TÉMA

Vodní elektrárna

Ukrajina čelila největšímu vzdušnému útoku od začátku války, řekl velitel letectva

Nejméně sedm lidí zemřelo a na padesát dalších utrpělo zranění při rozsáhlém raketovém a dronovém útoku, který Rusko podniklo proti Ukrajině. Z mnoha míst byly hlášeny výbuchy a poškozená je i Kyjevská vodní elektrárna. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko použilo přes sto raket a sto dronů. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk doplnil, že šlo o největší vzdušný útok od začátku plnohodnotné ruské invaze a že protivzdušná obrana zničila 102 ze 107 střel a 99 ze 109 dronů. Rusko útočilo také strategickými bombardéry Tu-95. Situaci i proto monitorují polské a spojenecké stíhačky.
26. 8. 2024Aktualizováno26. 8. 2024, 23:27|

Boom malých fotovoltaik v Česku nekončí, předstihly i ty velké

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).
19. 8. 2024|

Novela vodního zákona zruší některé jezy, dopad bude mít i na elektrárny

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.
19. 5. 2024|

Stavět obnovitelné zdroje má být jednodušší, možná ale ne v případě malých vodních elektráren

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.
16. 4. 2024|

V Česku může vzniknout šest nových přečerpávacích elektráren, třeba na Orlíku nebo Slezské Hartě

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
5. 3. 2024|

Investor chce v CHKO Blanský les postavit vodní elektrárnu. Proti jsou ochránci přírody i vodáci

Na Českobudějovicku se rozpoutal spor o malou vodní elektrárnu na Vltavě poblíž Dívčího Kamene. Novou stavbu totiž soukromý investor plánuje v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu. Podnikatel se však brání a tvrdí, že postupuje podle předpisů.
8. 2. 2024|

Turnov si chce koupit vodní elektrárnu. Má pokrýt většinu spotřeby městských budov

Město Turnov chce koupit malou vodní elektrárnu Shořalý mlýn. Zařízení chátrá a je mimo provoz, radnice si od jeho opravy a zprovoznění slibuje zvýšení energetické soběstačnosti. V letošním rozpočtu představuje pořízení a zprovoznění druhý největší výdaj – nákup přijde na 50 milionů korun, rekonstrukce dalších 25 milionů. Část peněz zaplatí město, část jeho teplárenská firma.
4. 1. 2024|

Majitelé historických mlýnů chtějí rozjet výrobu elektřiny, nemají ale právo užívat vodu z Ohře

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.
29. 8. 2023|

Norsko zažívá „krizi celostátních rozměrů“. Voda zatopila i elektrárnu, hlavní silnice z Osla jsou uzavřené

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.
9. 8. 2023Aktualizováno9. 8. 2023, 22:08|

Sucho v Česku zastavilo menší vodní elektrárny. Některé už léta nevydělávají

Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.
18. 7. 2023|

„Jsem v šoku ze selhání OSN a Červeného kříže.“ Zelenskyj kritizuje otálení humanitárních organizací

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.
7. 6. 2023Aktualizováno7. 6. 2023, 21:55|

Francouzské městečko se snaží být energeticky nezávislé a ekologicky čisté. Inspiruje i další obce

Dvoutisícová obec Muttersholtz na hranicích Alsaska a Německa se nově pyšní titulem ekologicky nejrozmanitější město ve Francii. Předčila devadesát soupeřů a kvůli respektu k životnímu prostředí se stala inspirací pro další místa po celé Evropě.
17. 2. 2023|

Ministerstvo průmyslu vyhlásilo aukce na podporu obnovitelných zdrojů energií

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Účastnit se mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Cílem resortu průmyslu má být snížení závislosti Česka na dodávkách zemního plynu z Ruska.
20. 9. 2022Aktualizováno20. 9. 2022, 19:59|

Ochrana řek proti vodním elektrárnám spojila Bosňáky a Srby

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.
19. 7. 2022|

Čisté energie pro elektrodopravu má Česko dostatek. Nové zdroje je ale třeba dál hledat, tvrdí komora

Slunce, voda nebo vítr by už v Česku v současnosti pokryly spotřebu jeden a půl milionu elektromobilů. Tedy víc než dvojnásobného počtu, než s jakým počítá stát v nejoptimističtějším scénáři pro rok 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude Česko v takzvané čisté mobilitě soběstačné. Další fotovoltaiky by přitom mohly přibývat třeba na střechách benzinek a energii mohou dodávat ve větším i bioplynové stanice.
1. 12. 2021|
Doporučujeme

