Nejméně sedm lidí zemřelo a na padesát dalších utrpělo zranění při rozsáhlém raketovém a dronovém útoku, který Rusko podniklo proti Ukrajině. Z mnoha míst byly hlášeny výbuchy a poškozená je i Kyjevská vodní elektrárna. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko použilo přes sto raket a sto dronů. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk doplnil, že šlo o největší vzdušný útok od začátku plnohodnotné ruské invaze a že protivzdušná obrana zničila 102 ze 107 střel a 99 ze 109 dronů. Rusko útočilo také strategickými bombardéry Tu-95. Situaci i proto monitorují polské a spojenecké stíhačky.
Ukrajina čelila největšímu vzdušnému útoku od začátku války, řekl velitel letectva
Události: Masivní ruský útok zasáhl Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Ruská armáda podnikla v noci na pondělí na Ukrajinu nejdříve dvě vlny dronových útoků. Později zahájila raketové údery z různých směrů s pomocí strategických bombardérů Tu-95. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal upřesnil, že Rusko útočilo křídlatými raketami nebo hypersonickými raketami Kinžal. „Cílem ruských teroristů se znovu stala energetická infrastruktura,“ prohlásil Šmyhal, podle něhož byla způsobena škoda v patnácti ze čtyřiadvaceti oblastí okupované země. Nejčastěji se regiony potýkají s požáry a několikahodinovými výpadky elektřiny i vody.
O útoku na vodní elektrárnu nad Kyjevem referoval bez bližších podrobností také náměstek ministra zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X.
Protržení hráze podle ukrajinských činitelů nehrozí. Forbesu to potvrdil jeho zdroj a uvedl to také šéf ukrajinského vládního centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko. „Je nemožné ji zničit raketami. Nemá cenu to srovnávat s Chersonskou oblastí – tam byl výbuch zevnitř,“ dodal Kovalenko se zřejmým odkazem na loňské zničení Kachovské přehrady.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že „ruská armáda s nasazením vysoce přesných zbraní dalekého dosahu podnikla masivní útok na klíčové objekty ukrajinské energetické infrastruktury, které zajišťují chod ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu“.
Okupanti kromě toho podle agentury Reuters tvrdí, že na dvou letištích zasáhli sklady s leteckou municí poskytnutou Kyjevu Západem. „Byly zasaženy všechny určené cíle, což vedlo k narušení dodávek elektřiny a dopravy zbraní a munice k linii dotyku,“ doplnil ruský resort obrany. Tuto informaci ale nelze nezávisle ověřit.
Zelenskyj volá po vzdušné podpoře
Ukrajinský prezident Zelenskyj v prohlášení na Telegramu konstatoval, že útoky mířily na kritickou civilní infrastrukturu od Charkovské po Oděskou oblast a také na západě Ukrajiny. „Bohužel jsou mrtví... a desítky raněných,“ přiznal prezident. Upozornil rovněž na rozsáhlé škody na energetických zařízeních a zdůraznil, že se pracuje na jejich odstranění a obnově dodávek.
GALERIE
Ukrajinci po celé zemi čelili ruským raketám a dronům
Protivzdušná obrana se pokoušela masivní útok odrazit všemi prostředky. Zahlcené systémy však nedokázaly zastavit všechny ze stovek raket a dronů, které Rusko na území sousedního státu vyslalo.
Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity Obrany míní, že cílem Ruska bylo právě překvapit a zahltit protivzdušnou obranu. „Ukrajina má k dispozici jen omezené počty protivzdušných kompletů. Postupně se zesiluje, přichází další komplety, ale škodám nelze zcela zabránit,“ uvedl odborník.
„Je důležité, aby naši partneři splnili to, na čem jsme se s nimi domluvili ohledně systémů protivzdušné obrany a raket pro tyto systémy,“ řekl Zelenskyj a dodal, že v napadených oblastech by se podařilo udělat více pro záchranu životů, kdyby letouny sousedních zemí podpořily ukrajinské letectvo. To, že západní spojenci přímo nepomáhají Ukrajině bránit svůj vzdušný prostor, označil vojenský analytik Řepa za politické rozhodnutí, které ale považuje za chybné.
