Dlouhodobá snaha Ukrajinců o zisk amerických stíhaček F-16 dospěla ke zdárnému konci. Nizozemsko a Dánsko se v neděli zavázaly k jejich dodání, což může ve válečném konfliktu výrazně změnit rozložení sil ve vzduchu, kde mají Rusové jednoznačnou převahu. O tom, zda budou mít stíhačky západní provenience výrazný vliv na celkový průběh války, ovšem analytici pochybují. Dodávky stíhaček ale na desítky let upevní spojenectví Ukrajiny se Západem.
Změní se rozložení sil ve vzduchu? Dodávky F-16 především upevní spojenectví Ukrajiny a Západu
„Ukrajina se o zisk stíhaček F-16 snažila více než rok, ale administrativa amerického prezidenta Joea Bidena váhala se schválením žádosti kvůli obavám z eskalace válečného konfliktu s Ruskem,“ upozornila Julie Normanová, profesorka mezinárodních vztahů na University College v Londýně.
„Ukrajina vnímala stíhačky F-16 jako extrémně důležité pro kýžený úspěch v probíhající protiofenzivě, ale také pro dlouhodobou bezpečnost země,“ dodala Normanová.
Bidenova administrativa oficiálně změnila svůj postoj 19. května během summitu skupiny G7 v japonské Hirošimě.
Výcvik v Dánsku a Rumunsku
Výcvik ukrajinských pilotů na F-16 už začal, o čemž v sobotu informoval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Dánská premiérka Mette Frederiksenová doplnila, že do severské země dorazilo na školení více než sedmdesát členů ukrajinského letectva. Výcvik bude následně dlouhodobě pokračovat v Rumunsku.
„V počátku se do výcviku zapojí jen piloti s nadprůměrnou znalostí angličtiny, protože si Ukrajina nemůže dovolit odebrat z bojiště příliš mnoho pilotů,“ zdůraznila Normanová. Tento fakt mimo jiné znamená, že bude velmi pravděpodobně trvat několik měsíců, než bude Ukrajina schopna použít F-16 ve válce.
Reexport amerických letadel F-16 je závislý na formálním schválení – všechny země, které jimi disponují, musí nejprve získat souhlas Washingtonu, což se v případě Nizozemska a Dánska také stalo.
Podle výrobce těchto stíhaček Lockheed Martin se v současnosti používají tři tisícovky exemplářů F-16 v 25 zemích.
Kyjev podle Washington Post ve svých opakovaných žádostech doufal, že stíhačky budou představovat okamžitou posilu pro ukrajinské letectvo. S odvoláním na vysoce postavené ukrajinské vojenské a vládní představitele ale dokončí první skupina ukrajinských pilotů výcvik na stíhačkách F-16 nejdříve v létě příštího roku.
Překážkou je podle deníku jazyková bariéra, ale i rozdílné představy Kyjeva a Washingtonu o využití letounů na bojišti.
„Stroje F-16 se týkají našeho dlouhodobého závazku vůči Ukrajině a představují kapacitu, která nebude relevantní pro současnou protiofenzivu,“ uvedl tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder s odkazem na současné snahy Ukrajinců o průlom na východní a jižní frontě.
Handicap ve vzduchu
Ukrajinská letecká flotila se skládá ze sovětských stíhaček navržených v 70. letech minulého století, jako je například MiG-29. Rusko naopak používá modernější stroje, které dokážou létat ve větších výškách a detekovat nepřátelské stíhačky na delší vzdálenost. Díky tomu jsou ukrajinské letouny zranitelné vůči ruským raketám, zejména ve větších výškách.
Podle informací webu Global Firepower jich měla Ukrajina začátkem letošního roku méně než 190, zatímco Rusko disponovalo více než desetinásobkem.
„Piloti ruských stíhaček vidí skrze radar dvakrát až třikrát dále než naše stíhačka,“ řekl listu Wall Street Journal mluvčí ukrajinského velení vzdušných sil Jurij Inhat. „Naši piloti jsou v tomto ohledu prostě slepí, nevidí nic,“ doplnil.
Ukrajinská letadla jsou také mnohem obtížněji manévrovatelná a pomalejší než ruská. „Ve vzdušném boji platí nepsané pravidlo, že kdo vystřelí první, pravděpodobně vyhraje,“ konstatoval Michael Clarke, profesor válečných studií na King's College v Londýně. „Když ukrajinské letadlo narazí na ruské ve vzdušném boji jeden na jednoho, prohraje.“
Stíhačky F-16 by ale mohly poskytnout Ukrajincům to, co vojenští stratégové označují jako „vzdušnou převahu“. To by znamenalo, že by měli šanci zabránit ruským letadlům a vrtulníkům útočit na ukrajinské jednotky na zemi. „Ve chvíli, kdy ukrajinská armáda musí na frontě zpomalit, aby se dostala přes minová pole a další překážky, je ze vzduchu velmi zranitelná,“ upozornil Clarke.
