Navalnyj dostal 19 let za extremismus. Trest si má odpykat ve vězení s nejpřísnějšími podmínkami

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Navalnyj byl shledán vinným ze série nových obvinění, která se týkala údajné extremistické činnosti. Informaci o rozsudku podle agentury Reuters přinesli příznivci Navalného na sociálních sítích. Podle některých západních médií není zatím jasné, zda se páteční trest připočítá k předchozím, nebo zda má nyní Navalnyj celkem ve vězení strávit 19 let. 

Na videozáznamu ze soudního jednání ve věznici IK-6 s přísným režimem v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest, bylo opozičníka vidět v černém vězeňském mundúru, jak stojí se založenýma rukama a poslouchá rozsudek.

Zvukový přenos byl tak špatný, že prakticky nebylo možné rozeznat, co soudce říká, napsala agentura Reuters. Proces začal tím, že soudce na žádost obžaloby utajil průběh jednání. Celkem 16 terénních slyšení proběhlo v neveřejném režimu, tvrdí BBC News Russian

Spolu s Navalným byl souzen i Daniel Cholodnyj, bývalý technický ředitel kanálu Navalnyj Live, který působí na serveru YouTube. Podle nezávislého listu Novaja gazeta ho soud poslal do trestanecké kolonie s běžným režimem na osm let. Prokuratura pro něj žádala desetileté vězení.

V „extremistické“ kauze byl Navalnyj obviněn podle sedmi paragrafů ruského trestního zákoníku, z nichž nejpřísnější je ten o vytváření extremistického společenství. Ruské orgány považují za „extremistické společenství“ Fond boje proti korupci (FBK), který je v Rusku zakázán.

Kromě toho byl politik obviněn z vyzývání k extremismu, účasti na extremistických aktivitách, vytváření nevládní organizace, která porušuje práva občanů, financování extremismu, zapojování mládeže do nebezpečných činů a rehabilitace nacismu. Po nabytí právní moci rozsudku bude Navalnyj převezen do trestanecké kolonie se zvláštním režimem, poznamenala ruská agentura Interfax. 

Trestanecká kolonie

Kolonie se zvláštním režimem jsou zařízení s nejpřísnějšími podmínkami výkonu trestu odnětí svobody. Podle ruského trestního zákoníku jsou do nich posíláni muži odsouzení na doživotí nebo ti, u nichž je „zvlášť nebezpečná recidiva trestných činů“ – v Navalného případě se obžaloba opírá o druhý bod.

Cely v těchto koloniích mají mimo jiné nepřetržité osvětlení a kamerový dohled, popisuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle něhož v těchto zařízeních odsouzenci nesmějí mluvit se spoluvězni a když se pohybují uvnitř věznice, musí jít v předklonu s rukama spoutanýma za zády, přičemž je doprovázejí dozorci a pes. Vězni nesmějí komunikovat s přáteli nebo příbuznými a prvních deset let nesmějí mít návštěvy, píše rozhlasová stanice na svém webu.

Zprvu byl Navalnyj uvězněn proto, že kvůli léčbě nedodržel podmínky dříve uloženého podmíněného trestu za údajný podvod, později přibylo další odsouzení. Navalnyj trvá na své nevině a všechny verdikty připisuje politické objednávce z Kremlu, který se snaží umlčet své kritiky. Poslední rok opoziční předák strávil ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti, kde jej pod různými záminkami už sedmnáctkrát zavřeli za trest na samotku. 

Navalnyj, který je pokládán za nejvýraznějšího oponenta režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, je za mřížemi od začátku roku 2021. Zadržen byl na moskevském letišti po návratu z Německa, kde se léčil a zotavoval po otravě jedem ze skupiny novičok. Z otravy obvinil přímo Putina, Kreml však popřel i samotnou otravu, dříve potvrzenou západními experty.

Reakce zahraničních politiků

Páteční verdikt už odsoudily některé evropské země včetně Česka. „Rozsudek v kauze Alexeje Navalného je pokračováním nechutného divadla postupné likvidace ruské opozice a občanské společnosti. Odsuzujeme zneužívání zákonů, porušování základních lidských práv a rozhodnutí založená na lži a manipulaci,“ uvedla česká diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková považuje verdikt za čirou nespravedlnost. „Putin se nebojí ničeho více než těch, kteří jsou proti válce a korupci a kteří brání demokracii, dokonce i z vězeňské cely. Kritické hlasy neumlčí,“ uvedla šéfka německé diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Předseda Evropské rady Charles Michel označil proces za zmanipulovaný a verdikt za nepřijatelný. „Opakuji výzvu Evropské unie k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění pana Navalného,“ napsal Michel. K propuštění opozičního předáka vyzvala také Paříž, Londýn nebo Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...