Povodí Moravy

Dvěma lidem obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy ze září 2020 uložil vsetínský okresní soud peněžité tresty. Hasiče Jiřího Pochylu, který v den havárie velel zásahu, vinila obžaloba z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle státního zástupce vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Vinu oba odmítli.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

Škody po zářijových povodních vyčíslili správci toků na devět miliard korun. Jejich odstraňování bude podle odhadů trvat příštích deset let. Podle vodohospodářů už jsou všechny řeky, které byly při zářijových povodních zatarasené nánosy, volně průchodné. Správci toků ale stále opravují poničené břehy, jezy nebo vodní díla. Jejich cílem je teď i odtěžit tuny písku a kamení, které voda vyplavila na louky. Tento materiál pak používají třeba na dosypávání břehů. Jen v Povodí Odry se podobné práce týkají všech jedenácti set kilometrů v jeho správě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Protipovodňová opatření na řadě míst podle Povodí Moravy zafungovala. Například hráze přívalům vody buď odolaly nebo zmírnily následně způsobené škody. Stoleté vodě odolal Rapotín, Vykýřovice nebo Petrov nad Desnou. V Hanušovicích protipovodňová hráz vydržela, vody ale bylo víc, než mohla zadržet. Byla budována na stoletou povodeň, město ale zasáhla pětisetletá a proteklo tam stopadesátkrát více vody než obvykle. „Snížila škody, ale přišla tak obrovská vlna během patnácti minut a zlikvidovala nám dvě třetiny města,“ uvedl starosta Hanušovic Marek Kostka (nestr.).

Jihomoravské obce se musí připravit na stoletou vodu a aktivovat své povodňové plány. Například Brno, kde se protipovodňová opatření budují, podle ředitele pro správu Povodí Moravy Antonína Tůmy, chráněno není. Z brněnské přehrady již nyní vodohospodáři odpouštějí maximum. Lze očekávat, že voda bude i přepadat.

Do Česka dorazil vytrvalý déšť, hrozí rozsáhlé povodně. Hladiny řek pomalu stoupají, rozhodující bude ale vývoj z pátku na sobotu a během víkendu, kdy bude půda už nasycená. Aktuálně se odhadují největší srážky v oblasti Jeseníků. Během následujících dnů mohou na některých místech Česka spadnout stovky milimetrů srážek. Ruší se mnohé společenské akce. Ústřední povodňová komise doporučila organizátorům, aby zvážili zrušení kulturních akcí od pátečních 12 hodin. Doporučuje také občanům, aby od páteční 18. hodiny nevstupovali do parků či lesů, protože hrozí pád stromů.

Před vydatnými dešti varují i meteorologové v sousedních zemích. Německo vyhlásilo nejvyšší stupeň výstrahy v patnácti okresech, Rakousko by měly zasáhnout bouřky i sněžení. V Polsku hrozí záplavy na jihu a v jihozápadní části státu, na Slovensku se nejhorší situace čeká v povodí řeky Moravy na západě země.

Meteorologové vydali výstrahu na povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí, která začne od pátku platit zejména pro východní polovinu republiky. Už ve čtvrtek dorazí do Česka velmi vydatné až extrémní srážky. Nejvíce má pršet v oblasti Jeseníků. Nejvážnější povodňová situace nastane na řekách, které odvodňují toto pohoří a další horské oblasti na severovýchodě země. Situace ohledně předpovědi extrémních srážek je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) podobná jako při velkých povodních v letech 1997 a 2002.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Kvůli vydatným dešťům a nasycení půdy mohou hladiny některých řek na západě Čech překročit v sobotu třetí povodňový stupeň. Týká se to především Radbuzy, Mže a jejích přítoků. Meteorologové zpřísnili výstrahu, od půlnoci na sobotu do nedělního večera platí v několika regionech na západě Čech povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí. Druhý povodňový stupeň překročí řeky v povodí horní Ohře v části Karlovarského kraje i hladina střední a dolní Berounky v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvůli následkům dešťů už během pátku vyjížděli hasiči v Olomouckém a Středočeském kraji. Povodí v Česku začala preventivně odpouštět některé nádrže.

