V Mnichově začíná třídenní bezpečnostní konference, tématem bude Ukrajina

3 minuty
Horizont ČT24: Mnichovská bezpečnostní konference
Zdroj: ČT24

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Do Mnichova mezi prvními dorazila americká viceprezidentka. Právě ona má vést jednání o posílení bezpečnosti v souvislosti s ruskou agresí i o formě další podpory Kyjeva. Například Dánsko poskytlo Ukrajině pomoc v hodnotě víc než dvacet miliard korun – a připravuje další.

„Musíme pokračovat v posilování efektu odstrašení i samotné obrany, jak jsme se dohodli loni v létě na summitu v Madridu. Šlo o velmi silný postoj poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu,“ řekl dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen.

Na třídenní bezpečnostní konferenci do Mnichova přijíždí představitelé čtyř desítek zemí i nadnárodních organizací. Pozvání dostal i zvolený český prezident Petr Pavel, který dřív působil ve vedení Severoatlantické aliance. Naopak o účast Ruska letos organizátoři zájem nemají.

Východ Ukrajiny čeká jarní ofenzivu

Kyjev předpokládá, že se Moskva pokusí o průlom – podle ukrajinských odhadů si na to Rusové připravili větší množství mužstva i techniky a munice. Navíc v uplynulých týdnech zintenzivnili ostřelování ukrajinského týlu ve snaze demoralizovat obyvatelstvo a přerušit zásobovací trasy.

Pokud ruské síly neuspějí, čeká se ukrajinská protiofenziva. V té době by už v zemi mohly být první kusy slíbené západní těžké techniky. Jedná se o tanky Leopard 2 nebo bojová vozidla pěchoty Bradley, ale zůstává otázka, zda je bude možné zapojit do bojů. Většina této techniky má dorazit až později.

„Je nutné ještě více podpořit Ukrajinu při obraně jejího území a odražení ruské agrese,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.

Během vyjednávání mezi spojenci Washington kývl na poskytnutí moderních tanků Abrams – i když to dlouho předtím odmítal kvůli náročnosti technického zabezpečení provozu těchto strojů. Teď západní politici nechtějí mluvit o vyslání moderních stíhacích letounů, o které Ukrajina žádá. Podle nich je nutné soustředit se hlavně na systémy protivzdušné obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zvýšil clo na dovoz oceli a hliníku na padesát procent

Americký prezident Donald Trump v úterý večer místního času podepsal exekutivní příkaz, kterým se od středy zvyšuje clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států na padesát procent ze současných 25 procent. Opatření platí pro všechny země světa kromě Británie, která v květnu uzavřela s USA obchodní dohodu, informovala o tom agentura Reuters.
před 13 mminutami

Ruské ostřelování Ukrajiny si vyžádalo více obětí

Ruské ostřelování Ukrajiny si v pondělí a v úterý ve frontových oblastech vyžádalo nejméně šest mrtvých, informovala s odvoláním na ukrajinské úřady agentura Reuters. Údery jsou hlášeny i z dalších oblastí. V důsledku útoku v centru města Sumy zemřely čtyři osoby a dalších 28, včetně tří dětí, utrpělo zranění, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním projevu. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Novým prezidentem Jižní Koreje bude liberál I Če-mjong

V jihokorejských předčasných prezidentských volbách vyhrál opoziční kandidát I Če-mjong z liberální Demokratické strany (DS), napsala s odkazem na volební komisi AFP. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta, zatímco vládní konzervativní kandidát Kim Mun-su ze Strany lidové moci (PPP) 41,15 procenta. Kim svému soupeři ještě před oznámením výsledků k vítězství pogratuloval, čímž dle Reuters přiznal porážku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Soubor starých ultimát,“ zní z Kyjeva o ruských návrzích po schůzce v Turecku

Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru, uvedl v úterý večer ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran v Turecku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nizozemský premiér Schoof oznámil, že rezignuje

Nizozemský premiér Dick Schoof oznámil, že rezignuje v reakci na odchod strany Geerta Wilderse z kabinetu. Zemi podle něj dočasně povede menšinová vláda. Nizozemský pravicově populistický poslanec a lídr vládní protiimigrační a euroskeptické Strany pro svobodu (PVV) Wilders se dříve v úterý rozhodl opustit kabinet kvůli sporu o migraci. PVV je nejsilnější stranou kabinetu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinská SBU tvrdí, že výbušninami poničila pilíře Krymského mostu

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Ruské úřady na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, přímo nereagovaly. Uvedly ale, že silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tampony v Británii nesou stopy po pesticidu glyfosátu

Každá žena za svůj život použije průměrně 11 tisíc kusů menstruačních hygienických pomůcek. Ty ale nemusí být úplně bezrizikové, naznačují některé výzkumy z posledních let. Na problém teď upozornila britská studie.
před 13 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i české ekonomiky, zejména kvůli clům

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, organizace nyní předpokládá, že v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst. Snížila i odhad růstu české ekonomiky, na letošní rok na 1,9 procenta, na příští rok na 2,2 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...