Novela vodního zákona zruší některé jezy, dopad bude mít i na elektrárny

Nahrávám video

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

Vodní elektrárnu v Bobrové na Vysočině chce postavit Otakar Sedlák. Jenže řeka by kvůli tomu přišla na pěti stech metrech o vodu, než by se z náhonu vrátila do koryta. Právě kvůli tomu úřady s výstavbou nesouhlasily.

„To, co plány dílčích povodí umožňují, je maximální délka ovlivnění toku do sta metrů,“ vysvětlil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Sedlák se ale hájí, že přírodu poškozovat nechce. „Živí mě to, jsem zemědělec,“ řekl.

Nepomůže mu však ani novela vodního zákona. Podle ní nebude výstavba malých vodních elektráren v převažujícím veřejném zájmu. „Převažující veřejný zájem by velmi pomohl, protože výtka, že náhon je příliš dlouhý, by byla upozaděná,“ reaguje majitel další malé vodní elektrárny Robert Turinský.

Zaniknou některé jezy

Zákon o vodách také už dopředu počítá s požadavky Evropské unie. Státy mají co možná nejvíce obnovit původní stav řek, čímž by zanikly i některé jezy. „Příčné překážky škodí rybám v migraci. To znamená, že ryby žijí v soustavě malých rybníčků, nežijí v plnohodnotných řekách,“ uvedl odborný referent z Českého rybářského svazu Pavel Vrána.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ujišťuje, že novela vodního zákona neznamená stopku pro malé vodní elektrárny. „Pouze bude potřeba posuzovat i ten druhý veřejný zájem, a to je ochrana životního prostředí,“ vysvětlil.

Moderní elektrárny dnes dokáží samy hlídat, kolik pustí náhonem vody, aby v korytě řeky zůstal minimální průtok. Ministerstvo životního prostředí navrhne do budoucna ještě přísnější normy. Tím by turbíny vyrobily méně elektřiny. „Uvidíme, jestli se nám podaří přesvědčit druhou stranu, to znamená ty na vodních tocích,“ uvedl Michal Servus, vrchní ředitel Ochrany přírody a krajiny z ministerstva životního prostředí.

Novela vodního zákona je už v Senátu. Na její posouzení má horní komora čas do konce května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 5 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 9 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 13 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 16 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.