Pracovní síla

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Část firem v Česku se i nadále potýká s nedostatkem zaměstnanců. Některé tak nemůžou rozšiřovat výrobu nebo přijímat víc nových zakázek. Problém je v tom, že pozice, které firmy chtějí obsadit, lidé vykonávat nechtějí. Zájem nemají například kvůli fyzické náročnosti nebo nízké prestiži. Často také mají jiné představy než zaměstnavatel o rozdělení času mezi práci a další aktivity.

Ruské policejní síly opouštějí tisíce pracovníků. Ministerstvo vnitra už v létě přiznalo, že situace je kritická. Policistům vadí hlavně nízké platy, ale také stres a proměna práce, kterou přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Místo závažných činů policisté musí častěji řešit udání na sousedy. V Rusku po rozpoutání války chybí zaměstnanci v řadě odvětví včetně průmyslu nebo IT. Zemi opustily statisíce mladých a vzdělaných lidí, ale také migranti, což podle expertů brzdí ekonomický růst země. Jak se ale již ukázalo, v případě nedostatku policistů může vmžiku jít rovnou o život.

Obyvatelé několika obcí na Českobudějovicku nyní až tři týdny čekají, než jim pošta doručí zásilky a dopisy. Někteří klienti, včetně starostů, podávají stížnosti. Podle vedení státního podniku teď v lokalitě chybí lidi.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.