Povodí Moravy

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická. Na výpusti ze Staré Dyje do Dyje se nachází zhruba 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku dochází k jejich odstraňování. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) není proti.

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.

Sucho a tropické teploty komplikují i průběh vodácké sezony. Většina vodních toků je špatně sjízdná a do konce týdne se bude situace ještě zhoršovat. České televizi to řekl Martin Pecha z oddělení povrchových vod a předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu. Nedostatek vody brání sjíždění například úseků Sázavy, Otavy, Lužnice nebo Ohře. Naopak Vltava má díky zásobám Lipna vody dostatek.

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.

Do řeky Moravy v úterý odpoledne unikla nad Bělovským jezem u Otrokovic neznámá látka. Událost si vyžádala zásah hasičů, položením norných stěn se snažili zabránit dalšímu šíření. Zlínští hasiči o zásahu v úterý večer informovali na facebooku. Podle zástupců města Otrokovice unikla do řeky ropná látka. Na událost upozornily Zlínský deník a Česká televize.

Povodí Moravy začalo s rekonstrukcí přelivů na hrázi Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. Původní zařízení slouží od vzniku nádrží a technicky už nedostačuje. V případě extrémních podmínek by nemuselo fungovat tak, jak má. Práce vyjdou na více než osmdesát milionů korun a potrvají zhruba tři roky. Dopravy na přilehlé silnici I/52 se ale nedotknou. Omezení se očekávají až v souvislosti s dostavbou D52, která by měla začít v příštím roce.

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.

Vodohospodáři s předstihem dokončují práce na protipovodňové ochraně na jihu Olomouce. Řece Moravě se vrátilo jedno z původních ramen i možnost rozlivu. Nově tudy má bezpečně protéct až čtyřsetletá voda. Další etapu protipovodňových opatření pak chystá Brno na Svratce a Svitavě, práce mají odstartovat na začátku příštího roku.

Povodí Moravy staví po víc než deseti letech novou vodní elektrárnu. Je součástí modernizace sedmdesát let starého jezu v Rajhradě na řece Svratce. Dvě turbíny by měly začít vyrábět elektřinu za rok a půl. Investice vyjde na skoro 230 milionů korun. Součástí celé stavby bude taky klikatící se rybochod, který pomůže rybám plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl zhruba pěti metrů.

V Hustopečích na Břeclavsku unikla z firemního areálu nafta do potoka Štinkovka. Hasiči se ji od úterý snaží zastavit. Povodí Moravy nainstalovalo nornou stěnu na přečerpávací stanici u Novomlýnských nádrží, aby se látka nedostala do tamních lagun. Podobné opatření kvůli ochraně rybníka přijala i obec Šakvice. Případem se zabývá hustopečský odbor životního prostředí.

Vodohospodáři z Povodí Moravy začali likvidovat invazní dřeviny, například pajasany, v okolí nádrží Nové Mlýny. Poprvé využívají metodu injektáže – navrtávají kmen a aplikují herbicid přímo do něj. Postup povolil jihomoravský krajský úřad. Jiné způsoby už podle odborníků nejsou u některých druhů dostatečně účinné. Invazní rostliny se šíří i v Národním parku Podyjí, nejvíce trnovník akát, strom původem ze Severní Ameriky. V parku pokrývá území o rozloze sto padesáti hektarů. Správa parku každoročně vynakládá na hubení invazních druhů asi čtvrt milionu korun.

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.

Téměř hotová jsou protipovodňová opatření na řece Svratce v ulici Poříčí v Brně. Město získalo povolení předčasného užívání, čeká ještě na kolaudaci. Stavba je nakonec dražší asi o tři sta milionů, vyjde na 1,5 miliardy korun. Termín dokončení se také několikrát odkládal. Naposledy mělo být hotovo v průběhu června – termín ale stavbaři nestihli.

Rybáři dosud z řeky Dyje u Bulhar na Břeclavsku odklidili zhruba třicet tun uhynulých ryb. Řeku pod novomlýnskými nádržemi čistili spolu s dobrovolníky od pondělí, ve čtvrtek jsou už práce téměř hotové. Některé mrtvé kusy však v řece zůstaly. Vylovit je lze s ohledem na konzistenci stěží. Kvůli opakovanému úhynu v Dyji budou situaci v červenci řešit odborníci s ministry.

Ohnisko havárie cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku budou chránit protipovodňové hráze. Kontaminovanou lokalitu budou svou výškou chránit i pro případ stoleté vody. Protipovodňová opatření jsou součástí sanačního projektu firmy Dekonta, která má likvidaci ekologické havárie na místě na starosti. Povodí Moravy jí kvůli ochraně kontaminované lokality i před povodněmi poskytlo mapy rozlivů.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Mísení vody mezi hustopečským jezerem číslo šest a místem havárie cisteren s benzenem by měly zabránit takzvané larsenové stěny, které lze umístit až do hloubky osmi metrů. Instalovat se budou v příštích dnech, řekl šéf hustopečských rybářů Stanislav Pernický. V některých z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku jsou stále naměřené nebezpečné koncentrace par. Hasiči proto pokračují v jejich odpařování. Odstraňují také koleje.

Toxický benzen, který unikl minulý týden z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou, se dostal do podzemních vod, nijak ale neovlivnil místní pitnou vodu nebo ovzduší, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Odborníci vyhloubí další tři sanační jámy, celkem jich bude osmnáct. Benzen z nich začali ve středu odčerpávat a odvážet k likvidaci, řekl soudní znalec a hydrogeolog Milan Geršl, který má sanační opatření na starosti.

Dvěma lidem obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy ze září 2020 uložil vsetínský okresní soud peněžité tresty. Hasiče Jiřího Pochylu, který v den havárie velel zásahu, vinila obžaloba z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle státního zástupce vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Vinu oba odmítli.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.