Povodí Moravy

Vodohospodáři s předstihem dokončují práce na protipovodňové ochraně na jihu Olomouce. Řece Moravě se vrátilo jedno z původních ramen i možnost rozlivu. Nově tudy má bezpečně protéct až čtyřsetletá voda. Další etapu protipovodňových opatření pak chystá Brno na Svratce a Svitavě, práce mají odstartovat na začátku příštího roku.

Povodí Moravy staví po víc než deseti letech novou vodní elektrárnu. Je součástí modernizace sedmdesát let starého jezu v Rajhradě na řece Svratce. Dvě turbíny by měly začít vyrábět elektřinu za rok a půl. Investice vyjde na skoro 230 milionů korun. Součástí celé stavby bude taky klikatící se rybochod, který pomůže rybám plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl zhruba pěti metrů.

V Hustopečích na Břeclavsku unikla z firemního areálu nafta do potoka Štinkovka. Hasiči se ji od úterý snaží zastavit. Povodí Moravy nainstalovalo nornou stěnu na přečerpávací stanici u Novomlýnských nádrží, aby se látka nedostala do tamních lagun. Podobné opatření kvůli ochraně rybníka přijala i obec Šakvice. Případem se zabývá hustopečský odbor životního prostředí.

Vodohospodáři z Povodí Moravy začali likvidovat invazní dřeviny, například pajasany, v okolí nádrží Nové Mlýny. Poprvé využívají metodu injektáže – navrtávají kmen a aplikují herbicid přímo do něj. Postup povolil jihomoravský krajský úřad. Jiné způsoby už podle odborníků nejsou u některých druhů dostatečně účinné. Invazní rostliny se šíří i v Národním parku Podyjí, nejvíce trnovník akát, strom původem ze Severní Ameriky. V parku pokrývá území o rozloze sto padesáti hektarů. Správa parku každoročně vynakládá na hubení invazních druhů asi čtvrt milionu korun.

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.

Téměř hotová jsou protipovodňová opatření na řece Svratce v ulici Poříčí v Brně. Město získalo povolení předčasného užívání, čeká ještě na kolaudaci. Stavba je nakonec dražší asi o tři sta milionů, vyjde na 1,5 miliardy korun. Termín dokončení se také několikrát odkládal. Naposledy mělo být hotovo v průběhu června – termín ale stavbaři nestihli.

Rybáři dosud z řeky Dyje u Bulhar na Břeclavsku odklidili zhruba třicet tun uhynulých ryb. Řeku pod novomlýnskými nádržemi čistili spolu s dobrovolníky od pondělí, ve čtvrtek jsou už práce téměř hotové. Některé mrtvé kusy však v řece zůstaly. Vylovit je lze s ohledem na konzistenci stěží. Kvůli opakovanému úhynu v Dyji budou situaci v červenci řešit odborníci s ministry.

Ohnisko havárie cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku budou chránit protipovodňové hráze. Kontaminovanou lokalitu budou svou výškou chránit i pro případ stoleté vody. Protipovodňová opatření jsou součástí sanačního projektu firmy Dekonta, která má likvidaci ekologické havárie na místě na starosti. Povodí Moravy jí kvůli ochraně kontaminované lokality i před povodněmi poskytlo mapy rozlivů.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Mísení vody mezi hustopečským jezerem číslo šest a místem havárie cisteren s benzenem by měly zabránit takzvané larsenové stěny, které lze umístit až do hloubky osmi metrů. Instalovat se budou v příštích dnech, řekl šéf hustopečských rybářů Stanislav Pernický. V některých z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku jsou stále naměřené nebezpečné koncentrace par. Hasiči proto pokračují v jejich odpařování. Odstraňují také koleje.

Toxický benzen, který unikl minulý týden z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou, se dostal do podzemních vod, nijak ale neovlivnil místní pitnou vodu nebo ovzduší, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Odborníci vyhloubí další tři sanační jámy, celkem jich bude osmnáct. Benzen z nich začali ve středu odčerpávat a odvážet k likvidaci, řekl soudní znalec a hydrogeolog Milan Geršl, který má sanační opatření na starosti.

