Navalnyj dostal 19 let za extremismus. Trest si má odpykat ve vězení s nejpřísnějšími podmínkami

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Navalnyj byl shledán vinným ze série nových obvinění, která se týkala údajné extremistické činnosti. Informaci o rozsudku podle agentury Reuters přinesli příznivci Navalného na sociálních sítích. Podle některých západních médií není zatím jasné, zda se páteční trest připočítá k předchozím, nebo zda má nyní Navalnyj celkem ve vězení strávit 19 let. 

Na videozáznamu ze soudního jednání ve věznici IK-6 s přísným režimem v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest, bylo opozičníka vidět v černém vězeňském mundúru, jak stojí se založenýma rukama a poslouchá rozsudek.

Zvukový přenos byl tak špatný, že prakticky nebylo možné rozeznat, co soudce říká, napsala agentura Reuters. Proces začal tím, že soudce na žádost obžaloby utajil průběh jednání. Celkem 16 terénních slyšení proběhlo v neveřejném režimu, tvrdí BBC News Russian

Spolu s Navalným byl souzen i Daniel Cholodnyj, bývalý technický ředitel kanálu Navalnyj Live, který působí na serveru YouTube. Podle nezávislého listu Novaja gazeta ho soud poslal do trestanecké kolonie s běžným režimem na osm let. Prokuratura pro něj žádala desetileté vězení.

V „extremistické“ kauze byl Navalnyj obviněn podle sedmi paragrafů ruského trestního zákoníku, z nichž nejpřísnější je ten o vytváření extremistického společenství. Ruské orgány považují za „extremistické společenství“ Fond boje proti korupci (FBK), který je v Rusku zakázán.

Kromě toho byl politik obviněn z vyzývání k extremismu, účasti na extremistických aktivitách, vytváření nevládní organizace, která porušuje práva občanů, financování extremismu, zapojování mládeže do nebezpečných činů a rehabilitace nacismu. Po nabytí právní moci rozsudku bude Navalnyj převezen do trestanecké kolonie se zvláštním režimem, poznamenala ruská agentura Interfax. 

Trestanecká kolonie

Kolonie se zvláštním režimem jsou zařízení s nejpřísnějšími podmínkami výkonu trestu odnětí svobody. Podle ruského trestního zákoníku jsou do nich posíláni muži odsouzení na doživotí nebo ti, u nichž je „zvlášť nebezpečná recidiva trestných činů“ – v Navalného případě se obžaloba opírá o druhý bod.

Cely v těchto koloniích mají mimo jiné nepřetržité osvětlení a kamerový dohled, popisuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle něhož v těchto zařízeních odsouzenci nesmějí mluvit se spoluvězni a když se pohybují uvnitř věznice, musí jít v předklonu s rukama spoutanýma za zády, přičemž je doprovázejí dozorci a pes. Vězni nesmějí komunikovat s přáteli nebo příbuznými a prvních deset let nesmějí mít návštěvy, píše rozhlasová stanice na svém webu.

Zprvu byl Navalnyj uvězněn proto, že kvůli léčbě nedodržel podmínky dříve uloženého podmíněného trestu za údajný podvod, později přibylo další odsouzení. Navalnyj trvá na své nevině a všechny verdikty připisuje politické objednávce z Kremlu, který se snaží umlčet své kritiky. Poslední rok opoziční předák strávil ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti, kde jej pod různými záminkami už sedmnáctkrát zavřeli za trest na samotku. 

Navalnyj, který je pokládán za nejvýraznějšího oponenta režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, je za mřížemi od začátku roku 2021. Zadržen byl na moskevském letišti po návratu z Německa, kde se léčil a zotavoval po otravě jedem ze skupiny novičok. Z otravy obvinil přímo Putina, Kreml však popřel i samotnou otravu, dříve potvrzenou západními experty.

Reakce zahraničních politiků

Páteční verdikt už odsoudily některé evropské země včetně Česka. „Rozsudek v kauze Alexeje Navalného je pokračováním nechutného divadla postupné likvidace ruské opozice a občanské společnosti. Odsuzujeme zneužívání zákonů, porušování základních lidských práv a rozhodnutí založená na lži a manipulaci,“ uvedla česká diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková považuje verdikt za čirou nespravedlnost. „Putin se nebojí ničeho více než těch, kteří jsou proti válce a korupci a kteří brání demokracii, dokonce i z vězeňské cely. Kritické hlasy neumlčí,“ uvedla šéfka německé diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Předseda Evropské rady Charles Michel označil proces za zmanipulovaný a verdikt za nepřijatelný. „Opakuji výzvu Evropské unie k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění pana Navalného,“ napsal Michel. K propuštění opozičního předáka vyzvala také Paříž, Londýn nebo Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 57 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 4 hhodinami
Načítání...