Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.
„Váš boj je i náš boj, vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl Stoltenberg Zelenskému. Ukrajinský prezident zmínil, že Kyjev potřebuje další podporu, i vzhledem k tomu, že se blíží zima. Konkrétně zmínil protivzdušnou obranu, dělostřelectvo, ale i munici.
Stoltenberg na úvod svého krátkého vystoupení před novináři opětovně ocenil odvahu ukrajinské armády i přímo prezidenta Zelenského. „Jste pro nás všechny inspirací,“ řekl.
Na jednání ministrů obrany NATO v bruselském sídle Aliance Ukrajinu zastupuje ministr obrany Rustem Umerov. Na středečním programu schůzky, která potrvá do čtvrtka, je zasedání Rady NATO–Ukrajina, jakož i jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců desítek zemí, které dodávkami zbraní podporují zemi bránící se ruské agresi. Právě s nimi by chtěl Zelenskyj mluvit o konkrétních dodávkách vojenského materiálu, který by jeho země potřebovala k dalšímu boji s Ruskem. „Budeme se snažit mobilizovat více vojenské podpory Ukrajině,“ uvedl k tomu Stoltenberg.
Podobně mluvil v Bruselu i americký ministr obrany Lloyd Austin. „Jsme tady, abychom uspokojili ty nejnaléhavější potřeby Ukrajiny, zejména v oblasti protivzdušné obrany a munice,“ prohlásil. Spojené státy prý budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba.
Stíhačky a diamanty
Pomoc Ukrajině přitom nyní narazila v americkém Kongresu, který zatím nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev kvůli sporům týkajícím se nového amerického rozpočtu. Americký prezident Joe Biden nicméně během nedávného setkání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem ujišťoval, že na Spojené státy je i nadále spolehnutí.
Po setkání se Zelenským belgický premiér Alexander De Croo předeslal, že Brusel bude od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. „Budou vám k dispozici v závislosti na rozhodnutí vlády, která bude v tu chvíli řídit zemi,“ prohlásil De Croo.
Ukrajině už dříve přislíbily letouny F-16 také Dánsko, Nizozemsko a Norsko. Amsterdam jich hodlá poskytnout 42, Kodaň 19, Oslo počet neupřesnilo. Podle dánského ministra obrany Troelse Lunda Poulsena by Kyjev prvních šest letounů mohl obdržet na jaře příštího roku. Právě tehdy a ne dříve budou Ukrajinci moci stíhačky používat, řekl v Bruselu Austin.
De Croo také potvrdil, že Belgie již nehodlá blokovat od loňska připravovaný zákaz dovozu ruských diamantů do EU. Ruský příjem z tohoto exportu činí podle odhadů expertů asi čtyři miliardy dolarů (asi 92,5 miliardy korun) a surové diamanty z Ruska tvoří asi třetinu celosvětového objemu.
Belgie také hodlá zřídit fond na pomoc Ukrajině a příští rok do něj vloží 1,7 miliardy eur (téměř 42 miliard korun), přičemž peníze budou pocházet ze zdanění zisků ze zablokovaných ruských aktiv v belgických bankách. „Daně z úroků z těchto aktiv se musí stoprocentně vrátit ukrajinskému lidu,“ prohlásil De Croo.
Česko se připojilo k podpisu dohody o nákupu protivzdušné obrany
Na okraj zasedání ministrů obrany v bruselském ústředí NATO také podepsalo deset států včetně Česka dohodu, která vytvoří právní základ nezbytný pro společné nákupy systémů protivzdušné obrany. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany nazvaný European Sky Shield. Pod německým vedením je cílem iniciativy posílit evropskou protivzdušnou a protiraketovou obranu prostřednictvím společného nákupu vybavení a raket pro evropské státy.
Na iniciativě se podílí deset spojenců z NATO: Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Slovinsko.
S projektem evropského protiraketového štítu, jehož cílem je nakoupit systémy, které pocházejí částečně z USA a Izraele, přišlo loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Německo. Cílem je snížit náklady na pořízení a údržbu systémů skrze koordinované jednání zemí zapojených do projektu, uvedla k tomu tehdy agentura Reuters.
