Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.
Evropská komise v polovině července zaslala gruzínskému ministerstvu zahraničí dopis s varováním, že země může přijít o bezvízový režim, který platí od roku 2017, pokud do konce srpna nesplní osm doporučení. Ta se týkají například zrušení zákona o zákazu propagace sexuálních menšin LGBT či kontroverzního zákona o transparentnosti zahraničního vlivu, který kritici označují za ruský.
Brusel také požaduje sladit vízovou politiku Gruzie se seznamem třetích zemí s unijní vízovou povinností, zejména pokud jde o země, které pro EU představují riziko nelegální migrace nebo bezpečnostní riziko.
- Zajistit a dodržovat ochranu základních práv všech gruzínských občanů, včetně svobody sdružování, shromažďování a projevu, práva na soukromí, práva účastnit se veřejného života, jakož i zákazu diskriminace.
- Zrušit veškeré právní předpisy, které by mohly omezovat základní práva a svobody, být v rozporu se zásadou nediskriminace a odporovat příslušným evropským a mezinárodním normám. Zrušit především zákon o „transparentnosti zahraničního vlivu“ a legislativní balíček o „rodinných hodnotách a ochraně nezletilých“ a pozměnit národní strategii a akční plán v oblasti lidských práv tak, aby byla plně dodržována práva osob LGBTIQ.
- Sladit vízovou politiku Gruzie se seznamem třetích zemí s vízovou povinností EU, zejména pokud jde o země, které pro EU představují riziko nelegální migrace nebo bezpečnostní riziko.
- Zintenzivnit opatření ohledně řešení problému neopodstatněných žádostí o azyl a nelegálních pobytů v členských státech, jako jsou informační kampaně o bezvízovém režimu pro příslušné migrační profily a přísnější hraniční kontroly.
- Zřídit Úřad pro vymáhání majetku a Úřad pro správu majetku a pokračovat v úsilí o vyhledávání, zmrazování, správu, konfiskaci a likvidaci majetku.
- Přijmout novou protikorupční strategii a akční plán, zajistit odpovídající zdroje pro jejich provádění a věnovat zvláštní pozornost vyšetřování, stíhání a projednávání případů vysoké míry korupce.
- Změnit zákon o protikorupčním úřadu tak, aby zohledňoval klíčová doporučení Benátské komise, zejména ta, která se týkají skutečné nezávislosti, politické neutrality a funkcí protikorupčního úřadu.
- Sladit zákon o ochraně osobních údajů s Acquis EU (právním řádem EU).
Zdroj: civil.ge
„Eroze demokracie v Gruzii budou něco stát,“ říká Kallasová
Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky na schůzce v Bruselu v polovině července nedokázali ohledně pozastavení bezvízového režimu s Gruzií dospět k žádnému rozhodnutí. Na rozdíl od uvalení sankcí lze o pozastavení bezvízového statusu rozhodnout pouhou kvalifikovanou většinou, tedy pokud pro hlasuje 55 procent členských států (v praxi jde o 15 států z 27) a zároveň návrh podporují země zastupující nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel EU.
„Dosud jsme zastávali postoj, že nechceme gruzínskému lidu ublížit,“ uvedla minulý týden šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Eroze demokracie v Gruzii budou něco stát,“ dodala.
Opatření měla přijít už dříve, říká expert
„Domnívám se, že podobné kroky měla EU činit vůči Gruzii před volbami z října loňského roku, tehdy mohly výrazné sankce vůči (gruzínskému miliardáři a zakladateli Gruzínského snu Bidzinu) Ivanišvilimu nebo pozastavení bezvízového styku pomoci gruzínské opozici, teď je význam podobných opatření s otazníkem. Ale jedná se asi o logický krok, případné zrušení či pozastavení bezvízového styku se dá očekávat,“ poznamenal politický geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.
Poslankyně vládního Gruzínského snu Nino Tsilosaniová dle serveru Eurasianet situaci označila za otázku národního sebeurčení. „Slouží to jedinému účelu, aby si gruzínský lid raději vybral pohodlné cestování po Evropě, než aby jeho země zůstala suverénní,“ prohlásila.
Zrušení bezvízového styku by nemělo negativní dopad na ekonomiku, tvrdí Kobachidze
Gruzínský premiér Kobachidze v úterý znovu význam bezvízového režimu s Unií bagatelizoval. Kavkazský server OC Media však připomněl, že jeho Gruzínský sen tento styk po léta oslavoval jako hlavní úspěch.
„Jde pouze o jednu věc – zda se bude stát ve frontě na vízum, nebo ne,“ prohlásil Kobachidze v pondělním rozhovoru pro vládní médium Rustavi 2. „Ve Velké Británii (s níž Gruzie nemá bezvízový styk, pozn. red.) naši občané stojí frontu na vízum – je to technická záležitost. Samozřejmě je to nepohodlné, ale vízum lidé dostanou a do Velké Británie mohou odjet,“ dodal.
Předseda gruzínské vlády rovněž tvrdí, že pozastavení liberalizace vízového režimu by nemělo dopad na gruzínskou ekonomiku. Podle OC Media dokonce prohlašuje, že absence bezvízového styku s Evropou by mohla gruzínské ekonomice ve skutečnosti prospět.
Podle experta Kopečka by případné zrušení bezvízového styku bezprostředně na gruzínskou ekonomiku vliv nemělo. „A nejspíš ani v delším horizontu,“ dodal. „Respektive pokud by nějaký dopad byl, mohl by být spíše negativní, protože zhoršování vztahů Gruzie se Západem by mohlo některé investory odradit,“ domnívá se.
