Novela vodního zákona je před schválením. Poslanci zmírnili postoj k vodním elektrárnám

Nahrávám video

Vládní novela vodního zákona míří ve sněmovně opět k závěrečnému schvalování. Původně návrh nezahrnoval v úpravě, která zjednodušovala a zkracovala povolovací proces pro stavbu obnovitelných zdrojů, vodní elektrárny. Podle ministerstva životního prostředí totiž tvoří na tocích překážky, a jejich stavba tedy není ve veřejném zájmu. Nakonec by se ale po úpravě ve druhém čtení omezení nemělo týkat všech vodních elektráren, ale jen těch v současnosti plánovaných.

Navrhovaná změna má zrychlit povolování staveb obnovitelných zdrojů. Zrychlení by se mělo původně týkat i vodních elektráren, což ale část poslanců odmítala. Částečně se k nim přiklonilo i ministerstvo životního prostředí. „Máme tady na jednu stranu určitě veřejný zájem na výrobě obnovitelné energie, na druhou stranu tady máme klimatickou změnu, nutnost rozvolňovat, revitalizovat, renaturovat řeky,“ prohlásil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Potřebujeme to, co teď děláme, pro všechny obnovitelné zdroje – zjednodušování a zkracování povolovacího procesu,“ oponuje předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Se zkrácením povolovacího procesu pro vodní elektrárny počítá i evropská směrnice. Nakonec by se po středečním opakování druhého čtení mělo zrychlení povolování staveb týkat i vodních elektráren, s výjimkou těch již v současnosti plánovaných.

Vodní elektrárny vyrábějí elektřinu například na Berounce v Berouně nebo na Labi v Lovosicích. Podle Komory OZE je na řekách místo i pro další elektrárny. Ty stávající by zřejmě šlo modernizovat, aby vyráběly více.

Další úprava novely se týkala znečišťovatelů. Stát chtěl, aby ti, kteří vypouští velké množství odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů, kontinuálně měřili kvalitu odpadní vody. Zemědělský výbor doporučil tuto povinnost zmírnit na kontinuální sledování.

Novela reaguje hlavně na otravu Bečvy a má zpřesnit postupy při zvládání havárií. Teď míří opět do závěrečného třetího čtení. Poslanci by se k ní mohli vrátit už příští pátek nebo na další schůzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.