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

V Lipenské a vranovské přehradě je na podzim méně vody než před rokem. Důvodem je nedostatek srážek a slabý přítok. Například vranovská přehrada je aktuálně naplněna zhruba z poloviny. Na Lipně hladina nádrže pro změnu klesla za poslední měsíc o šedesát centimetrů. Zatímco lodě po ní plují většinou bez omezení, majitelé jachet v přístavech mají problémy.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Svratka v Brně po několika letech zezelenala a její povrch pokrývají sinice. Už přes dva týdny mohou Brňané vidět, co se stane v současném teplém a suchém počasí, když Povodí Moravy přestane aktivně bránit růstu sinic na Brněnské přehradě. Mluvčí Petr Chmelař uvedl, že na přehradě povodí demontovalo aerační věže a k 27. září ukončilo vypouštění síranu železitého na přítocích. Povodí totiž v současnosti pracuje na náhradě věží, čtvrtá etapa opatření má vodu v přehradě pomáhat udržovat čistou lépe než dosud.

Po deštích a bouřkách, které prošly v pondělí odpoledne a v noci na úterý Českem, byly ještě ráno některé potoky a menší řeky rozvodněné. Na první povodňový stupeň dosáhlo několik toků, ráno se všechny hladiny začaly stabilizovat a poté klesly. Kvůli bouřkám v noci na pondělí vyjížděli hasiči k popadaným stromům nebo kvůli odčerpávání vody. Kvůli neustávajícímu vydatnému dešti vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) výstrahu, hladina některých toků se podle ní může opět zvednout.

Trasu cyklostezky Bečva ve čtvrtek doplnila nová tříkilometrová část u Ústí na Přerovsku, díky které cyklisté už nemusí jezdit po rušné a nepřehledné silnici. Dokončený úsek cyklostezky, jehož součástí je lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Bečvu za zhruba 60 milionů korun, propojil obce Ústí a Černotín s nedalekými Hranicemi. Stavba cyklostezky stála včetně projektové přípravy celkem 110 milionů korun.

Na říčce Bystřičce pod stejnojmennou přehradou na Vsetínsku platil i ve středu odpoledne druhý stupeň povodňové aktivity značící pohotovost. Nad nádrží klesla její hladina od rána na úroveň prvního stupně povodňové aktivity znamenající bdělost. První povodňový stupeň zůstával odpoledne ve Zlínském kraji i na Velké Stanovnici pod nádrží v Karolince na Vsetínsku. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle vodohospodářů hladiny většiny toků v regionu klesají. Situace se postupně uklidňuje i v Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Zhruba dvacet let čekali na ochranu před velkou vodou, teď se obyvatelé Ústí na Hranicku dočkali. Povodí Moravy dokončilo úpravy řeky Bečvy. Součástí přírodě blízkých opatření je i obnovení původního koryta nebo vybudování tůní, které mají zadržovat vodu v krajině.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

Z řeky Dyje pod Novomlýnskými nádržemi rybáři s hasiči vylovili v minulých dnech zhruba čtyřicet tun ryb, které uhynuly kvůli nedostatku kyslíku. V úterý vylovili poslední leklé ryby nad jezem v Bulharech, řekl předseda Moravského rybářského svazu (MRS), pobočného spolku Rakvice Zdeněk Blabla. První úhyn rybáři zaznamenali v polovině minulého týdne, další v neděli ráno. Úhyn na jižní Moravě je tak pravděpodobně rozsáhlejší, než tomu bylo při otravě ryb v řece Bečvě před dvěma lety.

V řece Dyji na Břeclavsku uhynuly podle odhadu hasičů desítky tun ryb. Hasiči je nadále odklízejí, uvedla mluvčí břeclavské radnice Jana Pelcová. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. První leklé ryby objevili rybáři v Bulharech. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic.