Ruské policejní síly opouštějí tisíce pracovníků. Ministerstvo vnitra už v létě přiznalo, že situace je kritická. Policistům vadí hlavně nízké platy, ale také stres a proměna práce, kterou přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Místo závažných činů policisté musí častěji řešit udání na sousedy. V Rusku po rozpoutání války chybí zaměstnanci v řadě odvětví včetně průmyslu nebo IT. Zemi opustily statisíce mladých a vzdělaných lidí, ale také migranti, což podle expertů brzdí ekonomický růst země. Jak se ale již ukázalo, v případě nedostatku policistů může vmžiku jít rovnou o život.
V lednu 2020 došlo v ruském městě Kemerovo k útoku na mladou ženu. Sousedé opakovaně volali policii, protože slyšeli křik, nikdo ale nepřijel. Nakonec zasáhli sami, když už bylo pozdě. Útok trval tři a půl hodiny. Věra Pechtělevová byla pobodána, zbita, a nakonec uškrcena svým bývalým přítelem, píše BBC.
Policie tvrdila, že v té době se v oblasti nenacházeli žádní policisté ani hlídkové vozy. Později však bylo pět policistů shledáno vinnými ze způsobení smrti z nedbalosti a soud je poslal na 18 měsíců do vězení s dvouletým odkladem. Soud tehdy uvedl, že tresty považuje za přiměřené, protože nedostatek důstojníků je problém pro „celou (policejní) sílu“.
Podle ruského ministerstva vnitra disponuje 146milionová Ruská federace jednou z největších policejních sil na světě, když zaměstnává přes 900 tisíc policistů. Má tak skoro 630 policistů na 100 tisíc obyvatel, což je více než dvojnásobek oproti USA nebo Spojenému království, upozorňuje BBC.
Podle loňského dekretu podepsaného ruským vládcem Vladimirem Putinem se má navíc počet policistů v zemi do roku 2025 ještě zvýšit, a to na 938 tisíc. Podle legislativy by měl být počet policistů v Rusku letos 922 tisíc a příští rok pak 934 tisíc.
„Obtížná situace“
Ruský ministr vnitra Vladimir Kolokolcev přesto v srpnu oznámil, že policejní sbor jen během července opustilo pět tisíc pracovníků. „Nedostatek personálu je velký. Řekl bych, že už je kritický. Je to obtížná situace,“ uvedl tehdy v prohlášení. „Chápu, že v podmínkách nedostatku zaměstnanců dopadá na zaměstnance kolosální zátěž,“ konstatoval Kolokolcev s tím, že v takovém případě musí mít „dovednosti přednost před čísly“.
Ministr nezmínil důvod, ale zdůraznil, že policisté „jsou povinni udělat vše pro minimalizaci rizik, především pro to, aby zaručili ochranu legitimních práv a svobod obyvatel“. Vyzdvihl také nutnost „morální a psychologické práce se zaměstnanci“.
„(Práce) by měla směřovat ke sjednocování týmů, posilování disciplíny a měla by být založena na zásadách, které zůstávají vždy neměnné – věrnost povinnostem a přísaze,“ prohlásil Kolokolcev s tím, že jde o jednu z priorit, která přímo ovlivňuje efektivitu celého systému ministerstva vnitra.
Málo peněz a stres
Za tím, že ruští policisté někdy dorazí na místo činu pozdě, tkví podle BBC také částečně geografie Ruska s mnoha odlehlými oblastmi a nedostatek podpůrného personálu. Největší problém však představuje právě masivní odchod zkušených policistů.
Ti si stěžují hlavně na stres a nízké platy. „Vůbec neupravili plat,“ řekl BBC bývalý důstojník z Rostova na jihozápadě Ruska. „Po inflaci a nových cenách to nestačí,“ podotkl muž, který se raději stal taxikářem. Jeho kamarád, který byl také policistou, je nyní kurýrem.
Oba teď vydělávají dvakrát víc. „Dosáhl jsem hodnosti majora. Ale přesto člověk pracující v supermarketu vydělával víc než já – a to je sotva nebezpečná práce. K policii by se teď přidal jen idiot,“ míní bývalý důstojník z Rostova.
Policisty frustruje také to, že vedení odmítá otevírat nové případy. Jak jsou policisté přetížení, nestihnou totiž během daných deseti dnů udělat vše potřebné. „Pokud musí udělat řetězec asi deseti věcí – zavolat sousedům, vyslechnout svědky, navštívit místo činu – udělají jen jednu nebo dvě a napíšou, že ‚nebylo možné‘ doplnit ostatní. Pak odmítnou (dotyčného) obvinit – takže žádné vyšetřování není,“ postěžoval si BBC detektiv ze sibiřské oblasti Ruska.
Korupce i policejní násilí
Čím víc důstojníků odchází, tím více sílí tlak na policisty, kteří se snaží dělat svou práci, což někdy vede ke korupci a jinému nevhodnému chování. „Policisté vytloukají z lidí doznání, nafukují zatýkací kvóty, to vidíme pořád,“ říká policejní major z ruského města Tomsk.
„A bude to jen horší. Dojde k falšování důkazů, cílenému bití, prostě nebude čas nic pořádně prošetřit. Máš stopu a potřebuješ ji pronásledovat? Mnohem jednodušší je odtáhnout prvního podezřelého zpátky na stanici a zmlátit ho, takže vinu vezme na sebe,“ obává se major. Někteří důstojníci skončí kvůli takovému chování sami za mřížemi, čímž se policejní síly opět ztenčí.
Ministerstvo vnitra navíc provedlo čistku mezi důstojníky údajně napojenými na opozičního politika Alexeje Navalného, který je od roku 2021 držen v odlehlé trestanecké kolonii, sdělily BBC policejní zdroje. Skončit tak museli dlouholetí zkušení důstojníci. Jeden zdroj uvedl, že moskevská Federální bezpečnostní služba sestavila seznam příznivců Navalného na základě hacknuté databáze e-mailových adres.
Strach z odvodů
Personální krize v ruské policii začala ještě před vypuknutím regulérní války na Ukrajině, dopady konfliktu jsou ale znát. Bezprostředně po zahájení velké invaze řada váhajících policistů raději zůstala ve sboru, protože policisté v Rusku patří mezi výjimky a nemusí povinně bojovat.
„Buď jsi setrval, nebo jsi odešel a byl odveden,“ popisuje situaci důstojník z Moskvy. „Vím, že existovali manažeři, kteří sepsali seznam všech, kteří hrozili, že skončí, a předali ho přímo náborářům. Všichni se dost báli,“ řekl muž BBC.
S tím, jak se válka prodlužuje, ale počet policistů dál klesá a ministerstvo vnitra v současnosti nemá odkud brát nováčky. Navíc by potřebovalo dalších 40 tisíc policistů v okupovaných oblastech Doněcku a Luhansku, které Rusko nelegálně anektovalo.
Samotní policisté v Rusku nesmí mít na válku názor, ani ruskou agresi na Ukrajině válkou nazývat. „Policisté musí držet jazyk za zuby,“ konstatoval jeden z detektivů. „Nemůžeme mít osobní názory na ,zvláštní vojenskou operaci‘, nebo nás vyhodí,“ dodal.
Řada důstojníků trpí vyhořením kvůli enormnímu papírování, jež přinesl konflikt. Představitelé ministerstva vnitra ze tří ruských měst Tomsk, Jekatěrinburg a Jaroslavl tvrdí, že nyní tráví většinu času vyšetřováním a revizí „nekonečných obvinění proti lidem diskreditujícím armádu“.
„Lidé vždy hledají záminku, aby někoho udali,“ řekl BBC bývalý major z Tomsku. „Nikdo kolem není… Všichni šli zkontrolovat nějakou babičku, která viděla závěs, který vypadal jako ukrajinská vlajka,“ popisuje situaci. Podobných „zločinů proti státu“ bude podle něj přibývat, a tak nezbyde čas na vyšetřování skutečných zločinů, jako jsou únosy, znásilnění či vraždy.
Exodus mladých ruských „mozků“
Personální krize se přitom v Rusku netýká jen policejního sboru. Průzkum zveřejněný ruskou centrální bankou ukázal, že Rusko čelí největšímu nedostatku pracovních sil od roku 1998, kdy se začaly vést záznamy. Nejhůře zasaženy jsou sektory výroby, průmyslu, těžby, dopravy a skladování.
Poté, co Rusko zahájilo loni v únoru plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, byly statisíce Rusů odvedeny nebo dobrovolně odešly do války. Další desetitisíce uprchly do sousedních zemí, aby se nemusely účastnit bojů. Podle některých odhadů opustil Rusko až milion mladých lidí, nedávná analýza politické platformy Re:Russia hovoří o čísle 817 tisíc až 922 tisíc.
Jedná se navíc o vzdělanou a majetnou elitu, upozorňuje Business Insider. Podle zprávy Francouzského institutu mezinárodních vztahů je 86 procent těch, kteří Rusko opustili, mladší 45 let a 80 procent z nich má vysokoškolské vzdělání. Rusko loni opustilo také nejméně sto tisíc expertů z oblasti IT, připustil loni činitel Kremlu.
Kupříkladu nedostatek pracovníků v ruském průmyslu dosáhl letos v létě rekordu, upozornil zpravodajský web RBC s odkazem na průzkum Institutu Jegora Gajdara pro hospodářskou politiku. Ten zjistil, že celých 42 procent ruských průmyslových podniků se v červenci potýkalo s nedostatkem zaměstnanců.
Horší než sankce
Tento nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných zaměstnanců „bude pro vyhlídky budoucího hospodářského růstu Ruska stejně škodlivý jako sankce týkající se zákazu technologií,“ řekl serveru Newsweek Chris Weaferl, generální ředitel konzultantské firmy Macro Advisory Ltd, která podává zprávy o ruské ekonomice od roku 1998.
Ruské hospodářství sice navzdory západním sankcím roste, za to ale může hlavně zbrojní průmysl. Při rekordně nízké nezaměstnanosti brání výraznějšímu ekonomickému růstu právě deficit pracovních sil, uvedla v září ruská centrální banka.
Klíčový je zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože zemi ve velkém opouštějí migranti s ohledem na ekonomické problémy a někdy i hrozbu odvodu, všímá si agentura DPA.
Bez migrantů, kteří by zaplnili mezeru v pracovní síle, a ve spojení s klesající porodností se očekává postupné zmenšování ruské ekonomiky. Think tank Atlantická rada sídlící ve Washingotnu odhaduje, že ruský HDP, měřený paritou kupní síly, bude už v roce 2026 zaostávat za HDP Indonésie, tedy téměř o dva roky dříve, než by tomu bylo, kdyby Putin nezahájil svou velkou válku na Ukrajině.
Země si tak podle analýzy vymění v tomto žebříčku šestou a sedmou pozici (v nominálním vyjádření je ruská ekonomika 11. a indonéská 16. největší na světě.) „Ruský pokles a vzestup Indonésie jsou oba z velké části poháněny stejnou věcí: lidmi. Rusko trpí akutním odlivem mozků, zatímco indonéská pracovní síla roste,“ napsala Atlantická rada.
