Vodní elektrárna

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.

Povodí Moravy staví po víc než deseti letech novou vodní elektrárnu. Je součástí modernizace sedmdesát let starého jezu v Rajhradě na řece Svratce. Dvě turbíny by měly začít vyrábět elektřinu za rok a půl. Investice vyjde na skoro 230 milionů korun. Součástí celé stavby bude taky klikatící se rybochod, který pomůže rybám plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl zhruba pěti metrů.

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.

ČEZ Distribuce vyšetřuje výjimečnou událost ve Stanovicích a Žirči na Trutnovsku. Místní říkají, že po plánované odstávce elektřiny mají zničené přístroje za stovky tisíc. ČEZ Distribuce zkoumá, zda elektrospotřebiče v desítkách domácností nepoškodilo přepětí v síti způsobené některou z malých vodních elektráren na Labi. Výsledky šetření by mohli znát energetici v řádu týdnů, řekla regionální mluvčí ČEZu Šárka Lapáčková Beránková.

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.

Obyvatele českobudějovického předměstí na jihu krajské metropole budil poslední noci nepříjemný hluk. Hlasité hučení podbarvené rytmicky se opakujícím duněním slyšeli místní vždy po setmění. Stížnosti zaznamenali i starostové okolních obcí. Šlo přitom o namrzlé turbíny nedaleké malé vodní elektrárny. Její majitel se lidem omlouvá a turbíny teď upravil. Pokud by za mrazivých nocí elektrárna opět rušila, bude prý majitel hledat další technická řešení.

Nejméně sedm lidí zemřelo a na padesát dalších utrpělo zranění při rozsáhlém raketovém a dronovém útoku, který Rusko podniklo proti Ukrajině. Z mnoha míst byly hlášeny výbuchy a poškozená je i Kyjevská vodní elektrárna. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko použilo přes sto raket a sto dronů. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk doplnil, že šlo o největší vzdušný útok od začátku plnohodnotné ruské invaze a že protivzdušná obrana zničila 102 ze 107 střel a 99 ze 109 dronů. Rusko útočilo také strategickými bombardéry Tu-95. Situaci i proto monitorují polské a spojenecké stíhačky.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Na Českobudějovicku se rozpoutal spor o malou vodní elektrárnu na Vltavě poblíž Dívčího Kamene. Novou stavbu totiž soukromý investor plánuje v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu. Podnikatel se však brání a tvrdí, že postupuje podle předpisů.

Město Turnov chce koupit malou vodní elektrárnu Shořalý mlýn. Zařízení chátrá a je mimo provoz, radnice si od jeho opravy a zprovoznění slibuje zvýšení energetické soběstačnosti. V letošním rozpočtu představuje pořízení a zprovoznění druhý největší výdaj – nákup přijde na 50 milionů korun, rekonstrukce dalších 25 milionů. Část peněz zaplatí město, část jeho teplárenská firma.

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.

Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Dvoutisícová obec Muttersholtz na hranicích Alsaska a Německa se nově pyšní titulem ekologicky nejrozmanitější město ve Francii. Předčila devadesát soupeřů a kvůli respektu k životnímu prostředí se stala inspirací pro další místa po celé Evropě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Účastnit se mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Cílem resortu průmyslu má být snížení závislosti Česka na dodávkách zemního plynu z Ruska.

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.

Slunce, voda nebo vítr by už v Česku v současnosti pokryly spotřebu jeden a půl milionu elektromobilů. Tedy víc než dvojnásobného počtu, než s jakým počítá stát v nejoptimističtějším scénáři pro rok 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude Česko v takzvané čisté mobilitě soběstačné. Další fotovoltaiky by přitom mohly přibývat třeba na střechách benzinek a energii mohou dodávat ve větším i bioplynové stanice.