Stíhací letouny

Dodávka francouzských stíhaček Mirage 2000 na Ukrajinu byla naplánována na první čtvrtletí příštího roku. Uvedl to francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu v rozhovoru pro list Sud-Ouest. „Mirage 2000 budou moci na Ukrajině létat v prvním čtvrtletí roku 2025,“ informoval. Poskytnutí stíhaček přislíbil prezident Emmanuel Macron již v červnu tohoto roku.

Nejméně sedm lidí zemřelo a na padesát dalších utrpělo zranění při rozsáhlém raketovém a dronovém útoku, který Rusko podniklo proti Ukrajině. Z mnoha míst byly hlášeny výbuchy a poškozená je i Kyjevská vodní elektrárna. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko použilo přes sto raket a sto dronů. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk doplnil, že šlo o největší vzdušný útok od začátku plnohodnotné ruské invaze a že protivzdušná obrana zničila 102 ze 107 střel a 99 ze 109 dronů. Rusko útočilo také strategickými bombardéry Tu-95. Situaci i proto monitorují polské a spojenecké stíhačky.

Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Vláda by měla zhruba za tři týdny rozhodnout, jaký směr nabere modernizace českého letectva. Očekává se, že kabinet odsouhlasí nákup čtyřiadvaceti amerických letounů F-35. V současnosti se letectvo spoléhá na stroje JAS-39C Gripen, jenže ty pro moderní potřeby české armády v rámci NATO přestávají stačit. Hlavní výhodou F-35 oproti Gripenu má být jeho delší životnost. Sněmovní opozice však tvrdí, že jde o příliš drahý projekt. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Americký prezident Joe Biden schválil výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16 americké výroby. Uvedla to mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Podle webu Politico už byla pro tento účel vybraná první skupina osmi ukrajinských pilotů. Ukrajinské letectvo uvedlo, že piloti do evropských zemí, kde bude výcvik probíhat, odjedou na konci léta. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že výcvik by měl začít ještě v srpnu. Konkrétní dodávky letounů zatím Kyjev slíbené nemá, ačkoliv několik zemí už prohlásilo, že jsou připravené stíhačky poskytnout.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby výsledky ukrajinské protiofenzivy byly zřejmé ještě před nadcházejícím summitem NATO ve Vilniusu. Řekl to v rozhovoru, který poskytl španělským novinářům při příležitosti příjezdu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Zelenskyj zároveň před novináři obvinil některé západní partnery z nepochopitelných průtahů ohledně výcviku ukrajinských pilotů.

Summit vrcholných politiků Evropského politického společenství (EPC) ukázal jednotu a sílu v době, kdy Evropa čelí největší vojenské agresi od druhé světové války, řekla ve čtvrtek moldavská prezidentka Maia Sanduová. Akce v Moldavsku se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o jeho první návštěvu v sousední zemi od zahájení obnovené ruské invaze loni v únoru. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku.

Ukrajinské piloty lze podle interního dokumentu amerického vojenského letectva (USAF) naučit létat s americkými stíhačkami F-16 už za čtyři měsíce, uvedl server Yahoo News. Dosud se odhadovalo, že potřebný čas se pohybuje kolem osmnácti měsíců. Podle amerického prezidenta Joea Bidena se o tom, kdy a kdo letouny Ukrajině dodá, rozhodne v příštích měsících. CNN předtím uvedla, že americká administrativa, navzdory původnímu odmítání, zřejmě umožní evropským spojencům, aby Kyjevu část svých stíhaček F-16 dodaly.

Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval před závody ve zbrojení při koordinované mezinárodní pomoci Ukrajině. Prohlásil to poté, co Kyjev nově požádal o dodávku stíhacích letounů. Tu Berlín zatím nezvažuje. Podobně před tím odmítal dodání teď už slíbených tanků Leopard. Němečtí zbrojaři ale jasně signalizují, že jsou schopní uspokojit i nejnáročnější zakázky, pokud na ně vláda vyčlení příslušné prostředky.