Průběh války zřejmě F-16 výrazně nezmění
Odborníci nicméně tvrdí, že F-16 pravděpodobně dramaticky nezmění průběh válečného konfliktu. Přesto dodávají, že tento fakt prohloubí vztah Ukrajiny jak s USA, tak se Západem obecně na další desetiletí.
„Na strategické úrovni to Ukrajinu spojí se Západem na dvacet až třicet let. Závazek Spojených států vůči zemi, která získá naše zbraňové systémy, je zároveň spojen se vzděláváním, výcvikem a modernizací těchto systémů,“ mínil brigádní generál amerického letectva ve výslužbě John Teichert.
Varování z Ruska
Rozhodnutí Dánska a Nizozemska darovat Ukrajině stíhačky F-16 pochopitelně nezůstalo bez odezvy Ruska. Podle ruského velvyslance v Kodani Vladimira Barbina může tento krok válečný konflikt vystupňovat.
„Dánsko se snaží svými činy a slovy nenechat Ukrajině jinou možnost než pokračovat ve vojenské konfrontaci s Ruskem,“ napsal ruský ambasador Barbin v pondělním prohlášení.
Dánský ministr obrany Jakob Ellemann-Jensen zdůraznil, že Ukrajina bude moci darované letouny použít pouze na vlastním území. „Darujeme zbraně pod podmínkou, že budou užity k vyhnání nepřítele z ukrajinského území. Ať už se jedná o tanky, bojové letouny či cokoli dalšího,“ prohlásil Ellemann-Jensen.
Josef Kraus, bezpečnostní analytik při Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, poukázal na fakt, že podobné varování z Moskvy přichází u dodávek zbraní na Ukrajinu pokaždé. „Je to jen forma psychologického nátlaku, která reálně neznamená vůbec nic,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.
Zelenskyj jednal i ve Švédsku, o gripenech
Před nedělním rozhodnutím o dodávce F-16 jednal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i ve Stockholmu, konkrétně o možné dodávce stíhaček Gripen, které mimo jiné používá i česká armáda.
„Podrobně jsme diskutovali o budoucích krocích týkajících se možnosti otevřít téma dodávky gripenů,“ uvedl Zelenskyj po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem.
Bezpečnostní analytik Josef Kraus o dodávkách stíhaček na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Vzhledem k celé řadě technikálií je však dodávka švédských gripenů otázkou několika příštích měsíců. „Dříve než za půl roku na Ukrajině létat nebudou. A vlastně i tento termín by se dal považovat za dobrý a rychlý výsledek,“ komentoval analytik Kraus.
Stockholm na začátku minulého týdne podle Reuters oznámil, že plánuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 3,4 miliardy švédských korun (v přepočtu 6,8 miliard korun českých). Součástí je munice či náhradní díly pro dříve dodané zbraňové systémy. Bude se jednat o již třináctý švédský balík pomoci Ukrajině od začátku války.
S výcvikem ukrajinských pilotů asi pomůže i Řecko
Ukrajinský prezident Zelenskyj v pondělí požádal o pomoc Řecko s výcvikem ukrajinských pilotů na bojové letouny F-16.
„Dosáhli jsme významného výsledku pro leteckou koalici. Řecko se zúčastní výcviku našich pilotů na letouny F-16,“ citovaly agentury Reuters a AFP ukrajinského prezidenta. Podle něj se jedná o velmi důležitou prioritu pro ukončení ruské invaze.
Tyto letouny má Řecko ve výzbroji, nesignalizovalo však, že by se chystalo připojit k Dánsku a Nizozemsku a předat některé z nich Ukrajině.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na společné tiskové konferenci slíbil Ukrajině další pomoc, aniž by ovšem byl konkrétní. Výcvik ukrajinských pilotů přímo nekomentoval. „Nemůžeme tolerovat žádný pokus o překreslení hranic silou,“ řekl ale Mitsotakis s tím, že Řecko čelilo podobným pokusům ze strany agresivních autoritářských režimů. Měl zřejmě na mysli spory o hranice s Tureckem.
Řecko od konce osmdesátých let nakoupilo na 170 letounů F-16, píše deník Kathimerini. Země podepsala kontrakt na modernizaci 84 strojů, a navíc nakupuje nové francouzské stíhačky Rafale. Atény také chtějí koupit od USA dvacítku bojových letadel F-35.