Ani kapka nafty. Norsko představilo první dopravní elektroloď, která nepotřebuje lidského kapitána

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.
22. 11. 2021Aktualizováno27. 11. 2021, 13:52|

Žatec odmítá stavbu malé vodní elektrárny. Povodí Ohře v tom žádný problém nevidí

Soukromá firma plánuje v Žatci postavit novou vodní elektrárnu. Vedení města s tím ale nesouhlasí. Pozemky, na kterých má stát, patří státnímu podniku Povodí Ohře, a ten ve stavbě problém nevidí. Starostka města Zdeňka Hamousová (ANO) tvrdí, že jde o evropsky významnou lokalitu, do které město investovalo už několik milionů korun a kde má vzniknout koupaliště, cyklostezky či náplavka.
6. 11. 2021|

V indických údolích záchranáři hledají 165 lidí, kteří zmizeli po odtržení ledovce. Potvrzených úmrtí je 26

Stovky záchranářů stále prohledávají rokle a údolí na severu Indie, kde se v neděli odlomil kus himálajského ledovce a způsobil devastující záplavy. Počet potvrzených úmrtí stoupl na 26, dalších 165 lidí se stále pohřešuje, uvedla v úterý agentura AP.
9. 2. 2021|

Po zřícení ledovce a záplavách zemřelo v Indii nejméně 18 lidí

Záchranáři na severu Indie pátrají po více než dvou stovkách lidí, kteří se pohřešují od neděle, kdy odlomený kus himálajského ledovce způsobil záplavy. Záchranné týmy dosud nalezly 18 těl. Většina z obětí a pohřešovaných jsou zaměstnanci dvou vodních elektráren, které byly při povodni také zasaženy.
8. 2. 2021Aktualizováno8. 2. 2021, 14:34|

V Indii se kus ledovce zřítil do přehrady. Pohřešují se desítky lidí

Na severu Indie se v neděli odlomil kus himálajského ledovce a zřítil se do místní přehrady, což způsobilo záplavy. Přinejmenším sedm lidí zemřelo a dalších 125 osob se pohřešuje, ale jejich počet ještě může růst, informovala agentura Reuters s odvoláním na představitele severoindického státu Uttarákhand. Agentura AP hovoří o nejméně devíti mrtvých a 140 pohřešovaných. Povodeň zřejmě zničila jednu vodní elektrárnu a druhou poškodila. Úřady nařídily evakuaci vesnic v okolí řeky Alaknanda. Vláda na místo vyslala pomoc a záchranáře.
7. 2. 2021Aktualizováno7. 2. 2021, 17:21|

Hráz, která zkrotila Nil a zatopila údolí Abú Simbelu. Egyptu se stavbou Vysoké asuánské přehrady pomáhal Chruščov

Výstavba Vysoké asuánské přehrady na řece Nil byla jedním z nejsledovanějších vodních děl ve 20. století. Jejím cílem bylo zabránit povodním a zajistit Egyptu vodu a energii. Budování vodního kolosu se nicméně nevyhnula ani politika. Přehradu totiž Egypťanům místo OSN pomáhal stavět tehdejší Sovětský svaz. Muselo být navíc přemístěno značné množství cenných starověkých památek, například obří sochy v Abú Simbelu. Přehrada byla slavnostně otevřena před 50 lety, 15. ledna 1971.
15. 1. 2021|

Dlouhé stráně zvládnou nastartovat chvaletickou elektrárnu v případě rozsáhlého blackoutu

Turbíny přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Jeseníkách by se díky loňským investicím a úpravám mohly roztočit i v případě většího blackoutu a přes rozvodnu v Krasíkově nastartovat ze tmy elektrárnu Chvaletice. Po výpadku potřebují elektrárny ke svému rozjezdu velké množství energie a mohou ji dodat právě vodní elektrárny.
21. 11. 2019|

Místo uhlí jezera. Voda by mohla na severu Čech vyrobit podle Havlíčka energii jako dva jaderné bloky

V Ústeckém kraji by měla dohromady šest lomů zatopit voda. Stát je chce propojit kanály. Měla by tak vzniknout průtočná kaskáda s vodními elektrárnami. Ty by mohly vyrobit tolik elektrické energie jako dva jaderné bloky, uvedl v pátek ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).
16. 8. 2019|

Český byznys sází na turecký zájem o vodní energii. V nové továrně budou vznikat díly pro místní přehradu

Čeští investoři chtějí využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. Skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země. Jejich projekt přitom startuje v době, kdy se turecká ekonomika po dekádě silného růstu ocitla v recesi.
14. 6. 2019|