Zelenskyj vyzval k podpoře Izraelců
„Potřebujeme pomoc a podporu, proto jsem tady. Potřebujeme protivzdušnou obranu, konkrétní systémy, které nám pomohou ochránit naše obyvatele, energetickou infrastrukturu i trasy, kterými je převáženo obilí dále do Evropy a do Asie a Afriky,“ uvedl v Bruselu Zelenskyj.
Ve svém prohlášení zmínil ukrajinský prezident i současnou situaci v Izraeli, kde teroristé z palestinského hnutí Hamás v sobotu podnikli překvapivý útok na izraelské území a zabili stovky lidí. „Pamatuji si, že když začaly první útoky u nás a bylo mnoho mrtvých, tak tehdy bylo velmi důležité nebýt sám,“ řekl Zelenskyj. V této souvislosti vyzval Západ, aby i on ukázal Izraeli, že není sám. „Podpořte tamní obyvatele, nehovořím o žádné instituci, jen podpoře lidí, kteří trpí pod teroristickými útoky,“ dodal ukrajinský prezident.
Jak poznamenal web Politico, i podle některých diplomatů v Bruselu panují obavy, zda útok Hamásu nepovede k odklonu americké podpory Kyjeva. Obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou, mají také sami Ukrajinci. Nejspíš i proto do Bruselu dorazil přímo ukrajinský prezident, aby na potřebu podpory své bránící se země upozornil osobně.
Pro Zelenského se jedná o jeho druhou cestu do Bruselu v letošním roce. Při únorové návštěvě se zapojil do summitu členských zemí Evropské unie a také vystoupil v Evropském parlamentu.
Právo na obranu nemůžeme Izraeli upřít. Panují však obavy z velké války, uvedl Landovský
Na zasedání ministrů obrany NATO se ve čtvrtek připojí také izraelský ministr. „Budeme chtít sdělit naprosté odsouzení příšerných teroristických útoků Hamásu, potvrzení práva Izraele na obranu a také vyjádření toho, že Izrael je náš dlouhodobý partner a blízký přítel,“ uvedl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský v pořadu Události, komentáře.
Členské státy NATO se obávají toho, kam může konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás přerůst. Problematické je také nejasné definování práva na obranu. „Je to otázka citlivá již mnoho let (…) Je tam určitý problém se statusem palestinské autority, jestli je to přeshraniční, nebo není. Ale právo na sebeobranu je i věc, která se týká jednotlivců, kterou nemůžete nikomu upřít,“ sdělil Landovský.
V oblasti Středozemního moře se pohybují dvě americké letadlové lodě, míří právě k Izraeli. „Lze to vnímat jako snahu Spojených států a Izraele mobilizací odradit další radikální elementy mimo Pásmo Gazy, to znamená na Západním břehu, ale i v Libanonu nebo Iráku,“ uvedl Landovský.
„Kam ta celá věc zajde a jak vážná bude, to je otázka. Panují obavy z toho, aby konflikt dále nepřerůstal v blízkovýchodní větší válku,“ popsal velvyslanec. „Moskvě by takováto válka vyhovovala,“ dodal.
Rusko se ke konfliktu v Izraeli zatím příliš nevyjadřuje. Landovský upozornil, že v zemi žije početná ruská menšina, zároveň má však významnou propalestinskou diplomacii. „Rusko zůstalo ve velmi nepěkném klubu, jeho hlavní přátelé jsou Severní Korea, Írán a opatrně i Čína,“ řekl.
Právě summit podle něj ukázal, že podpora Ukrajiny proti ruské agresi dobře funguje. „Očekává se u ní dlouhodobý a pravidelný výtlak,“ řekl. Pro „přežití zimy“ je podle Landovského nutné urdžet ekonomiku a život v ukrajinských městech. „K tomu je v první řadě potřeba protivzdušná obrana.“ Napadená země také neustále potřebuje dodávky munice a další vojenské techniky, upozornil.
„Česká republika byla velmi oceňovaná za pomoc při výrobě a dodávkách munice v bilaterálních nebo větších uskupeních zemí. Pomáhá to i českému obranému průmyslu a je dobře, že tato věc běží,“ dodal Landovský.