Dvěma lidem obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy ze září 2020 uložil vsetínský okresní soud peněžité tresty. Hasiče Jiřího Pochylu, který v den havárie velel zásahu, vinila obžaloba z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle státního zástupce vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Vinu oba odmítli.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

Škody po zářijových povodních vyčíslili správci toků na devět miliard korun. Jejich odstraňování bude podle odhadů trvat příštích deset let. Podle vodohospodářů už jsou všechny řeky, které byly při zářijových povodních zatarasené nánosy, volně průchodné. Správci toků ale stále opravují poničené břehy, jezy nebo vodní díla. Jejich cílem je teď i odtěžit tuny písku a kamení, které voda vyplavila na louky. Tento materiál pak používají třeba na dosypávání břehů. Jen v Povodí Odry se podobné práce týkají všech jedenácti set kilometrů v jeho správě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Protipovodňová opatření na řadě míst podle Povodí Moravy zafungovala. Například hráze přívalům vody buď odolaly nebo zmírnily následně způsobené škody. Stoleté vodě odolal Rapotín, Vykýřovice nebo Petrov nad Desnou. V Hanušovicích protipovodňová hráz vydržela, vody ale bylo víc, než mohla zadržet. Byla budována na stoletou povodeň, město ale zasáhla pětisetletá a proteklo tam stopadesátkrát více vody než obvykle. „Snížila škody, ale přišla tak obrovská vlna během patnácti minut a zlikvidovala nám dvě třetiny města,“ uvedl starosta Hanušovic Marek Kostka (nestr.).

Jihomoravské obce se musí připravit na stoletou vodu a aktivovat své povodňové plány. Například Brno, kde se protipovodňová opatření budují, podle ředitele pro správu Povodí Moravy Antonína Tůmy, chráněno není. Z brněnské přehrady již nyní vodohospodáři odpouštějí maximum. Lze očekávat, že voda bude i přepadat.

Do Česka dorazil vytrvalý déšť, hrozí rozsáhlé povodně. Hladiny řek pomalu stoupají, rozhodující bude ale vývoj z pátku na sobotu a během víkendu, kdy bude půda už nasycená. Aktuálně se odhadují největší srážky v oblasti Jeseníků. Během následujících dnů mohou na některých místech Česka spadnout stovky milimetrů srážek. Ruší se mnohé společenské akce. Ústřední povodňová komise doporučila organizátorům, aby zvážili zrušení kulturních akcí od pátečních 12 hodin. Doporučuje také občanům, aby od páteční 18. hodiny nevstupovali do parků či lesů, protože hrozí pád stromů.

Před vydatnými dešti varují i meteorologové v sousedních zemích. Německo vyhlásilo nejvyšší stupeň výstrahy v patnácti okresech, Rakousko by měly zasáhnout bouřky i sněžení. V Polsku hrozí záplavy na jihu a v jihozápadní části státu, na Slovensku se nejhorší situace čeká v povodí řeky Moravy na západě země.

Meteorologové vydali výstrahu na povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí, která začne od pátku platit zejména pro východní polovinu republiky. Už ve čtvrtek dorazí do Česka velmi vydatné až extrémní srážky. Nejvíce má pršet v oblasti Jeseníků. Nejvážnější povodňová situace nastane na řekách, které odvodňují toto pohoří a další horské oblasti na severovýchodě země. Situace ohledně předpovědi extrémních srážek je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) podobná jako při velkých povodních v letech 1997 a 2002.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Kvůli vydatným dešťům a nasycení půdy mohou hladiny některých řek na západě Čech překročit v sobotu třetí povodňový stupeň. Týká se to především Radbuzy, Mže a jejích přítoků. Meteorologové zpřísnili výstrahu, od půlnoci na sobotu do nedělního večera platí v několika regionech na západě Čech povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí. Druhý povodňový stupeň překročí řeky v povodí horní Ohře v části Karlovarského kraje i hladina střední a dolní Berounky v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvůli následkům dešťů už během pátku vyjížděli hasiči v Olomouckém a Středočeském kraji. Povodí v Česku začala preventivně odpouštět některé nádrže.

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.