Dopad na střední třídu a utužení autokratizace režimu
List Civil Georgia (CG) píše, že podle pozorovatelů je bezvízový režim jedním z klíčových úspěchů Gruzie, jehož přínosy daleko přesahují turistiku, podporují ekonomickou a pracovní výměnu či zlepšují přístup Gruzínců ke zdravotní péči. Dvaačtyřicet tamních občanských organizací v prohlášení z poloviny července uvedlo, že plnou odpovědnost za možné pozastavení bezvízového styku „nese vláda Ivanišviliho“, dodává CG.
Ivanišvili je gruzínský oligarcha, který v letech 2012 až 2013 působil jako premiér. Jeho osobní bohatství a stranická kontrola nad veřejnými financemi zajistily jemu a jeho favoritům politický vliv, pravomoc zadávat státní zakázky a vytvářet pracovní místa, což jim v zemi získalo přízeň. Návrat do vrcholné politiky Ivanišvili oznámil na začátku loňského roku, když se ujal funkce čestného předsedy Gruzínského snu. Jedná se o novou pozici, která mu dává právo vybrat kandidáta strany na předsedu vlády.
Kopeček zmínil, že pokud by k takovému kroku došlo, velký dopad by to mělo na gruzínskou třídu, která si zvykla do EU jezdit jako turisté, na návštěvu příbuzných, kteří v EU pracují, či za studiem. „Otázkou pak je, zda by to pozici stávající gruzínské vlády spíše posilnilo v tom smyslu, že to vláda bude prezentovat jako boj proti unijní svévoli, nebo naopak oslabilo, protože by to byl jasný důkaz toho, že Gruzie se pod vládou Gruzínského snu vzdaluje členství v EU – které stále většina Gruzínů podporuje,“ konstatoval.
Zrušení bezvízového režimu by podle Kopečka poškodilo „primárně zejména mladší, proevropskou a liberálně smýšlející část gruzínské populace“. „Je ale otázkou, zda by to pro ni byl dostačující impuls k tomu, aby se pokusila Gruzínský sen odstavit od vlády, nebo zda by to v důsledku nepřispělo k tomu, že by tato část gruzínské populace ze země odešla,“ uvedl.
„Nemyslím si, že by hrozba zrušení bezvízového styku nebo jeho pozastavení přiměla vládu Gruzínského snu k návratu k právnímu státu a k zastavení politických represí. To by musela být reakce gruzínské společnosti velmi silná a velmi negativní. Protivládní demonstrace jsou v Gruzii na denním pořádku již rok – a k ničemu to zatím nevedlo. Naopak, omezení možnosti cestovat do EU může v delším horizontu současnému gruzínskému režimu pomoci v další autokratizaci, protože omezí pozitivní zkušenosti Gruzínů s EU,“ upozornil Kopeček.
Kobachidze však předpokládá, že Unie ke zrušení nepřistoupí. „Stále ještě si myslím, že evropská byrokracie nespáchá další nepragmatický a kontraproduktivní krok, ale uvidíme. Tak či onak, dokonce ani taková manipulace (zrušení bezvízového režimu, pozn. red.) nemůže počítat s nějakým výsledkem,“ řekl televizi Rustavi 2.
I kdyby EU bezvízový režim zrušila, nevyprovokuje tím revoluci, protože většina Gruzínců si cení více zachování míru a ekonomického rozvoje než bezvízového cestování do Evropy, uvedl premiér v televizním rozhovoru podle ruské státní agentury TASS.
Spojování s migrací
Kobachidze dále prohlásil, že „jednou z nevýhod liberalizace vízového režimu je, že podporuje migraci“. „Bez liberalizace vízového režimu by mnohem více našich občanů zůstalo v zemi, což by zvýšilo počet pracovních sil a přímo přispělo k dalšímu zrychlení hospodářského růstu,“ domnívá se.
Podle OC Media to není poprvé, co Kobachidze spojil téma víz s migračními otázkami. V roce 2023 prohlásil, že „nebýt bezvízového režimu s EU, Gruzie by v letech 2018 až 2021 měla pozitivní, nikoli negativní migrační bilanci“, připomíná server.
Tehdy i nyní uváděl gruzínský premiér jako příklad Litvu a Lotyšsko, aby dokázal, že liberalizace vízového režimu může podpořit migraci i v rámci EU, protože lidé se stěhují do zemí se silnější ekonomikou. Kritici tehdy Kobakhidzeho výroky a způsob, jakým prezentoval data, odmítli jako manipulativní, upozornil portál OC Media.
Kritika EK ze strany církve
Ke kritice doporučení EK se připojila také gruzínská pravoslavná církev. Její vedení podle Civil Georgia nad výzvou zrušit předpisy proti LGBT komunitě vyjádřilo „vážné znepokojení“. Podle něho je doporučení zrušit zákon proti homosexuálům v rozporu s „Božím učením“ a s údajným unijním slibem, že žádný takový požadavek během cesty Gruzie do Unie nezazní.
Církev v prohlášení dále uvádí, že „ustanovení, která přímo či nepřímo implikují zrušení zákonů chránících nezletilé před LGBT propagandou, vyvolávají velké zklamání“.
Zhoršující se vztahy
Od roku 2023, kdy Gruzie získala status kandidátské země EU, se vztahy mezi Tbilisi a Bruselem výrazně zhoršily, a to zejména v důsledku řady opatření přijatých vládnoucí stranou Gruzínský sen, která jsou obecně vnímána jako oslabení demokratických institucí v zemi.
Vztahy se ještě více zhoršily poté, co gruzínská vláda oznámila, že pozastavuje svou žádost o členství v EU, násilně rozehnala demonstranty protestující proti tomuto rozhodnutí a přijala novou sérii restriktivních zákonů. EU spolu s USA a Británií v reakci na to uvalily na kavkazskou zemi řadu sankcí.
