řeky Opavy uvězněno pět dětí s učitelkou. Když je hasiči zachránili, bylo velmi obtížné dát vědět rodičům, co se stalo a kde jejich potomci jsou.

Stejně tak se nestihli evakuovat lidé v Hranicích na Moravě. Stěžovali si, že vůbec netušili, co se na ně řítí. „Měli nás varovat z horního toku z Povodí Moravy z Valašského Meziříčí. A tenkrát jsme před povodní ani potom žádný telefonát neobdrželi,“ poukázal tehdejší hranický starosta Vladimír Juračka.

Problém spočíval v tom, že vodohospodářům selhal přístroj měřící hladinu Bečvy, a protože se předpokládalo, že varování přijde od povodí, nakonec žádné nezaznělo. I tam, kde se radnice o nebezpečí předem dozvěděly, se nepodařilo zpravit včas všechny obyvatele. V Uherském Hradišti sice o povodni předem informoval uliční rozhlas, ale zpráva se včas nedostala k lidem z okrajových částí města, k nimž zvuk z amplionů nedolehl.

Nepochybným symbolem povodní, ale i toho, že lidé nebyli varováni, byly Troubky, kde zemřelo ve zničených domech devět lidí. Situaci ještě zhoršil fakt, že na řadě míst nefungovaly ani telefonní linky, a tak se leckdo dozvěděl, co se děje, až z médií.

Úřady a záchranné složky se z tragédie roku 1997 dokázaly poučit. Po povodních přijal parlament několik zákonů, které definovaly systém včasného varování. „Teď to běží společně. Jak ČHMÚ, tak hydrometeorologická služba Armády České republiky, tak hasiči dostávají všichni v jeden okamžik jedny a ty samé informace,“ popsal ředitel hydrometeorologického ústavu Marek Rieder.

Události z července roku 1997 přispěly i k tomu, že se pravidelně každý měsíc konají zkoušky sirén. K nim byly nově zavedeny i hlasové výstrahy. Jak totiž podotkl náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petr Ošlejšek, při povodních „přestože bylo možné aktivovat některé sirény, nebylo možné podat obyvatelům nějakou další informaci“. 

A tak zatímco v roce 1997 umírali nic netušící lidé, když se do jejich domu náhle vedrala voda, o pět let později při historických povodních v Čechách byli obětmi často ti, kdo nedbali varování – vstoupili do rozvodněné řeky, vjeli do ní autem nebo ji rovnou zkoušeli splout na raftu, případně se odmítli evakuovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.
před 3 hhodinami

VideoJak se pozná nástup nové totality? O tom debatovali hosté Fokusu Václava Moravce

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.
před 3 hhodinami

Zemřel někdejší člen kapely Olympic, klávesista Jiří Valenta

Zemřel bývalý člen skupiny Olympic, klávesista Jiří Valenta. Bylo mu 66 let. O hudebníkově úmrtí informovala na facebooku kapela s odkazem na Valentovu rodinu. Ze skupiny před několika lety sám ze zdravotních důvodů odešel.
před 4 hhodinami

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 5 hhodinami

Ve čtvrtek bude na ministerstvu jednání s řediteli národních parků o škrtech, řekl Turek

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.
před 5 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 7 hhodinami

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 7 hhodinami

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...