Spojené státy chtějí ukrajinským obráncům dodat tisíce zabavených íránských zbraní a munice. Válčící zemi to pomůže zmírnit její nedostatek na bojišti. Podle oficiálních informací Washington už Ukrajině poslal více než milion kusů munice, kterou američtí námořníci zabavují na neoznačených rybářských lodích. Íránské revoluční gardy takto zbraně a náboje pašují do Jemenu.
Vojenský náklad americké námořnictvo zpravidla zajišťuje na malých rybářských lodích plujících přes Ománský záliv pod neoznačenou vlajkou. Íránci zbraně nelegálně prodávají povstalcům v Jemenu, kde už devět let zuří občanská válka.
Přes milion kusů zabavené munice teď našlo své využití na Ukrajině. „Námořnictvo zabavilo tuto munici, když ji Íránské revoluční gardy pašovaly militantním skupinám v Jemenu, což je v rozporu s mezinárodním právem a rezolucí 2216 Rady bezpečnosti OSN,“ zdůraznila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová.
Zákonné překážky
Washington musel najít legální cestu, jak zabavenou munici Ukrajincům předat. OSN totiž vyžaduje, aby zabavené zbraně byly zničeny nebo uskladněny. Ministerstvo spravedlnosti už zažádalo o propadnutí vlastnictví pašovaného vojenského materiálu. Podobně bude zřejmě postupovat také při dalších dodávkách, které by měly zahrnovat hlavně střelné zbraně.
Tenčící se zásoby munice
Ukrajinci žádají západní spojence hlavně o systémy protivzdušné obrany a rakety s dlouhým doletem, ale právě munice na ukrajinském bojišti patří ke spotřebním materiálům.
Zásoby v armádních skladech západních zemí se ovšem vyprazdňují. „Dáváme Ukrajině zbrojní systémy, což je skvělé, a munici, ale sami nemáme plné sklady. Už rozdávat jsme začali z poloprázdných nebo téměř prázdných skladů, takže teď už je vidět na dno,“ přiznal předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer.
Společně se zbrojaři by země podle admirála Bauera měly pracovat na zvýšení produkce. Nedostatek munice by se navíc mohl negativně propsat do postupu v současné ukrajinské protiofenzivě.
„Zejména tam, kde bude chybět dělostřelecká munice, což je asi ten nejožehavější problém, tak schopnosti (Ukrajinců) v útočných operacích budou výrazně omezeny. Ukrajinská armáda nemá tu výhodu, kterou by měly armády NATO, to jest výraznou leteckou převahu, tady je to spíš naopak. Takže Ukrajinci musí v té palebné podpoře spoléhat mnohem víc na dělostřelectvo,“ vysvětluje politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
U výrobců je problém hlavně v tom, že by se jim musela výstavba továren vyplatit. „Pokud někdo řekne, že je ochoten odebírat velká kvanta munice třeba pět let, tak trh samozřejmě najde řešení – a našel by ho i v současném stavu. Pokud ale toto nepřijde a zbrojovky vědí, že to je otázka roku, možná dvou, tak se jim nevyplatí navyšovat kapacitu takovým způsobem, jaký by je na konci mohl ekonomicky ohrozit,“ konstatoval Kofroň.
Na summitu Evropského politického společenství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že v případě zamrznutí konfliktu může Rusko za několik let obrátit svou agresi na ostatní země. „Nechť jsou zničeny jen ambice Putina. Ne naše země, ne náš národ, ne naše města,“ prohlásil.
Ve čtvrtek odpoledne ruský režim znovu zaútočil – tentokrát na Charkovskou oblast. Při nejhorším letošním útoku zemřely desítky civilistů.
