V Mnichově začíná třídenní bezpečnostní konference, tématem bude Ukrajina

3 minuty
Horizont ČT24: Mnichovská bezpečnostní konference
Zdroj: ČT24

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Do Mnichova mezi prvními dorazila americká viceprezidentka. Právě ona má vést jednání o posílení bezpečnosti v souvislosti s ruskou agresí i o formě další podpory Kyjeva. Například Dánsko poskytlo Ukrajině pomoc v hodnotě víc než dvacet miliard korun – a připravuje další.

„Musíme pokračovat v posilování efektu odstrašení i samotné obrany, jak jsme se dohodli loni v létě na summitu v Madridu. Šlo o velmi silný postoj poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu,“ řekl dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen.

Na třídenní bezpečnostní konferenci do Mnichova přijíždí představitelé čtyř desítek zemí i nadnárodních organizací. Pozvání dostal i zvolený český prezident Petr Pavel, který dřív působil ve vedení Severoatlantické aliance. Naopak o účast Ruska letos organizátoři zájem nemají.

Východ Ukrajiny čeká jarní ofenzivu

Kyjev předpokládá, že se Moskva pokusí o průlom – podle ukrajinských odhadů si na to Rusové připravili větší množství mužstva i techniky a munice. Navíc v uplynulých týdnech zintenzivnili ostřelování ukrajinského týlu ve snaze demoralizovat obyvatelstvo a přerušit zásobovací trasy.

Pokud ruské síly neuspějí, čeká se ukrajinská protiofenziva. V té době by už v zemi mohly být první kusy slíbené západní těžké techniky. Jedná se o tanky Leopard 2 nebo bojová vozidla pěchoty Bradley, ale zůstává otázka, zda je bude možné zapojit do bojů. Většina této techniky má dorazit až později.

„Je nutné ještě více podpořit Ukrajinu při obraně jejího území a odražení ruské agrese,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.

Během vyjednávání mezi spojenci Washington kývl na poskytnutí moderních tanků Abrams – i když to dlouho předtím odmítal kvůli náročnosti technického zabezpečení provozu těchto strojů. Teď západní politici nechtějí mluvit o vyslání moderních stíhacích letounů, o které Ukrajina žádá. Podle nich je nutné soustředit se hlavně na systémy protivzdušné obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“, a podepsal v tomto směru příslušný exekutivní výnos. Cla vstoupí v platnost 2. dubna, dodal Trump v Bílém domě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina by učinila NATO silnější, řekl Zelenskyj

Největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je členství v NATO, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve společném rozhovoru z Paříže, který vedli čtyři členové Evropské vysílací unie (EBU) v předvečer čtvrtečního mezinárodního summitu o Ukrajině, který pořádá francouzská vláda. Zelenskyj mluvil také o tom, že se ruský vůdce Vladimir Putin snaží narušit evropskou a americkou jednotu a v některých oblastech se mu to již podařilo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Při výcviku zemřeli v Litvě čtyři američtí vojáci

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Téměř tři desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, dalších devatenáct osob bylo zraněno. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila za dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Istanbulské zastupitelstvo po zadržení Imamoglua zvolilo nového starostu

Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu, který ve funkci nahradí zadrženého Ekrema Imamoglua. Stal se jím jeho blízký spolupracovník Nuri Aslan. Podle tureckých médií ho vybrali zastupitelé za opoziční stranu CHP, která má ve sboru většinu. Zadržení Imamoglua opozice považuje za politicky motivované. Místo každodenních protestů plánuje demonstraci na sobotu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou slovenského parlamentu se stal Raši, opozice volbu zpochybnila

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po ohlášeném obnovení své většiny ve sněmovně ve středu prosadila do funkce předsedy parlamentu svého kandidáta – exministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho (Hlas). Opozice průběh tajné volby zpochybnila a příslušnou zápisnici nepodepsala. Vládní politici výtky v této záležitosti odmítli.
před 6 hhodinami
Načítání...