Gruzínský parlament definitivně schválil takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých. Norma podle agentury Reuters omezí práva sexuálních menšin (LGBT+), protože umožní úřadům zakázat akce na podporu lidí z řad LGBT+, vyvěšování symbolické duhové vlajky, ale i cenzuru knih a filmů. Zákon znepokojuje lidskoprávní organizace i Evropskou unii. Ta varovala, že podobné kroky mohou ohrozit status Gruzie jako kandidátské země EU.
Gruzie sporným zákonem výrazně omezí život sexuálních menšin
Představitelé vládnoucí strany Gruzínský sen hájí návrh „zákona o rodinných hodnotách“ tím, že je zapotřebí k ochraně tradičních morálních norem v zemi. Odpůrci tvrdí, že skutečným cílem je posílit podporu vlády mezi konzervativci před parlamentními volbami, které jsou naplánované v Gruzii na 26. října, píše Reuters.
Návrh zákona počítá i se stávajícím zákazem sňatků lidí stejného pohlaví a zakazuje chirurgické zákroky na změnu pohlaví. Legislativa rovněž obsahuje zákaz vzdělávacího obsahu a mediálního vysílání, které propaguje LGBT+ identitu, vztahy osob stejného pohlaví nebo incest, a zakazuje veřejná shromáždění podporující tato témata.
„Tento zákon je nejhorší věc, která se LGBT+ komunitě v Gruzii přihodila. S největší pravděpodobností budeme muset ukončit činnost. Neexistuje způsob, jak bychom mohli dále fungovat,“ řekla ředitelka kampaně Tbilisi Pride Tamara Džakeliová.
Lidská práva v ohrožení
Nad návrhem vyjádřil nedávno znepokojení rovněž komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty. V dopise adresovaném předsedovi gruzínského parlamentu vyzval k zastavení legislativního procesu a vybídl zákonodárce, aby ve spolupráci s vnitrostátními i mezinárodními partnery řešili obavy týkající se lidských práv, zejména práv komunity LGBT+.
O'Flaherty zdůraznil, že legislativa může zakotvit diskriminaci LGBT+ osob a že je v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Upozornil také, že sexuální orientaci a genderovou identitu řadí do jedné kategorie s incestem, což podle O'Flahertyho upevňuje společenskou stigmatizaci a marginalizaci LGBT+ osob.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová sice naznačila, že normu nepodepíše, Gruzínský sen a jeho spojenci však mají v parlamentu dostatek křesel, aby její veto přehlasovali, podotýká agentura Reuters.
Práva LGBT+ jsou ožehavé téma v hluboce religiózní gruzínské společnosti, ve které se konzervativní pravoslavná církev těší široké podpoře. Podle průzkumů převážná část společnosti nesouhlasí se vztahy lidí stejného pohlaví a každoroční pochod Tbilisi Pride opakovaně čelil fyzickým útokům.
Inspirace Moskvou
V poslední době jde již o druhý zákon, který kritici označují jako normu inspirovanou Ruskem. Gruzínský sen nedávno navzdory masovým protestům v Tbilisi prosadil sporný zákon o zahraničním vlivu. Ten nařizuje, aby se média a nevládní organizace registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než dvacet procent svého rozpočtu ze zahraničí. V Rusku podobné právní předpisy umožnily Kremlu potlačit opozici a umlčet nezávislá média.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tradičně vystupovala jako prozápadní země, ale vztahy se Západem se v poslední době zhoršily. Stranu Gruzínský sen, která v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku.
Evropská unie koncem června kvůli politice gruzínské vlády pozastavila přístupový proces této země. Gruzie se přitom stala kandidátským státem teprve loni v prosinci. Podle některých komentátorů jsou nadcházející parlamentní volby poslední šancí, jak zemi udržet na cestě k EU, uvádí agentury.
Snahy omezit opozici
Gruzínský sen mezitím plánuje další sporné kroky. Vládnoucí strana mimo jiné prohlásila, že pokud pro to ve volbách získá dostatečný mandát, postará se o zákaz opozičního Sjednoceného národního hnutí (UNM), upozornil server Politico.
Šéfka UNM Tinatin Bokučavová hrozbu označila za pokus o „bělorusizaci Gruzie“ a snahu „odehnat skutečné přátele Gruzie a nahradit je autoritářskými režimy, jako je Rusko, Čína a Írán“. Bělorusko v čele s diktátorem Alexandrem Lukašenkem patří mezi nejloajálnější spojence Moskvy a je na ní do velké míry závislé.