V půlce července USA a NATO avizovaly, že poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany a že jich v dalších měsících dodají v řádu desítek. „Aktuálně jich mají Ukrajinci desítky, více ne, ale jsou schopni chránit hlavní centra, například Kyjev. Bránit celé území však nemůžou,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý. „Proto je potřeba, aby to, co bylo slíbeno, Ukrajinci co nejdříve dostali,“ doplnil.
Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý komentuje situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Podle něj si Rusové v tuto chvíli vyhodnotí, které oblasti jsou dobře chráněny, a provedou útok na některé jiné. „Stále se proto opakuje existující bolest. Mnoho slibů, ale Ukrajinci opravdu velmi pomalu dostávají to, co potřebují,“ uzavřel Šedivý.
Ukrajinský premiér Šmyhal volal ve svém prohlášení po zničení míst, odkud ruské rakety startují, a po povolení útočit na cíle hlouběji uvnitř Ruska prostřednictvím zbraní dlouhého doletu. Šedivý se domnívá, že vzhledem ke kritické situaci může dojít k úplnému uvolnění restrikcí ze strany spojenců. Zároveň připomněl, že Francouzi či Britové zmíněné povolení už vydali. „Pokud bude situace pokračovat, dříve nebo později všechna omezení padnou,“ dodal armádní generál ve výslužbě.
To, jestli Ukrajina dostane svolení použít rakety dlouhého doletu na ruském území závisí podle velvyslance České republiky na Ukrajině Radka Pecha na vnitropolitické situaci v zemích, které je poskytly. Souhlasí ale s tím, že se postoj spojenců posouvá a stává se vstřícnějším. Ukrajinská strana podle něj spoléhá na to, že dojde k prolomení těchto takzvaných „red lines (červených linií)“ a pravidla pro používání zbraní dlouhého doletu se rozvolní. Podle velvyslance ale Ukrajina více potřebuje protivzdušnou obranu.
90' ČT24: Ukrajina čelila masivnímu ruskému útoku (zdroj: ČT24)
Exploze se ozývají napříč Ukrajinou
Na mnoha místech Ukrajiny rakety a drony zabíjely a ničily. Od brzkého rána v celé zemi zněly sirény – někde protiletecký poplach trval asi osm hodin. „Agresor ráno masivně zaútočil na oblast. Výbuchy byly v okrese Dnipro a Kryvyj Rih,“ napsal na Telegramu šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. V celém regionu jsou podle něj poničeny tři desítky domů, dva jsou zcela zničené.
Podobná situace byla v Charkově, kde se ozvaly nejméně tři exploze, ve Vinnycké oblasti nebo v Oděse. Kvůli bezpečnostní situaci byla přerušena doprava přes hráz přehrady u vodní elektrárny v Záporoží. Šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov oznámil, že zasažen byl objekt energetické infrastruktury a vypukl na něm požár.
Podle ředitele Pražského centra pro výzkum míru Michala Smetany by Rusko realizovalo současné mohutné útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu i bez vojenské operace v ruské Kurské oblasti. S tím souhlasí i velvyslanec ČR na Ukrajině Pech. „Rusko je schopno se do určité míry adaptovat. Učí se z toho, jak funguje ukrajinská obrana, jak je rozmístěna, ve kterých sektorech, jak rychle je schopna reagovat. A snaží se vymýšlet nové způsoby, jak využívat své ofenzivní kapacity,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT Smetana.
Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK o situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
„Vidíme velmi masivní ruský útok, ve kterém Rusové použili všechny prostředky, které mají k dispozici,“ doplnil pro ČT generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Podle něj to znamená, že Rusko použilo střely s plochou dráhou letu, balistické rakety a další zbraně.
„Poprvé se Rusové snažili použít masivní útok, ve kterém by došlo ke kulminačnímu efektu. To znamená, časovali i vypuštění jednotlivých střel takovým způsobem, aby ten zásah území byl zhruba ve stejném čase, což má přesytit ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ vysvětlil Macko.
Hlavní útoky směřovaly především na civilní infrastrukturu a rozvodné závody. Podle Macka tím Rusové chtěli oslabit ukrajinskou ekonomiku. „Je to pokus Ruska ochromit ukrajinskou ekonomiku a vyvolat šokovou vlnu i v řadách ukrajinského obyvatelstva, proto takový masivní útok na celém území doprovázený drony Šáhid, které byly vypuštěné už v průběhu noci,“ doplnil Macko. Jestli ukrajinská obrana byla efektivní, je zatím podle generálporučíka ve výslužbě předčasné hodnotit.
Z Kyjeva byly slyšet výbuchy a střelba protivzdušné obrany. V části hlavního města distributor preventivně odstavil část elektrické sítě. Hlášeny jsou i výpadky v dodávkách pitné vody. Tisíce lidí se skrývají v metru a protileteckých krytech. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko ráno vyzval obyvatele metropole, aby zůstali v krytech, protože je aktivní protivzdušná obrana. „Při přiblížení k městu v oblasti okolo Kyjeva kolem 2:30 SELČ bylo zničeno až deset bezpilotních letounů,“ uvedl Popko.
Ukrajinci jsou bez vody a elektřiny
Podobná situace jako v Kyjevě panuje v Žytomyru. Tamní vodárna je bez elektřiny a přerušila provoz. Také ve Lvovské oblasti zaútočilo Rusko na energetické objekty a starosta Lvova Andrij Sadovyj upozornil na možné problémy s dodávkami vody i elektřiny. Poškozen byl také blíže neurčený energetický objekt v Rivnenské oblasti na severozápadě Ukrajiny.
Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek popsal, že ruské útoky míří na celou Ukrajinu a všechny oblasti jsou v ohrožení. Ruské drony íránské výroby se snaží na řadě míst Ukrajinci sestřelit například kulomety. „Proto střelba, která se ozývá v několika městech,“ dodal. Zároveň upozornil také na raketové útoky, které jsou hlášeny v řadě měst.
Zpravodaj Jan Řápek o ruských útocích na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Podle Řápka to zatím vypadá, že Rusové cílí hlavně na klíčovou infrastrukturu, protože došlo k výpadkům energie a odstávkám dodávek pitné vody. „Ale to není pro Ukrajince nic neobvyklého,“ doplnil. Zpravodaj ČT se nyní nachází ve městě Sumy a podle něj tam zatím panuje relativní klid. „Respektive nějaké velké výbuchy nebyly ráno slyšet. I tady došlo k zasažení rozvodných stanic a ocitli jsme se ráno na nějakou dobu bez elektřiny, po pár desítkách minut ale byly dodávky obnoveny,“ doplnil.
„Jen v Sumské oblasti se bez dodávek elektřiny ocitlo až 34 tisíc lidí. Během dne se začaly objevovat zprávy, že obnovení nebude tak rychlé, jak někteří očekávali. Často to komplikovala především samotná míra poškození a na místě nejdříve museli zasahovat pyrotechnici,“ uvedl Řápek.
Polské stíhačky monitorují situaci pravidelně
„Od brzkých ranních hodin sledujeme intenzivní aktivitu ruského letectva (...) související s útoky na objekty ležící mimo jiné na západě Ukrajiny,“ napsalo vedení polské armády na sociální síti X v příspěvku o tom, že odstartovaly polské stíhačky a bojové letouny dalších zemí NATO.
Podle zpravodaje ČT v Polsku Andrease Papadopulose nešlo při startu polských a dalších spojeneckých letounů o ojedinělou akci armád zemí NATO. „Je to vlastně už pravidelná akce, kterou spojenecké armády spouští v případě takto velkých ruských útoků na Ukrajinu. Ta poslední byla 8. července letošního roku,“ sdělil zpravodaj s tím, že stíhací letouny startují k monitorování situace u východní hranice pravidelně.
Papadopulos dále uvedl, že spojenecké letouny na polské východní hranici v noci na pondělí nemusely zasahovat. Před dvěma lety to podle něj vypadalo, že by spojenci mohli nějakým způsobem chránit hraniční pás na ukrajinské straně, aby ruské rakety nemohly zasahovat až do Polska. Taková situace však nenastala.
„Došlo k několika incidentům, kdy ruské rakety přiletěly hluboko do polského území, ale nemířily na žádnou kritickou infrastrukturu,“ vysvětlil zpravodaj, podle kterého se jednalo o rakety, jímž chyběly výbušné hlavice. „Například jedna z těch raket, která proletěla čtyři sta kilometrů do polského vnitrozemí, byla opatřena betonovou hlavicí. Podle polských úřadů šlo o ruský pokus o aktivaci tamní protivzdušné obrany,“ dodal.
Ruský rozsáhlý útok dává Papadopulos do souvislosti s vyjádřením ukrajinské energetické společnosti Ukrenerho, jež v minulých týdnech oznámila, že 25. srpna bude obnovovat export elektrické energie do Maďarska, Rumunska a Moldavska. Proces exportu elektrické energie měl podle zpravodaje „psychologický dopad na část ukrajinského obyvatelstva, které dva roky zažívalo rozsáhlé výpadky elektřiny“. Elektřina určená pro export pocházela podle něj ze solárních elektráren, které v minulých týdnech produkovaly, díky velmi dobrému počasí, velké množství energie.
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos o situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Během ruského útoku proti Ukrajině zároveň na polské území vletěl neznámý objekt. Šéf operačního velitelství polských ozbrojených sil Maciej Klisz podle portálu onet.pl řekl, že ho zaznamenaly nejméně tři radiolokační stanice.
Přes hranice přeletěl zřejmě na úrovni ukrajinského města Červonohrad a podle Klisze se po dopadu pravděpodobně nachází na území obce Tyszowce ležící asi dvacet kilometrů vzdušnou čarou od hranic s Ukrajinou. Polští vojáci proto zahájili pátrání, do akce se jich zapojilo pětasedmdesát a objekt hledají i z vrtulníku.
O raketu podle vedení polské armády nešlo, pravděpodobně to byl dron. Severoatlantická aliance v reakci na narušení polského vzdušného prostoru počínání Ruska odsoudila jako „nezodpovědné a potenciálně nebezpečné“.
Horizont ČT24: Ukrajina čelila masivnímu ruskému útoku (zdroj: ČT24)
Ukrajina útok očekávala
Ukrajinci velký ruský raketový útok již nějakou dobu očekávali, napsala agentura Reuters. Americké velvyslanectví i proto vydalo minulý týden varování před zvýšeným rizikem útoku kolem Dne ukrajinské nezávislosti, který si Ukrajina připomněla v sobotu.
Bezprostřední hrozba dalších úderů přitom podle expertů nepominula, protože si Rusko za poslední týdny vytvořilo zásobu raket. „Předpokládám, že přijde další útok. Zatím použili asi třetinu raket, které mají. Vyrobili jich víc a zatím je nepoužili,“ uvedl vojenský analytik Oleksij Getman.
Jak už bylo zmíněno, Rusko útočilo s pomocí strategických bombardérů Tu-95. Jde o velký čtyřmotorový turbovrtulový strategický bombardér, který slouží také jako raketová platforma. V kódovém označení NATO nese jméno „Bear“ (česky medvěd, pozn. red.).
Podle webu ODIN, který informuje o vojenském vybavení jednotlivých světových armád, bombardér vzlétl poprvé v roce 1952 a do služby v sovětské armádě byl zaveden v roce 1956. Ruským vzdušným a kosmickým silám by měl sloužit nejméně do roku 2040.
Tupolev Tu-95 je jediný vrtulový strategický bombardér, který je dodnes v operačním provozu. Letoun patří kvůli faktu, že špičky vrtulových listů se pohybují rychleji než zvuk, k nejhlučnějším vojenským letounům. Byl to právě Tu-95, který 30. října 1961 v neobydlené oblasti nad ostrovem Nová země v Barentsově moři odpálil Car-bombu, nejsilnější jadernou bombu v dějinách.
Posádka letounu se podle webu ODIN skládá ze sedmi lidí – pilota, druhého pilota, navigátora, zbrojního důstojníka, operátora obranných systémů, letového inženýra a zadního střelce. Rusové z letounů vypouští řízené střely na vlastním území, čímž nutí ukrajinskou armádu sestřelovat pouze ony střely, a nikoliv jejich nosiče. Přesto se Ukrajinci snaží letouny ničit i hluboko na ruském území.
Odplata za postup do Ruska
Ukrajinci předpokládají, že masivní útok je odplatou za postup jejich jednotek na území Ruské federace. Už třetí týden ovládají území v Kurské oblasti kolem příhraničního města Sudža. Ruským silám se je i přes povolané posily stále nedaří vytlačit.
Sama Ukrajina také zintenzivnila ostřelování cílů na ruském území – pomocí bezpilotních letounů útočí na vojenská letiště, skladiště a rafinérie, které dodávají pohonné hmoty armádě. Pokouší se tak vrátit úder Moskvě, která v únoru 2022 po osmi letech okupace ukrajinského Krymu a vojenské agrese na Donbase zahájila invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.
Trosky ukrajinského dronu například zasáhly výškovou budovu v ruském Saratovu, který je od ukrajinských hranic vzdálen na 800 kilometrů. Jedna žena byla zraněna. Tamní úřady dočasně pozastavily také provoz letiště, které je základnou pro strategické bombardéry vypouštějící rakety na ukrajinské území. Nálety jsou hlášeny i z dalších ruských oblastí. „Touha zničit naši energii vyjde Rusy draho: jejich infrastrukturu,“ uvedl vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Rusko i Ukrajina zároveň popírají, že by se zaměřovaly na civilisty, upozornila agentura Reuters. Obě strany tvrdí, že jejich útoky jsou zaměřeny na zničení infrastruktury, která je klíčová pro válečné úsilí toho druhého.
Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) míní, že cílem útoku bylo Ukrajince demoralizovat, zastrašit a může podle něj být i formou odvety za vpád Ukrajinců do Kurské oblasti. „Ukrajince to ale nezlomí, kdyby je to mělo zlomit, tak je to zlomí už dávno,“ řekl politik pořadu Události, komentáře. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) míní, že je útok hlavně projevem sílícího tlaku ruské strany, ale může být i částečnou odvetou za prolomení ruských hranic.
Metnar souhlasí s tím, že takzvané červené linie vytyčené Ruskem k tomu, aby stanovovaly, co vedení země povede k eskalaci, se posouvají, ale je vidět, že k nim jednotlivé státy přistupují jinak a omezení na použití zbraní dlouhého doletu na ruském území se různí.
Europoslanec Ondřej Kolář, předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar a bezpečnostní analytik Otakar Foltýn v debatě o Ukrajině (zdroj: ČT24)
„Ono to není unisono, celá Evropa a USA nejsou jednotné, některé země nedávají omezení, některé dávají částečné omezení, některé poskytují rakety dlouhého doletu s daným omezením. Vysvětlení je pak na bilaterální úrovni,“ shrnul poslanec. Ondřej Kolář by naopak uvítal, aby tato omezení nebyla a Ukrajinci mohli zbraně používat i na ruském území.
Koordinátor strategické komunikace vlády a bezpečnostní analytik Otakar Foltýn tvrdí, že pondělní útok byl součástí dlouhodobé ruské strategie, která se snaží maximálně poškodit ukrajinskou infrastrukturu. „Je pravda, že škody na rozvodové síti, transformátorech a elektrárnách jsou největší za celou dobu války,“ uvedl analytik.